Historie českých voleb: nejvíc urvala Topolánkova ODS před 11 lety

Jak dopadnou sedmé české volby do Poslanecké sněmovny, bude jasné dnes večer. Mnozí je označují za zcela zásadní. Nikdy v minulosti totiž neměla protestní, nesystémová hnutí tolik šancí se dostat do dolní komory parlamentu a především nikdy neměla tak dobré vyhlídky skládat vládu. Než se v sobotu ve 14 hodin uzavřou volební místnosti a média zveřejní první průběžné výsledky, je to věštění z karet. Připomeňme si, jak dopadly volby v uplynulých obdobích.

Online z prvního dne voleb ZDE.

V nedávné minulosti se boj o post premiéra odehrával zejména mezi ČSSD a ODS. Stranický systém doplňovala menší levicová KSČM a na pravici různá hnutí nebo strany, jako byly ODA, US-DEU, či TOP 09. Pomyslný jazýček na vahách s výjimkou volebního období 2010 až 2013 vždy ztělesňovala KDU-ČSL. V roce 2013 však překvapilo protestní hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše, které proniklo do Poslanecké sněmovny a před kterým ČSSD jen těsně uhájila prvenství. Třetí byli komunisté.

Výsledky sněmovních voleb 2013.

Výsledky sněmovních voleb 2010.

V roce 2010 ze sněmovny vypadli lidovci, získali jen 4,39 procent. Cyrila Svobodu tehdy v čele vystřídal současný šéf strany Pavel Bělobrádek. Stranu do sněmovny vrátil o tři roky později v předčasných volbách. Lidovci získali 6,78 procent. Jsou doposud jedinou politickou stranou či hnutím, která ze sněmovny vypadla, ale dokázala se vrátit.

Volební rekord stále drží ODS. V roce 2006, kdy v jejím čele stál Mirek Topolánek, občanské demokraty volilo 35,38 procent (při volební účasti 64,5 procent). Na záda jí dýchala ČSSD s 32,32 procenty. S nejmenším ziskem se do dolní komory dostala Strana zelených s 6,29 procenty v roce 2006. Zelení i přes nízká procenta získali ve druhé vládě Mirka Topolánka (2007 – 2009) čtyři ministerská křesla.

Komunisté slavili rekord v roce 2002. Volila je tehdy téměř pětina Čechů, 18,51 procent.

Zajímavý obrat se podařil sociální demokracii mezi roky 1992 a 1996. Straně se podařilo navýšit voličskou podporu o 20 procent. Pouhé tři roky po sametové revoluci ve volbách do České národní rady (ještě v tehdejším Československu) získala ČSSD jen 6,53 procent. V čele strany po volbách v roce 1993 předsedu Jiřího Horáka vystřídal Miloš Zeman. Ten stranu dovedl v roce 1996 k 26,44 procentům.

Nejvíce lidí v historii samostatné České republiky přišlo k volbám v roce 1996 (76,41 procent). O dva roky později, při předčasných volbách, to bylo 74,03 procenta a od té doby voličská účast výrazně klesla. Nejnižší byla v roce 2002. V té době skončila doba tzv. opoziční smlouvy, v rámci níž vláda menšinová jednobarevná vláda ČSSD s podporu občanských demokratů. Roku 2002 přišlo k volebním urnám 58 procent. V roce 2013 se volební účast vytáhla na 59,48 procent.

Čtěte dále: K ovládnutí České republiky stačí Babišovi 22 procent hlasů

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.