Babiš jako Gross? Sorry jako

Andrej Babiš nezažívá zrovna nejspokojenější období, alespoň tak na veřejnosti působí. Taky to nemá lehké –zkorumpovaná novinářská pakáž o něm natáčí reportáže, mafiáni z „českého Palerma“ docházejí v parlamentních vyšetřovacích komisích k pro něj nepřijatelným závěrům. A člověk má jenom jedny nervy, sorry jako.

Talent předsedy ANO pořádně se ve svých kauzách vlastními silami vymáchat je vůbec mimořádný. Jeden by se až divil, jak mu to prochází. Prochází. A s největší pravděpodobností v nějaké míře i procházet bude.

Několikrát se objevilo srovnání mezi současnými potížemi Andreje Babiše a kauzou někdejšího premiéra Stanislava Grosse, jejž krajně podezřelé financování koupě bytu nakonec stálo funkci premiéra a předsedy ČSSD. Nebožtík Gross byl přitom populární politik – stejně jako Babiš.

Jenomže: léta běží, časy se mění a tak dále a tak podobně. V míře nešikovnosti či trapnosti při zvládání aféry se ministr financí může někdejšímu premiérovi směle rovnat. Má ale ve srovnání s ním několik výhod.

Jeho kauza je jaksi složitější, při jejím popisu se operuje všelijakými finančními termíny, Stanislav Gross měl oproti tomu smůlu – tomu, že někdo neumí doložit, odkud vzal peníze na byt, a blekotá cosi o strýčkovi, snadno porozumí každý. 

Podstatný je také rozdíl mezi stranami, které oba politici reprezentují či reprezentovali. Sociální demokracie byla za Grossových časů stejně jako dnes nestabilní partaj. Zároveň nestála a nepadala se Stanislavem Grossem. Hnutí ANO se ale rovná Andrej Babiš, bez něj přestává dávat byť jenom zdání smyslu.

Příznivec sociální demokracie si v době Grossova pádu mohl být jistý, že ČSSD bude i dál existovat a bude relevantní stranou. Početní příznivci ANO pro případ, že by se stalo nemyslitelné a Andrej Babiš padl, takovou jistotu nemají.

Důvod existence hnutí a jejich podpory přitom zjevně trvá – nechuť k politikům a politice, představa, že je možné ji vyléčit manažerským přístupem, nezatíženým žádnými zbytečnými postoji. O konci Stanislava Grosse rozhodli koaliční partneři – tehdejší předseda lidovců… Miroslav Kalousek. Premiér Bohuslav Sobotka oproti tomu dal najevo, že Babišovu aféru současná vláda vydrží.

Před jedenácti lety šla média Stanislavu Grossovi téměř jednotně po krku. Vicepremiér a ministr financí to má v tomhle ohledu daleko jednodušší – jeho tábor ve sdělovacích prostředcích je velice silný. A navíc se vztah veřejnosti k médiím od roku 2005 výrazně proměnil. Jakous takous důvěru vystřídala často hluboká nedůvěra nebo prostý nezájem.

Před skupinou věrných je v takovéhle atmosféře mnohem snazší sám sebe obhájit. Andrej Babiš asi nedopadne jako Stanislav Gross. Ne proto, že by v něčem analogickou situaci lépe zvládal. Spíš navzdory tomu, že ji nezvládá. Má asi štěstí. A moc. A miliardy. A média. A to štěstí přece jenom asi taky.