Konfederační vlajka má zmizet, přidala se i guvernérka

Jihokarolínští zákonodárci jsou pod stále větším tlakem, aby odstranili od budovy parlamentu kontroverzní vlajku Konfederace, kterou mnozí vnímají jako rasistický symbol spojený s otrokářskou érou. Pět dní po rasově motivované střelbě v charlestonském kostele, při které zemřelo devět černochů, k tomu v pondělí vyzvala republikánská guvernérka Nikki Haleyová. Zástupci místní černošské komunity odstranění vlajky žádají už od víkendu.

Guvernérka pod dojmem charlestonského masakru změnila svůj názor na vlajku, proti jejíž přítomnosti před budovou Sněmovny reprezentantů dříve nic nenamítala. „Události minulého týdne nás přiměly dívat se na to jinýma očima,“ prohlásila Haleyová, která byla během tiskové konference uvnitř sněmovny obklopena politiky obou politických stran.

 Její přístup podporuje řada z nich. „V létě půjde (vlajka) dolů,“ řekl agentuře Reuters republikánský člen sněmovny Doug Brannon, který připravil návrh normy o jejím odstranění.

K černošským vůdcům, kteří bouřlivě požadovali stažení vlajky během nedělní bohoslužby v charlestonském kostele, se přidal i starosta města Joe Riley. „Konfederační válečný prapor se před lety stal symbolem nenávisti… a rasové nadřazenosti,“ prohlásil bělošský starosta.

O odstranění vlajky musí rozhodnout dvoutřetinová většina zákonodárců, kteří by v případě dostatečně širokého souhlasu mohli o věci hlasovat již na mimořádném zasedání tento týden. Pokud by k tomu nedošlo, hodlá Haleyová využít svého práva a svolat zasedání sama.

Podle republikánského šéfa Sněmovny reprezentantů Jaye Lucase je záležitost s vlajkou nutno rychle vyřešit, aby se jihokarolínská společnost přenesla přes krvavou událost z minulého týdne. Zda je on sám pro odstranění vlajky či jak může dopadnout hlasování, to podle agentury AP neřekl.

Čtěte také: Nové fotky vraha z Charlestonu: pistole a číslo 88

Konfederační vlajku drží na několika o víkendu zveřejněných fotografiích jednadvacetiletý Dylann Roof, který byl obviněn z vraždy devíti černochů spáchané minulou středu v charlestonském kostele. Vražda podle něho měla rozpoutat rasovou válku.

Jižní Karolína je posledním americkým státem, který ještě umístění kontroverzní vlajky symbolizující otrokářské jižanské státy z dob americké občanské války v letech 1861-1865 na veřejných budovách toleruje. Veřejnost i politiky vlajka rozděluje: zatímco mnozí ji považují za symbol rasové diskriminace, jiní ji označují za součást neodmyslitelného historického dědictví.

Proti odstranění vlajky se vyslovila například skupina říkající si Synové konfederačních veteránů, jejímiž členy jsou převážně potomci válečných vysloužilců a obětí občanské války. Podle šéfa její jihokarolínské větve Lelanda Summerse neexistuje žádná spojitost mezi vlajkou a charlestonským masakrem, který skupina rázně odsoudila. Organizace, která má 30 000 členů, bude bojovat proti každému pokusu o odstranění vlajky, uvedl Summers.