Mini John Cooper Works: Pepř i chili v jednom balení

Co znamená John Cooper Works? Jednu jedinou věc – tímto názvem se totiž označují ty nejostřejší modely Mini, které si můžete pořídit. Na všechny generace mám dobré vzpomínky, takže jsem byl zvědavý, jak se jezdí s aktuálním JCW.

Mini vyráběné pod značkou BMW je na trhu už nějaký pátek. Modelová řada se z původního hatchbacku (představeného v roce 2000) výrazně rozvinula. Mini už není jen malé roztomilé auto, ale existuje v řadě různých kreací – kromě „klasického“ třídveřového hatchbacku je to i pětidvéřový a dokonce kabriolet. Modelovou paletu doplňuje Paceman a Countryman, který je už vlastně takovým crossoverem.

Nás ale dnes zajímá klasické třídveřové Mini JCW, nyní již ve třetí generaci. Je zároveň prvním ostrým Mini, které těží z nahrazení motoru 1,6 litru dvoulitrem. Výsledkem je, že kromě odlišného průběhu točivého momentu daného vyšším objemem došlo mezigeneračně k nárůstu výkonu o 10 % (točivý moment + 23 %). K dosažení výkonu 231 koní a 320 Nm točivého momentu pomohlo zejména nové zapalování, písty, turbodmychadlo a výfukový systém.

To ale zdaleka nejsou všechny úpravy, kterými nové JCW vyniká. Podvozek doznal také změn – nové jsou pružiny i tlumiče, došlo k posílení ramen podvozku, zkrutné stabilizátory mají nyní optimálnější trubkovitý tvar. Zadní zavěšení bylo taktéž zesíleno a zpevněno.

Rychlé a přesné

Jak se dá očekávat, jízdní zážitek je velmi intenzivní. Ačkoliv řízení nepovažuji za zrovna komunikativní, pravda je, že Mini velmi rychle a přesně reaguje na povely od volantu. Podvozek i přes použití relativně velkých disků kol (volitelně 18palcové) zvládá české nerovnosti celkem v pohodě, stále si zachovává dostatek trakce i celkové jistoty. Tedy do okamžiku, kdy začnete skutečně tlačit na pilu. V takovém momentu je JCW trochu nervózní, občas se sklonem k přetáčivosti, která je ale čitelná a spíše zábavná než rušivá. Každopádně jet s JCW rychle vyžaduje soustředění a velmi pevnou ruku. V zatáčkách pomáhá velmi důležitý prvek – pořádný mechanický samosvorný diferenciál, známý z posledního Mini GP (odlehčená a upravená verze JCW). Na jízdní projev má svůj vliv i variabilní ovládání tlumičů, které lze přitvrdit přepnutím do jízdního režimu Sport.

První vozy, které vyjeli z linky závodu v Cowley, byly bohužel vybaveny automatickou převodovkou, což je trochu škoda. Předpokládá se totiž, že 80 % prodaných vozů bude využívat služby manuální převodovky. Osobně bych o automatu v takovém voze vůbec neuvažoval – nehodí se k charakteru hot-hatche a funguje průměrně, a to i v manuálním režimu. Dokonce mi připadá, že motoru bere sílu.

K projevu přeplňovaného dvoulitru mám několik připomínek. Za prvé je tu ta záležitost s příplatkovým výfukovým systémem. Když ho necháte být, zvukový projev Mini připomíná podkresovou hudbu v lepší restauraci. Pokud ho ale aktivujete (a otevřete klapku v pravé koncovce výfuku, která neprochází tlumičem), ocitnete se v přímo v kotli metalového koncertu. Mini začne prskat, řvát a zlostně bubnovat do okolí. Je jasné, že na silnice to tak úplně nepatří, ale zaručuji vám, že chvíli si to užívat budete. Už jen pro ten pocit umělého přitahování pozornosti. Jenže je tu jeden drobný zádrhel – klapka se aktivuje dálkově (přes Bluetooth 4.0) z ovladače ve tvaru plechovky od koly, který má být přívěškem na klíče. Jenže tento váleček má asi 15 cm na délku, takže pochybuji, že ho někdo bude tahat s klíčem. Spíš ho zahodíte do přihrádky před spolujezdcem a zapomenete na něj. Ptám se proč? Vždyť stačilo dát do interiéru další pěkný letecký přepínač a bylo by to lepší…

