Největší brzda ekonomiky. Česko je se stavebním řízením na 127. místě
jak se v česku nestaví
NOVÉ
1
Pomalé stavebnictví je považováno za největší brzdu české ekonomiky. Na vině je přitom pomalý schvalovací postup, získat stavební povolení na větší projekty, jako jsou třeba bytové domy, trvá několik let. V celosvětových žebříčcích se Česká republika pohybuje každoročně na nelichotivých pozicích. Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje zlepšení. Od nového roku začne platit novela stavebního zákon, která by v tomto směru měla přinést zlepšení.
V žebříčku Doing Business, který každoročně zveřejňuje Světová banka, letos Česko ve vyřizování stavebního povolení obsadilo 127. místo ze 185 porovnávaných zemí. Loni bylo ještě o tři pozice horší. Až vydá banka žebříček příští rok, bude to mimo jiné také zpětná vazba pro ministerstvo pro místní rozvoj. To totiž slibuje, že novela stavebního zákona, která začne platit od nového roku, pomůže.
„Dosud velmi pomalé stavební řízení zrychlí právě novela stavebního zákona, kterou jsem připravila s týmem odborníků. Zpracovali jsme ji tak, aby měla co nejširší praktický dopad a aby usnadnila život lidem, kteří se rozhodnou stavět,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).
Jednou z nejzásadnějších novinek je sloučení dvou, popřípadě i tří povolovacích procesů do jednoho řízení. „Takzvané společné řízení sloučí nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí, takzvaná EIA, pokud si stavebník tuto cestu vybere. Tím dojde k výraznému urychlení povolování staveb. V rámci společného řízení se tak účastníci řízení a případně i veřejnost bude moci vyjadřovat a odvolávat pouze jednou, a to v rámci společného řízení,“ dodala Šlechtová.
Na povolení se čeká i deset let
Situace ve stavebnictví je ale kritická zvláště ve velkých městech. V Praze se prakticky nestaví, což žene nahoru ceny za bydlení, ať už za pronájem či prodej.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška je stavební řízení názornou, ale zdaleka ne jedinou ukázkou neefektivity státní administrativy, která citelně snižuje potenciál růstu české ekonomiky. „Považuji za neuvěřitelné, jak dlouho se o zdlouhavých stavebních řízeních v Česku mluví, aniž by se něco zlepšilo. Osobně příliš nedoufám ve zlepšení ani v následujících letech,“ sdělil Sobíšek.
S tím mají problém především developerské firmy, které chtějí stavět. „Rok za rokem nám Světová banka potvrzuje, že délka stavebního povolování je největší brzdou české ekonomiky, přesto se naše politická reprezentace není schopná dohodnout na legislativních změnách, které by tento vleklý problém odstranily,“ komentovala výsledek výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Tomášková. „Není výjimkou, že developeři čekají na získání stavebního povolení i pět let od podání žádosti,“ doplnil Karel Slavíček, obchodní ředitel a jednatel společnosti EDIFICE Construction & Consulting.
Pokud bychom vzali v úvahu pouze délku stavebního povolení, je Česko s 247 dny dokonce až na 165. místě. V Dánsku jeho vyřízení trvá 64 dní, naopak v Kambodži 652. Ze sousedních zemí je na tom nejlépe Německo (126 dní), následují Polsko (153), Rakousko (222) a Slovensko (286). V komplexním žebříčku je však Slovensko o 36 míst před Českem.
Na vině jsou i jiné zákony než ten stavební
Ministerstvo vnitra se ale brání tím, že stavební zákon může jen za zlomek problémů. „Všeobecná kritika komplikované a zdlouhavé přípravy staveb se bohužel soustřeďuje jenom na stavební zákon, protože z pohledu stavebníka představuje finální fázi povolení. Vedle stavebního zákona však do problematiky přípravy a povolování staveb významně zasahuje řada dalších zvláštních zákonů na ochranu jednotlivých veřejných zájmů,“ uvedl tiskový mluvčí resort Vilém Frček.
V současné době je podle ministerstva více než čtyřicet zákonů, podle kterých dotčené orgány vydávají svá závazná stanoviska k ochraně veřejných zájmů podle zvláštních zákonů. Jedná se například o ochranu památek, ochranu veřejného zdraví, požární ochranu, ochranu přírody a krajiny, ochranu životního prostředí, ochranu vod a další.
„Dále musí získat například stanoviska vlastníků veřejné infrastruktury, musí získat podkladová povolení vydávaná podle zvláštních zákonů, například integrované povolení, povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, povolení výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a další,“ dodal Frček.
