Mini Cooper S 5 Door: Změna myšlení

Značka Mini je tradičně spojována s malými, obratnými autíčky, která jsou zároveň řidičsky zábavná. V poslední době je ale nabídka značky tak pestrá, že už to není zdaleka jen o třídveřové motokáře vhodné do úzkých uliček…

Když se podíváte na webové stránky Mini, možná budete překvapeni, kolik modelů značka vlastně nabízí. Kromě klasického modelu je tu coupé, cabrio, roadster, paceman a countryman. Co to všechno znamená? Mini oslovuje mnohem širší spektrum zákazníků než doposud. Nedávno navíc začala mezigenerační obměna, objevil se nový třídveřák a nyní i poprvé v historii pětidveřové Mini. Jak vypadá?

Poněkud podivně, nafoukle, s dlouhými převisy. Říkat tomu Mini je už prostě trochu zavádějící, je to spíš takové maxi. Třetí generace je sama o sobě o 98 mm delší než ta předchozí a pětidveřová verze dosahuje na délku 4005 mm, tedy přes čtyři metry. Zároveň s tím se zvětšil rozvor (kvůli druhému páru dveří) a celé auto je o 11 mm vyšší než dříve. Mini sice stále drží svůj styl, který započal už na konci 50. let původním Mini, ovšem jinak roste, tloustne a těžkne.

Zážitky z jízdy

Design je záležitost spíše osobní, proto nechám jeho hodnocení spíš na vás a raději se přesunu do interiéru. Vnitřní prostor Mini a jeho image jsem měl vždycky rád – ohromný kruhový ukazatel všeho možného uprostřed palubní desky, přepínače jak z letadla, hravé, kulaté tvary čalounění a barevné spektrum – to vše je prostě originální. Ale já už se nepotřebuji dlouze kochat detaily, většinu z nich dobře znám. A proto mi připadá, že je to nějaké celé přeplácané. Moc čudlíků, knoflíků a ovladačů. Nenechte se zmást, způsob jejich ovládání je v pořádku, rychle si na odlišné funkce zvyknete, jen je toho prostě už nějak moc. Chválu zaslouží nízko umístěná sedadla, tradiční chlouba vozů značky. Líbí se mi tvarem a při jízdě přirozeně, ale pevně drží tělo. Místo pro zadní cestující – trpět sice nebudete, ale prostoru není nazbyt a navíc je třeba počítat s trochu krkolomným nastupováním. Zavazadlový prostor o hodnotě 278 litrů je spíše podprůměrný, problém bude zejména s objemnějšími předměty. Mini se prostě nekupuje kvůli velkému kufru a v případě pětidveřové verze to platí dvojnásob.

Zážitky z jízdy byly vždy tím, proč mám Mini rád. Pětidveřový kousek ve vrcholné verzi Cooper S je dynamicky přitažlivý: dvoulitr dopovaný systémem Twin Power Turbo přináší 192 koní a 280 Nm točivého momentu, což stačí k tomu, aby mini atakovalo hranici 100 km/h za 6,9 s a rozjelo se na 232 km/h. Dramatické zrychlování je navíc podpořeno bublavým, drsňáckým projevem výfukové soustavy. Už po prvních kilometrech zapomínám na dvojici dveří a „praktické“ založení modelu. Mini se konečně ukazuje tak, jak ho máme chceme. Trochu hrubiánské, ale stále si zachovávající svou roztomilou image. Podvozek koresponduje se sílou motoru. Mini je možná až moc tvrdé, ale že by vyloženě poskakovalo si napsat netroufám. Je to příjemná tuhost, cítíte práci promyšleného podvozku, přesné řízení zajišťuje dobrý pocit z vedení vozu a při přenosech hmoty v zatáčkách je patrné vyvážené chování. Pětidveřová verze určitě nejezdí hůř než třídveřová a přináší až nečekanou zábavu při jízdě.

Prémiové a stylové, žádné podbízení

Znovu a znovu přidávám plyn, protože silný motor si o to vyloženě říká. Navíc se plně spoléhám nejen na podvozek, ale také účinné brzdy. A perfektní je i přesné řazení, tak dobře poskládanou převodovku už jsem dlouho nezažil. Skutečně radost! Po několika desítkách kilometrů jsou sice patrné i určité nedostatky „velkého“ mini – například výhled a přehled o karoserie není ideální. Je cítit, že na silnici zabírám víc místa, než bych u auta, které se jmenuje mini, čekal. Spotřeba se mým stylem jízdy přiblížila k hodnotě 12 l/100 km, ale klidnější jízda znamená 8–9 l/100 km, což je relativně normální vzhledem k výkonu hatchbacku.

Cenová válka je něco, co mini nikdy nechtělo vyhrát. Je to prémiové, stylové auto, které se nechce a ani neumí podbízet. Základní cena verze Cooper S činí 652 600 Kč a to je za malé auto hodně peněz. Je ale třeba brát v úvahu silný motor a výkony, protože Cooper S je vlastně hot-hatch. Ovšem i tak je dražší než například Audi S1… Navíc, pokud se trochu rozvášníte při výběru stylových doplňků (které mini umí nabízet!), můžete se klidně dostat na cenu, za kterou koupíte slušné auto střední třídy. Mimochodem, tipněte si, kolik stojí základní mini. Vstupenka do světa „stylových nepraktických kabelek“ stojí 416 000 Kč, za které dostanete třídveřový model s dvanáctistovkou o skromném výkonu 75 koní. I přes vyšší ceny se ale Mini obecně dobře prodává a současná široká nabídka různých verzí to jen potvrzuje. No což, mě je na tom sympatické, že jsou lidé, kteří si raději připlatí za odlišnost a jedinečnou image, protože provoz na silnicích je to potom alespoň trochu barevnější.

Plusy:

jízdní vlastnosti, podvozek, brzdy, pružný a výkonný motor, sedadla

Minusy:

výhled, místo na zadních sedadlech, vyšší cena, menší kufr

Verdikt:

Pětidveřové Mini sice možná vypadá trochu přeplácaně, ale celkově je to nadprůměrné auto. Chválím zejména vyvážené chování, jízda na okreskách je skutečnou radostí. Vyšší ceny aut nejsou sice vůči zákazníkům vstřícné, ale prodeje evidentně nijak zásadně nebrzdí, takže nehrozí, že by nějak klesaly. Co bych si ale u podobného auta rozmyslel je typ karoserie – jsem si opravdu jistý, že potřebuji pár dveří navíc? Rodinné auto to stejně není, tak proč nezvolit raději lépe vypadající třídveřák? Praktičnost je prostě oblast, která se k image mini nehodí…