Unikátní fotky z Íránu: tam tisíce Poláků uprchly před terorem Sovětů
Neznámá polská historie
FOTOGALERIE UVNITŘ
Během druhé světové války byly Sovětským svazem zajaty a deportovány tisíce polských občanů. Mnohým z nich se však s pomocí polské dobrovolnické Andersovy armády, která byla tvořena právě polskými zajatci, podařilo ze SSSR uprchnout. Nejvíce Poláků našlo svobodu na Blízkém východě, v Indii, na Novém Zélandu či v Mexiku, kde žili v provizorních táborech a zakládali školy. V rozsáhlé fotogalerii přinášíme v Česku dosud nepublikované snímky polských uprchlíků v Íránu, které pocházejí z knihovny amerického Kongresu.
Po vypuknutí druhé světové války a následném napadení Polska ze strany SSSR 17. září 1939 bylo Polsko smlouvou o německo-sovětském přátelství, která byla přímým pokračovatelem smlouvy Molotov-Ribbentrop, rozděleno mezi Hitlerovu Třetí říši a Stalinův Sovětský svaz. Milióny Poláků se najednou ocitly pod cizí správou, která na místních obyvatelích uplatňovala brutální zacházení. Zároveň téměř 800 tisíc polských občanů bylo nuceno opustit své domovy a bylo deportováno na práci do továren a gulagů na Sibiř, do Kazachstánu a dalších částí Sovětského svazu.
Desetitisícům z nich se však podařilo ze SSSR uprchnout s pomocí Andersovy armády, což byl vojenský útvar vytvořený na základě britsko-sovětsko-polského porozumění, který pomáhal s deportacemi polských obyvatel ze SSSR. Mnoho Poláků se vydalo na Blízký východ, ale také do Indie, na Nový Zéland či do Mexika.
Na přelomu let 1942 a 1943 bylo na Blízkém východě zejména v Íránu, Iráku a Palestině téměř 22 tisíc Poláků, kteří byli umístěni v provizorních táborech. V Teheránu byla také otevřena první škola pro polské děti. V Isfahánu byl založen polský sirotčinec, kde bylo více jak 2 300 dětí, a později se ve městě otevřela i další vzdělávací zařízení.
Do Palestiny začali první polští uprchlíci přicházet v létě 1942, nejčastěji šlo o chlapce a dívky ve věku 14 až 18 let, kteří byli členy skautské organizace a ve své činnosti pokračovali i v Palestině. V letech 1943-1944 vzniklo na Blízkém východě pro polské uprchlíky až 26 škol.
Osudy deportovaných Poláků v SSSR se zlepšily až v polovině roku 1942, po podepsání dohody Sikorski-Majski, jejíž součástí byla deklarovaná amnestie pro polské občany.
