Je to další pokus mě vyautovat, zlobí se Babiš na zákon o střetu zájmů

Před závěrečným schvalováním je ve Sněmovně po ostré dvouhodinové debatě novela o střetu zájmů, jež by mohla poslaneckými úpravami omezit podnikání členů vlády. Poslanec ČSSD Jan Chvojka v dnešním druhém čtení o něco zmírnil sankce u svého návrhu, podle kterého by člen vlády nesměl být ovládající osobou ve firmách. Proti těmto úpravám protestuje hnutí ANO. Zjevně míří na jeho předsedu a ministra financí Andreje Babiše, jenž vlastní skupinu Agrofert.

„Je to další zákon namířený proti mé osobě, já si počkám na finální verzi, jak se to schválí. Potom se poradím, jestli to není protiústavní, jestli mi to neupírá právo něco vlastnit nebo jít do politiky. Je to další pokus, jak mě vyautovat z české politiky,“ řekl novinářům Babiš. Rozkol v koalici to ale podle něj nezpůsobí. Poslanci by mohli rozhodnout o předloze nejdříve za dva týdny.

Úpravy proti Babišovi podle předsedy poslanců ANO Jaroslava Faltýnka říkají, že si tradiční politické strany nepřejí úspěšné podnikatele v politice. Jsou podle něho na hraně ústavy, když zpochybňují vlastnické právo. „Úspěšný není jen ten, kdo je bohatý a má holding,“ reagoval předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák. Nikdo podle něj těmto lidem nebrání jít do politiky, jen by neměli být v kabinetu. „Jde o to, aby na každém druhém zasedání vlády nemuseli hlásit střet zájmů,“ řekl.

Mezi poslanci se rozpoutala kvůli normě bouřlivá debata. Zatímco zejména poslanci TOP 09 poukazovali na různé okolnosti Babišova podnikání, poslanci ANO zase upozorňovali na „staré pořádky“. Například Faltýnek připomněl text protikorupčního fondu o předsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. „Co zůstalo za vámi? Padáky. A mrtvoly,“ prohlásil Faltýnek. Kalousek pak označil text za „snůšku estébáckých pomluv“. Hnutí ANO podle něho vytvořilo systém, v němž je korupce legální.

Chvojkův návrh předpokládá, že člen vlády, který by měl ve firmě aspoň dvě pětiny hlasovacích práv, by musel do dvou měsíců po nástupu do kabinetu ve společnosti skončit. V případě porušení zákona by takový člen vlády ztratil ve firmě hlasovací práva a společnost by nemohla dostat žádnou státní pomoc. Na rozdíl od Chvojkovy úpravy, kterou už dříve podpořil ústavně-právní výbor, už poslanec nežádá, aby neměl ani podíl na zisku. Obdobný návrh podal i Plíšek, předpokládá ovšem finanční postihy za porušení.

Další část Chvojkova návrhu podpořená výborem by pod podobnými sankcemi zamezila členům vlády vlastnit média, konkrétně televizní a rozhlasové stanice a periodický tisk. Pod Agrofert patří i mediální skupina Mafra.

Plíšek se dnes formálně přihlásil k návrhu, aby společnosti, v nichž by drželi členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, nesměly dostávat nenárokové dotace a investiční pobídky. S podporou právního výboru Plíšek navrhuje, aby se firmy, v nichž by měli členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, nesměly hlásit o veřejné zakázky.

Vládní předloha předpokládá mimo jiné to, že politici by dávali majetková přiznání i při vstupu do politiky. Oznámení by se podávala na do centrálního registru, které by mělo vést ministerstvo spravedlnosti. Poslanec ODS Marek Benda požaduje zachování nynějšího stavu, kdy politici a někteří úředníci posílají každoročně přiznání na několik tisíc míst podle druhu funkce.

Novela zákona o střetu zájmů je podle vlády součástí protikorupčního tažení. Jednotný registr by měl zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání. Uzákonění povinnosti předkládat první přiznání při nástupu do funkce umožní zjistit, k jakému majetku funkcionáři za dobu působení přišli. Předloha obsahuje i další úpravy, zvyšuje například možné sankce za porušení zákona.

Právní výbor doporučil už dřív rozšířit okruh lidí, kteří musejí majetková přiznání podávat, o soudce a státní zástupce. Dokumenty by nebyly veřejné. Neveřejné by podle výboru mělo být i oznámení o majetku podávaná při nástupu do funkce.