JCW má svou náladu

Když už jsme u toho, vnitřní prostor JCW je docela výrazně vyzdoben symboly šachovnicové vlajky. Líbí se mi velký přístrojový štít v zorném poli, zato ohromný kruh sdružující ovladače uprostřed palubní desky mě nechává celkem chladným. Zajímavostí jsou měnící se barevné tóny, kterými JCW dává najevo „svou náladu“. Sedadla jsou fajn, jen nechápu, co tam dělá masivní loketní opěrka, která dost překáží a zabírá místo, kterého ani tak není na rozdávání (a to ani v zavazadelníku).

Mini se nejlépe cítí na točitých okreskách, kam jsem ho také často bral. Zas a znovu mě překvapovalo svou hbitostí a rychlostí řízení, ale třeba i dobrými brzdami. Ale upřímně, motoru jeho výkon nevěřím. Možná za to může automat, možná fakt, že sice táhne hezky z nízkých otáček, ale chybí mu jakýkoliv vrchol. V 6000/min prostě přestane jet a jen ječí. I když inženýři při ladění vozu dělali, co mohli, kvůli bohaté výbavě hmotnost dosáhla na nadprůměrných 1280 kg. Mini by mělo vážit o metrák méně, bylo by to znát!

A pak je tu spotřeba – když se budete hodně snažit, zvládnete 10 l/100 km, druhým extrémem je pak 17 l/100 km. A to je celkem dost, vzhledem k tomu, že po pár stovkách kilometrů jsem z okouzlení zcela vystřízlivěl.

Předchozí JCW bylo lepší. Dravější, lehčí, menší, obratnější a tak nějak upřímnější. To současné je jako luxusní kolotoč, co sice umí dělat show (a díky agresivnímu bodykitu vypadá vyzývavě), ale jízdní zážitek tak přesvědčivý není. A navíc, vzhledem k tomu, že stojí 841 100 Kč (plus minimálně 100 000 Kč za výbavu), tak si může koupit jen totální fanoušek těch tří zmíněných písmen, který nechal racionální stránku věci doma a prostě se chce předvádět.

Stejně jako mnozí další, i Mini se výrazně orientuje na propojení automobilu s chytrými telefony. Základní aplikací je Mini Connected, která nabízí celou řadu různých aplikací a vychytávek, ovládaných přímo ve voze pomocí dotekového displeje uprostřed palubní desky. Dalším rozšířením je aplikace Mini Connected XL, nabízející celou řadu dalších funkcí. Na svém mobilním telefonu si tak mimo jiné můžete zobrazit spotřebu a dojezd vašeho vozu, nebo do auta stáhnout všechny destinace, které potřebujete navštívit. Mini vás pak na základě informací z dopravních služeb upozorní, kdy je nejlepší vyrazit, abyste schůzku stihli. Umí vám také připomenout věci, na které byste neměli zapomenout. A mnoho dalších věcí, které až tak nesouvisí s radostí z jízdy, ale dnes je moderní je prezentovat.

Plusy:

Agilita, styl, podvozek, jízdní vlastnosti

Minusy:

Chybějící špička motoru, automat, vysoká cena

Verdikt:

Pokud se budete rozhodovat o koupi hot-hatche a budete na výběr koukat ze všech úhlů pohledu, nakonec zřejmě Mini vyškrtnete z úzkého seznamu kvůli vysoké ceně. Ale bude i mnoho takových, kteří si ho koupí – kult a aura značky Mini a potažmo ostrých verzí JCW je tak silná, že překoná fakt, že se nejedná o skvělý vůz. Má sice dobré jízdní vlastnosti a umí vtáhnout do děje, ale po delším užívání se ukazuje, že to zase taková hitparáda není. Minulé JCW bylo zkrátka lepší.