Cíle ‚Putinovy strany‘: EU nahradí nové uspořádání
Vyvadil zakládá stranu
NOVÉ
Spolek Přátelé Ruska, který plánuje v nadcházejícím roce rozšířit nabídku českých politických stran a hnutí, se chce zasadit o lepší vztahy s Ruskem nebo o návrat k rodinné politice z minulého režimu. Obdivovatelé prezidenta Vladimira Putina zároveň očekávají rozval Evropské unie, který nahradí nové uspořádání. Cíle nového hnutí představil pro deník ECHO24.cz jeho zakladatel Jiří Vyvadil.
Právník a šéf klubu Přátel Ruska označil „nový světový řád pod dominancí USA“ za neúspěch. Zároveň se opřel do současné vlády Bohuslava Sobotky, která se podle něj příliš spoléhá na Evropskou unii. „Lakuje narůžovo a lživě tvrdí, že jen EU vše vyřeší, Západ je skvělý a vše, co Západ dělá, dobře dělá,“ uvedl Vyvadil.
Vznikající uskupení se podle představ jeho zakladatele vydá opačným směrem a bude jiné než ostatní. „Naše hnutí chce nastavovat zásadně odlišné, myšlenkově i realizačně radikální recepty, než které uvádí kterákoliv jiné strana,“ řekl advokát.
Jestli se nové hnutí zapojí už do letošních krajských voleb, rozhodnou podle Vyvadila postoje a naladění veřejnosti. V předešlých rozhovorech ale zmínil, že očekává podporu různých vrstev společnosti i věkových kategorií. Hodlá usilovat o naplnění sedmi následujících bodů, které shrnul pro deník ECHO24.cz.
1) Rozval či minimálně rozvolnění stávající EU musíme nahradit novým uspořádáním. Zejména, když se dá očekávat, že tento proces kromě žádoucího odstranění německé dominance ponese jako vždy, kdy padnou stávající pravidla, i nové napětí mezi státy.
2) Česká republika, unikátní svým geografickým postavením, může sehrávat klíčovou roli mostu mezi Evropou a Ruskem, mostem mezi Západem a Východem. Stálo by za to, aby Česko usilovalo o členství v Euroasijské unii a samozřejmě i progresivního uskupení BRICS.
3) NATO, které se přímo či prostřednictvím svých států podílelo na vojenských dobrodružstvích posledních 25 let, se stává hrozbou pro mír a pokud nebude přímo rozpuštěno, musí navázat priviligované vztahy s Ruskem s cílem eliminovat možné válečné konflikty a naopak upevnit bezpečnost jednotlivých zemí proti vnějším nebezpečím.
4) Stěhování národů, na němž má rozhodující podíl politika Obamovy administrativy, německé kancléřky Merkelové, islámských představitelů s cílem porazit dříve jen prezidenta Asada a dnes opět Rusko a jeho prezidenta Putina, je třeba vyjmout z režimu působnosti ženevských konvencí o uprchlících a prosazovat právo každého státu dle vlastního uvážení se rozhodnout, zda chce, či nechce tyto migranty přijmout.
5) Naše hnutí bude požadovat návrat k těm politikám, které byly za předchozího režimu jednoznačně úspěšnější: jde především o – na svou dobu a ekonomické podmínky státu –velkorysou prorodinnou politiku, která alespoň zpočátku přinesla vysoký přírůstek nově narozených dětí.
6) Základem dalšího uvažování o sociálně ekonomickém modelu musí být úvaha, že mechanická akceptace liberálního kapitalismu západní prevenience je neúspěšná, protože životní úroveň českého obyvatelstva s určitou mírou nepřesnosti dosahuje pouhou čtvrtinu životní úrovně západních zemí. Ukazuje se, že celé generace ekonomů se neplodně pohybují v kategoriích, které nepřináší zásadní obrat k lepšímu. Budeme proto usilovat o převzetí zdá se nejfunkčnějšího ekonomického modelu státem podporovaného a státem řízeného kapitalismu tak, jak se za desítky let osvědčil v Číně.
7) Samostatnou kapitolou zůstane oblast tzv. lidských práv, která jsou začasté prázdnými floskulemi či popíráním přirozeného způsobu života v např. genderových otázkách či přeexponované podpoře homosexuality v lepším případě a jindy dokonce zaklínacími formulkami při omezování práv jiných národů, nepatřících k našemu „táboru“ v případě horším. Ve jménu lidských práv jsou vedeny vojenské výboje a tečou potoky krve. Lidská práva se stávají mezinárodním účelovým politickým instrumentáriuem šikanózního chování Západu, kterým se vměšuje do života jiných národů a skupin a vyvolává stoupající napětí.
