Snad nám to Lajka odpustila, věří žena, která připravovala psy pro vesmír

Ruská bioložka, která před 60 lety pomáhala připravovat toulavé psy z moskevských ulic pro speciální výpravu, dodnes vzpomíná na loučení s Lajkou, první živou bytostí vyslanou do vesmíru.

„Prosila jsem ji, aby nám odpustila, a dokonce jsem plakala, když jsem ji naposledy hladila,“ řekla agentuře AFP devadesátiletá Adilja Kotovská o loučení s fenkou, která se druhý den vydala na cestu bez návratu. „Devět obletů okolo Země udělalo z Lajky první kosmonautku, obětovanou pro zdar budoucích misí,“ zdůraznila.

Před 60 lety, 3. listopadu 1957, sotva měsíc po vypuštění prvního sovětského Sputniku na oběžnou dráhu, odstartovala do vesmíru druhá umělá družice se zvířetem na palubě. Pes na oběžné dráze přežil jen pár hodin. Cílem tehdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova bylo ukázat převahu Sovětského svazu nad Spojenými státy těsně před oslavami 40. výročí bolševické revoluce 7. listopadu.

Psi byli nejprve vysílání na několikaminutové lety k hranici vesmíru, „aby se ověřilo, že lze přežít ve stavu beztíže“. „Následně bylo třeba poslat jednoho do vesmíru,“ vzpomíná Kotovská.

Aby si psi zvykli na stísněnou kabinu dlouhou 80 centimetrů, byli umisťováni do stále menších a menších klecí. Absolvovali testy na centrifuze, simulující prudké zrychlení během startu rakety, byli vystaveni zvukům imitujícím hluk během letu a krmili je „vesmírným želé“.

Lajku odchytili v ulicích Moskvy, stejně jako ostatní „kandidáty“. „Vybírali se fenky, protože ty nemusí zdvihnout nohu, aby si ulevily, a proto potřebují méně místa než psi, a voříšci, protože jsou vynalézavější a nenároční,“ vysvětlila stará dáma, řídící laboratoř v moskevském ústavu problémů biologie a medicíny. Kandidáti také museli být fotogeničtí. Jména jim vybrali podle povahy.

Lajka, což je jméno odvozené od slovesa „lajať“, tedy štěkat, byla vybrána z pěti či šesti uchazečů kvůli své chytrosti. Také byla mimořádně poslušná a měla lehce tázavý výraz. „Uvědomovali jsme si, že při letu musí zahynout, protože v té době neexistoval způsob, jak ji dostat zpátky,“ řekla bioložka.

Když Sputnik 2 s Lajkou odstartoval z Bajkonuru, neregistrovali vědci podle Kotovské žádné špatné znamení. Během startu se srdeční tep Lajky výrazně zrychlil, avšak během tří hodin se psí srdce vrátilo k normálnímu rytmu.

Po devátém obletu Země ale začala teplota v kabině prudce stoupat, až překročila 40 stupňů, a to kvůli nedostatečné ochraně před slunečním zářením. Lajka, která měla přežít osm až deset dnů, podlehla po několika hodinách přehřátí a dehydrataci.

Sovětský rozhlas přesto vysílal každý den zprávy o „dobrém zdraví“ psí hrdinky. Moskva dlouho tvrdila, že Lajku usmrtil jed, podaný v krmivu, aby ji ušetřil bolestivé smrti. Vesmírná loď se rozpadla po návratu do atmosféry 14. dubna 1958. Lajka byla tou dobou pět měsíců po smrti.

Čtěte také: Japonští vědci objevili na Měsíci padesát kilometrů dlouhou jeskyni

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.