Summit zkrachoval. Zadlužené Řecko odmítlo evropské návrhy
Řecké dluhy
AKTUALIZUJEME
Jednání ministrů financí eurozóny dnes bez úspěchu skončilo poté, co zadlužené Řecko jako absurdní odmítlo návrh závěrů počítající s žádostí Atén o prodloužení záchranného programu.
Podle šéfa Euroskupiny Jeroena Dijsselbloema je ale nyní na Řecku, zda tento postup nakonec přijme. Čas na jednání s ostatními 18 zeměmi, používajícími jako platidlo euro, má podle něj do konce tohoto týdne. „V euroskupině stále je obecný pocit, že nejlepší cestou pro řeckou stranu bude snaha o prodloužení programu,“ podotkl Dijsselbloem na tiskové konferenci po jednání, které nakonec zkrachovalo výrazně dříve, než se čekal jeho původní závěr.
Atény přitom dávají neustále najevo, že o prodloužení programu, který je v Řecku velmi nepopulární, žádat nehodlají. Ministr financí nové řecké levicové vlády Janis Varufakis mluví místo toho o určitém „překlenovacím řešení“, podle Dijsselbloema to však může být jen jiné pojmenování téhož postupu. „Je mi jedno, jak se to jmenuje,“ poznamenal šéf Euroskupiny.
Čtěte také: Řecko dál odmítá podmínky EU. Vládu podpořilo 15 000 lidí
Pokud nebude nalezena dohoda, stávající program skončí na konci února a reálně se tak přiblíží hrozba řeckého bankrotu. Řecko totiž musí jen o několik týdnů později splatit část svého vysokého dluhu. Protože prodloužení musí schválit parlamenty některých členských zemí, je na jednání málo času i v případě, že se Atény nakonec rozhodnou o prodloužení požádat.
Evropský komisař pro finanční záležitosti Pierre Moscovici před novináři poznamenal, že podstatné je „být logický, ne ideologický“. Je podle něj možné uvést do souladu vůli řeckých občanů, kterou vyjádřili v lednových volbách zvolením levicové vlády premiéra Alexise Tsiprase, s tím, aby řecký stát respektoval své závazky, které už dříve přijal. Tsipras jednoznačně odmítá úsporná opatření s programem spojená.
Podle Dijsselbloema panuje mezi 18 zeměmi eurozóny shoda, že stávající podoba programu dává Aténám možnost pružně se dohodnout s věřiteli na konkrétních změnách. Náhrada jednoho úsporného opatření za jiné je totiž podle něj možná, vždy ale po dohodě s věřiteli, ne jako jednostranná akce, a musí mít zajištěné financování.
Řeckem dnes odmítnutá a novinářům vzápětí diplomaty poskytnutá verze návrhu závěrů zmiňovala, že Atény se zavazují k prosazení „dlouho odkládaných“ reforem v oblastech, jako je boj s korupcí, výběr daní či efektivita státní správy. Moscovici na novinářskou otázku připustil možnost změn 30 procent podmínek stávajícího programu, pokud bude zajištěno jejich plné financování. „To není malý prostor pro politiku,“ podotkl komisař.
Dosavadní expertní jednání však podle něj neukázala, o kterých 30 procent by přesně mělo jít. Žádost o prodloužení by z řecké strany měl doprovodit jednoznačný závazek Atén splnit všechny finanční závazky věřitelům a zajistit stabilitu finančního sektoru, dodal Dijsselbloem. „Na tomto základě jsme připraveni pokračovat v jednání.
Nyní je na řeckých úřadech, aby rozhodly, zda si takové prodloužení přejí,“ dodal nizozemský ministr. Neodpověděl ale konkrétně na otázku, co se stane, pokud tak Atény neučiní. „Každý program, pro každou zemi, by vždy byl kombinací peněz a podmínek,“ podotkl pouze.
