Policie se musí přiznat, pokud bezdůvodně odposlouchávala

Byli jste bezdůvodně odposloucháváni? Policie, žalobci či soudy vám to musí sdělit. Jenže podle nejnovějšího zjištění sněmovní komise pro kontrolu použití odposlechů neexistuje žádná evidence toho, zda se tak skutečně děje. Poslanci proto dali resortům vnitra a spravedlnosti za úkol, aby do konce června chybějící data sehnaly. Podle šéfa komise Daniela Korteho (TOP 09) může jít o velký problém. Nejde totiž například zjistit, zda trestní orgány svou povinnost neobcházejí.

Povinnost informovat po pravomocném skončení řízení osoby o nařízeném odposlechu stanovuje trestní řád. Odposlouchávaný se poté může obrátit s žalobou na soud. Existují ale i výjimky, informační povinnost se nevztahuje třeba na případy, v nichž by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod. A právě tady je háček.

Jde o právo každého občana a měli bychom udělat vyhodnocení, zda k informování dochází. A kdyby nedocházelo, tak proč a zda k tomu nedochází záměrně, například proto, aby se kryly nezákonné odposlechy.

„Ta výjimka je gumová, vejde se do ní úplně všechno. A já jsem pojal podezření, jestli si náhodou příslušné orgány neulehčují život a s tímto odůvodněním to odposlouchávaným prostě nesdělují,“ vysvětluje Korte, který proto požádal resorty vnitra a spravedlnosti, aby sněmovní komisi poskytly evidenci a odpověděly na to, zda povinnost informovat není trestními orgány obcházena. „Ukázalo se ale, že vnitro ani spravedlnost žádnou evidenci nemají,“ dodává.

Komise proto ministerstvům dala čas do konce června, aby údaje za rok 2013 získaly. Poslance zajímá, kolik lidí mělo být o nasazeném odposlechu informováno, v kolika případech se to skutečně stalo, v kolika ne a proč. „Týká se to desítek lidí, nebo stovek? Já vůbec netuším. Věřím ale, že ty informace dostaneme. Nasazení odposlechů je významný zásah do lidských a občanských práv,“ uzavírá Korte.

Musíme vstoupit do všech spisů

Ministerstva přiznávají, že se evidence dosud nevedla. A to znamená problém, protože za necelé tři měsíce se budou muset fyzicky projít jednotlivé spisy. Údaje totiž nejde vyčíst ze statistik automaticky.

„Získání těchto dat bude znamenat vstup do spisů všech policejních orgánů, vytěžení potřebných dat a vytvoření potřebných statistik. Samozřejmě, že se budeme snažit požadovaný termín stihnout, ale vzhledem k náročnosti výše zmíněného to v tuto chvíli nemohu na 100 procent garantovat,“ řekl deníku ECHO24.cz mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák.

Oba resorty už ale zavedly taková opatření, která do budoucna evidenci umožní.

Pokud v zákoně existuje povinnost informovat, měla by z logiky věci být také vyhodnocována. Alespoň je o tom přesvědčen šéf ústavně-právního výboru sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD). „Neměl bych nic proti tomu, kdyby to ustanovení ze zákona zmizelo. Ale pokud tam je, jde o právo každého občana a měli bychom udělat vyhodnocení, zda k informování dochází. A kdyby nedocházelo, tak proč a zda k tomu nedochází záměrně, například proto, aby se kryly nezákonné odposlechy,“ říká.

Obecně by ale podle Tejce bylo lepší, kdyby fungovala kontrola ze strany nadřízených a soudů, protože prozrazení informace, že byl člověk odposlouchávaný, může zmařit vyšetřování jiného trestného činu: „Toto byla reakce na praktiky některých policistů a především laxnost a neochotu některých soudců pověřovat si konkrétní žádosti.“