Nadšení na Donbasu vyprchalo. A ochladla i Moskva
Co bude s povstaleckým regionem?
NOVÉ
Už je to více než rok, co se na východě Ukrajiny rozhořely boje. Za tu dobu se povstalcům podařilo přeměnit kdysi prosperující a bohatou oblast v rozbombardovanou a vylidněnou zemi nikoho. Donedávna se separatisté mohli spoléhat aspoň na pomoc z Ruska. Prezident Putin však od povstalců pomalu dává ruce pryč, protože v první řadě musí řešit krizi na domácí půdě. Cesty, kterými se můžou dvě povstalecké „republiky“ nadále ubírat, nastiňuje server The Daily Beast.
Doněcký velitel proruských povstalců se nedávno sešel v místní restauraci s dalšími důstojníky, ale i s některými řadovými bojovníky. Muži dali hlavy dohromady, aby projednali další postup, protože budoucnost samostatného „Novoruska“, která nikdy nebyla úplně růžová, v posledních týdnech vybledla úplně. Povstalci se tak octli v kleštích mezi ukrajinskou armádou podporovanou navíc dobrovolnickými bataliony a vedením Ruska, které se od neúspěšného povstání stále viditelněji distancuje.
Z pohledu povstalců tak existují tři možné cesty dalšího vývoje. S tou první – tedy, že by se vzbouřené regiony po více než ročním prolévání krve vrátily pod správu Kyjeva – nepočítá prakticky nikdo. Druhá možnost by představovala „internacionální pomoc“ z Ruska a následnou transformaci Donbasu na jednu z mnoha ruských gubernií. Ani tato možnost se však vzhledem k nejnovějšímu vývoji nejeví jako zcela reálná, přestože by pro většinu povstalců asi byla nejpřijatelnější.
Jako nejpravděpodobnější se tak podle povstalců, které oslovil The Daily Beast, jeví možnost třetí. A sice, že dvě povstalecké „republiky“ na Donbase zůstanou neuznaným a neuznávaným územím nikoho sevřeným v kleštích mezi prokyjevskou částí Ukrajiny a Ruskem. Přestože samostatnost je přesně to, po čem rusky hovořící obyvatelstvo Ukrajiny při vyhlašování „nezávislosti“ volalo, po roce bojů si přeje hlavně mír a obnovení životní úrovně, na jakou byli zvyklí před vypuknutím povstání.
Důchodci žijí z 650 korun na měsíc
Je to hlavně strmý propad životní úrovně, co z obyvatel Donbasu odčerpalo a nadále odčerpává válečné nadšení nejrychleji. Ve dvou samozvaných „republikách“ je citelný nedostatek všeho – od oblečení a potravin až po inzulín a léky pro lidi nakažené virem HIV. Obyvatelé Doněcka a okolí jsou tak zcela odkázáni na pomoc z Ruska, které zásobuje povstalce mimo jiné i potravinami, benzínem, spacáky a dalšími předměty, které v případě potřeby mohou využít i civilisté.
Citelný je i nedostatek peněz. Ukrajina totiž krátce poté, co se rozhořely boje, přestala na Donbase vyplácet důchody, sociální dávky a platy pro zaměstnance státní správy. Vzhledem k tomu, že řada lidí neměla možnost, jak se dostat k penězům, muselo se do celé záležitosti vložit Rusko, které začalo důchody a další příspěvky platit alespoň zčásti. Vzhledem k tomu, že Rusko má řadu problémů na svém území, se však penze omezovaly na existenční minimum – obyvatelé Donbasu v rozhovorech pro The Daily Beast často uváděli, že si musí vystačit s 25–30 dolary (přibližně 650 Kč) na měsíc. Na povstaleckých územích se přitom nachází až milion lidí, kteří žijí z penze.
Přestože by ruské vedení nepochybně chtělo dopřát svým „pobratimům“, kteří se po rozpadu Sovětského svazu octli na území sousedního státu, to nejlepší, Kreml přiznává, že mu nestačí prostředky ani na financování „krizových měst“ na vlastním území. Takových měst, kde životy lidí závisí na chodu jediné neproduktivní továrny, která se zde nachází, je v Rusku podle premiéra Dmitrije Medvěděva necelá stovka.
Válečné nadšení však neopustilo jen obyvatele Donbasu – úměrně s tím, jak se v Rusku zhoršuje hospodářská situace v důsledku západních sankcí, se i mnozí Rusové začínají probouzet ze svého snu o novém SSSR. Co víc, mnoho Rusů dává svoji špatnou situaci za vinu právě obyvatelům Donbasu. To na vlastní kůži už dříve poznala například rodina Denisenkových. Ta z rozbombardovaného Donbasu uprchla do Ruska, kde jim úřady přidělily plesnivý byt na Sibiři a místní lidé jim dávali za vinu zhoršující se ekonomickou situaci. Jaký bude další vývoj povstaleckých „republik“, je nyní nejisté. Podle Daily Beastu však téměř určitě nebude pro místní lidi příjemný.
