Německý kečup obsahuje víc rajčat, na české pizze je místo sýru náhražka
dvojí kvalita potravin v EU
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Shutterstock
Z 21 testovaných dětských výživ, krmiv pro domácí zvířata a privátních výrobků obchodních řetězců prodávaných v podobném obalu v Německu, Rakousku, Česku, Slovensku a Maďarsku, jich bylo stejných pouze sedm. Tři výrobky byly mírně odlišné, 11 jich bylo jiných. Výsledky šetření, které vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, dnes zveřejnili zástupci ministerstva zemědělství na tiskové konferenci.
Například ve špagetách vyráběných pro rakouský trh byla kvalitnější pšenice. Německý kečup měl vyšší obsah rajčat než maďarský nebo v německé pizze byl použitý eidam a mozzarela, zatímco v té, kterou prodával řetězec v ČR, byla místo sýra náhražka z rostlinného tuku.
Mírné rozdíly byly v testovaných kojeneckých výživách. Přesnídávky s příchutí banán, broskev a jablko měly ve všech zemích stejné složení, dýňová určená pro český trh měla v sobě 90 procent dýně, německá pak jenom 65 procent, zbytek byl nahrazený škrobem.
„Tady se také potvrdil trend dvojí kvality potravin, nicméně obráceně, kdy němečtí spotřebitelé dostávají kojeneckou výživu s nižším obsahem základní složky. Nevidím důvod, proč by měli mít jak čeští, tak třeba němečtí zákazníci rozdílnou kvalitu,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Téma dvojí kvality potravin se stalo nyní jedním z evropských témat, například podle slovenské ministryně Gabriely Matečné se týká třetiny států Evropské unie.
Ministerstvo již v červenci zveřejnilo první část testů, ve kterých se ukázalo, že z 21 tehdy zkoumaných produktů, které měly podobný obal, byly ve všech zkoumaných členských státech shodné tři. Jurečka to tehdy označil za nepřijatelné.
Téma se řešilo i v nejvyšších evropských kruzích. Jak ministr řekl na začátku října, evropskou legislativu, která by řešila dvojí kvalitu potravin, by bylo možné přijmout do roku a půl. Normy, které platí nyní, podle něj nejsou dostatečně účinné, protože se musí spoléhat na ochotu ke spolupráci jednotlivých členských států unie.
