Do dvou let by se mohl začít zase opravovat Karlův most

Oprava vnějšího pláště Karlova mostu by mohla začít do dvou let. Rekonstrukci však musí předcházet podrobný průzkum, kdy bude zkontrolovaný každý kámen. V některých jsou až dvaceticentimetrové díry. V nejhorším stavu je poslední mostní oblouk na Malé Straně. ČTK to dnes řekl vedoucí oddělení správy mostů Technické správy komunikací Jan Zemánek.

„Památkáři prohlédnou každý kámen a vystaví mu rodný list, kde zhodnotí asi 30 jeho parametrů. Po vyhodnocení sdělí, co se s každým kamenem udělá. Některé budou vyměněné celé, někde se část oddělí a nahradí,“ vysvětlil Zemánek. Práce podle něj budou trvat asi deset let, postupně oblouk po oblouku. Oprava ale bude postupovat zespodu mostu, takže turistický provoz nijak nenaruší.

Nejvíc poškozený oblouk přes Čertovku je v současnosti zespoda pokrytý dřevem, aby z něj kousky pískovce neodpadávaly. Podle Zemánka se ale musí už kolem Vánoc odstranit, protože dřevo už dosluhuje. Ve špatném stavu jsou také podstavce dvou soch, jejichž kopie by se měly na most vrátit. Těmi se podle Zemánka bude muset při opravách začít.

Přibližně před deseti lety byla na mostě položená izolace proti vodě, která změnila pohyb vody v celém mostě. Dříve ji stavitelé totiž nechávali protékat volně stavbou, vzhledem k chemikáliím v dešťové vodě, soli a chlóru to však již déle nebylo možné, protože by se most poškozoval. Izolace vsakování zabrání. „Voda, která tam desítky let tekla a z mostu se stala houba, postupně odchází. Prostřednictvím zdí a oblouků se vypařuje,“ uvedl Zemánek.

Nově byla vytvořená betonová deska a nastříkána izolace. Zábradlí bylo opraveno z kocbeřského pískovce, což někteří odborníci kvůli jeho světlému odstínu kritizovali. „Celý plášť včetně kamenů až na dno řeky je původní z různých rekonstrukcí,“ doplnil. Stav mostu poškodily také injektáže ze 70. let, cementová malta pískovec vysušuje a tedy ničí.

Problémem Karlova mostu, ale také Libeňského a dalších pražských mostů, je oteplování a ochlazování. „V létě jsou oteplovány sluncem, ale chlazeny zevnitř. V zimě chlazeny zvenčí, ohřívány zevnitř, což je zdrojem největšího napětí klenby,“ vysvětlil Zemánek. Jádro mostu totiž není z pískovce, ale z lámané opuky. Statický stav mostu je ale velmi dobrý.

Stavbu mostu zahájil 9. července 1357 na popud Karla IV. kamenický mistr Otlín, který získal zkušenosti na stavbě staršího kamenného mostu v Roudnici nad Labem. „Zakladatelem Karlova mostu nebyl Petr Parléř, jak se traduje. Tomu bylo 23 let a neměl na své jméno právo stavět žádnou stavbu,“ dodal Zemánek. Parléř stavbu převzal až po Otlínově smrti.

Tehdy Kamenný, dnes Karlův most,l byl založený v místě strženého Juditina. Stál na kulatých kamenech podobných mlýnským kamenům. Lícní kvádrové zdivo bylo z pískovce, jádro z lámané petřínské opuky zalévané maltou. Po současných opravách se všechny kameny ukládají pro budoucí využití. Ve skladu na Šutce jsou zatím ty z opravy zábradlí, podle Zemánka je jich asi 500.

Čtěte také: Ministr proti památkářům. Podpořil betonové rampy na Václaváku

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.