Světlé zítřky v Zuckerbergově technoutopii
Šéf a zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg má pro svou firmu nové poslání. Namísto aby lidi spojovala, je začne sbližovat, vysvětlil novou misi svojí firmy na mítinku správců facebookových skupin v Chicagu. Společnost je podle něj příliš rozdělená a Facebook teď pomůže to rozdělení překonat. Bude tedy dávat dohromady mezinárodní skupiny lidí podobných zájmů, podle Zuckerberga tak mohou vzniknout skutečně globální odpovědi na globální výzvy. Zní to docela velikášsky, mladý muž, jenž vymyslel nástroj, který velmi rychle a v něčem i zásadně změnil svět, má na trochu toho velikášství snad právo. Zuckerbergovy vize ale také, myslím, ukazují limity současného technooptimismu.
Může to být i tak, že šéf Facebooku vnímá potřebu vylepšit svojí firmě a produktu image. Prezentovat se jako bojovník proti rozdělení společnosti v čase, kdy právě jeho sociální síť je často a právem kritizována jako jedna z příčin, proč se to rozdělení prohlubuje. Protože podporuje vznik „sociálních bublin“, v nichž se stejně smýšlející utvrzují ve svých pravdách. Zuckerberg vlastně přichází s konceptem bublin větších a jaksi lepších – namísto pomlouvání těch druhých by v nich řešili světové problémy.
Ta vize docela výstižně ilustruje, řekněme, deficit sociální inteligence, který mezi hvězdami IT prostředí není úplně neobvyklý. Z Facebooku se altruistická velmoc, globální vodič dobra asi nestane a ani stát nemůže, navíc ten společný zájem může být definovaný všelijak. Je ale možné, že v zájmu toho deklarovaného ušlechtilého účelu se budou o uživatelích sociální sítě sbírat informace v ještě větší míře než dnes. A z Facebooku se namísto prostředku jakési – zhusta pofiderní – reflexe života a světa stane přímo organizátor toho života, dohazovač kamarádů, který bude navíc ještě zadávat úkoly. Koukej, výzva! Řeš!
Jenomže to, že se právě na Facebooku lidé tak snadno rozdělují a napadají, není náhoda. Je to nástroj výtečně uzpůsobený právě k tomuhle. Udělat z něj instrument nějaké přes hranice rozdělení sahající synergie dobra by protiřečilo jeho základnímu nastavení. V jeho světě je přirozené chovat se právě tak, jak se tam většina lidí chová, a soustředěné společné práci by věru nesvědčil – navíc, ukazovat její průběh, svoje nápady nejenom jiným lidem na síti, ale i Facebooku jako firmě by nebylo zrovna moudré. Nakonec nejvýstižněji ten typ komunikace, který se nejlépe pěstuje na FB, popsal čínský tajný policajt, jenž si pochvaloval internet v rozhovoru s Jamesem Fallowsem z The Atlantic. Je podle něj prima, když opozice proti čínskému režimu komunikuje na internetu – na ničem se nedohodne, všechno „prokecne“ a nakonec se strašně pohádá. A tak je to pořád.