Babiš na elektronické tržby povolal PR posilu za dva miliony korun
BIČ NA ŽIVNOSTNÍKY
NOVÉ
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce zbavit elektronickou evidenci tržeb negativní příchuti šikany živnostníků. Obraz vykreslovaný pravicovou opozicí i některými médii mu má pomoci přemalovat nová posila komunikace ministerstva. Bývalý redaktor Mladého světa, protřelý PR pracovník a ředitel mezinárodního festivalu reklamy PIAF Marek Hlavica, který může vyinkasovat až 1 996 500 korun.
„Vedením týmu PR a komunikace elektronické evidence tržeb je pověřen PhDr. Marek Hlavica,“ sdělil deníku ECHO24.cz mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka. Informaci už předtím potvrdil sám Hlavica. Jeho životopis čítá působení v časopise Mladý svět, od poloviny 90. let už se ale věnuje hlavně oblasti PR. Vystřídal posty v agentuře Impact i ve vedení komunikace Citibank, ČEZ nebo Plzeňského Prazdroje. Poslední roky pracuje na volné noze.
Čtěte také: Za online pokladnami stojí Babišův kolega z Petrimexu
Na ministerstvu financí Hlavica zakotvil letos v polovině února. „Jde o to vysvětlit smysl projektu jak daňovým subjektům, tak veřejnosti jako takové. Má celou řadu dalších konotací. Je tak složitý, že komunikace je přítomna v každé jeho části – koordinovat všechny části s projektovým řízením na úrovni komunikace, s tím bych měl pomoci. To je věc, se kterou na ministerstvu nemají pravděpodobně až takové zkušenosti,“ vysvětlil své působení pro ECHO24.cz.
„V tuto chvíli je spolupráce omezena časově do dubna příštího roku. Tak zní kontrakt. Otázka je, jak ten projekt bude vypadat, protože toto vychází z představy harmonogramu, jak dneska leží na stole. Ale je docela dobře možné, že se bude nějakým způsobem ještě posouvat,“ připojil Hlavica.
Čtěte také: Babiš dělal u Moravce reklamu aplikaci Vodafonu
Ministerstvo prý nemá kapacitu ani zkušenosti
Deník ECHO24.cz zjišťoval na ministerstvu financí, kolik nová komunikační posila Andreje Babiše bude stát daňové poplatníky. „Zvolili jsme systém platby podle odpracovaných hodin, protože umožňuje flexibilně reflektovat jednotlivé etapy projektu, to znamená, že celková platba není a nemůže být v tuto chvíli známa. V celém období 16 měsíců však nemůže přesáhnout limitní částku z výběrového řízení, tedy 1 996 500 Kč včetně DPH,“ uvedl mluvčí Ležatka.
Ministerstvo se snaží až dva miliony vyplacené člověku zvenčí obhájit. „Rozsah a charakter práce je zcela mimo kapacitní možnosti a profesní zkušenosti tiskového oddělení (ATL, BTL, kooperace s dalšími partnery v oblasti komunikace a jejich vzájemná koordinace, časování informační kampaně),“ zmínil mluvčí resortu a dodal: „Ministerstvo financí rovněž nedisponuje žádnými nevyužívanými personálními kapacitami, které by k tomuto účelu mohlo aktivovat. Kvalitní a strategicky řízená komunikace a včasná informovanost o projektu je opakovaně důrazně požadována podnikatelskými svazy.“
Tři konzultanti, každý za 1 999 999 korun
Z ministerstva se přitom ve středu iniciativně ozval jeden ze stávajících pracovníků tiskového oddělení. „Jmenuji se Michal Žurovec a jsem na ministerstvu financí pověřen komunikací projektu elektronické evidence tržeb,“ uvedl s tím, že hodlá vyvracet zavádějící nebo mylné informace v médiích. Připojil pak seznam „sedmi největších pověr o elektronické evidenci tržeb“.
Záliba ve výběrových řízeních těsně pod dva miliony korun je na ministerstvu financí a v jeho podřízených organizacích nyní poměrně rozšířená. Deník Právo informoval o třech konzultantech, které ve formě výběrového řízení poptává Státní pokladna Centrum sdílených služeb – dříve Státní tiskárna cenin. Kontrakt na každého z nich je na maximální částku 1 999 999 korun, což je o korunu méně než limit pro zakázky malého rozsahu.
I když zákon o evidenci tržeb zatím existuje v nepřipomínkované verzi, množí se spekulace o jeho možném dopadu. Jsou veřejně diskutovány i evidentní nesmysly, které mohou vznikat nedbalým čtením zákona či záměrem zaujmout veřejnost různými děsivými scénáři. Prováděcí vyhlášky jsou zatím k dispozici pouze v podobě tezí, jelikož jsou teprve v detailu formulovány v návaznosti na konečné technické zadání a politická rozhodnutí týkající se zapojení subjektů či tržních segmentů a fázování jejich vstupu. Proto uvádíme na pravou míru největší chiméry a spekulace týkající se Elektronické evidence tržeb (EET):
1. Není pravda, že stát nařizuje podnikatelům poskytovat další a další údaje
Na všechny údaje, které budou podnikatelé zasílat v rámci EET, má už dnes finanční správa nárok a v rámci kontrolní činnosti je prověřuje. Rovněž účtenku musí podnikatel umět na žádost spotřebitele vystavit. Novinkou je jen automatické zasílání těchto informací přes internet, které celý proces zautomatizuje a poctivým podnikatelům ušetří cenný čas i administrativní náklady spojené s daňovou kontrolou.
2.Není pravda, že stát pokládá a priori všechny podnikatele za podvodníky
Naopak, ministerstvo financí si je vědomo toho, že většina firem odvádí daně v souladu se zákonem. EET odstraní nespravedlnost, která zvýhodňuje podvodníky v konkurenčním boji. Současně umožní zacílit kontroly tam, kde se projeví nesrovnalosti, a nezdržovat poctivé podnikatele zbytečnými kontrolami, které je obtěžují. I proto je projekt EET podnikatelskými svazy, asociacemi i komorami v naprosté většině podporován. Poctiví podnikatelé mají zájem na odstranění jejich konkurenční nevýhody a narovnání tržního prostředí.
3. Není pravda, že stačí nevydat jednou účtenku a podnikatel čelí půlmilionové pokutě nebo dočasnému uzavření provozovny
Nesmyslnost takového tvrzení v českém právním prostředí se zdá zjevná. Přesto: K této krajní variantě je možné sáhnout jen pro opakované porušení zákona a významnou škodu způsobenou státní pokladně.
4. Není pravda, že zákazník, který si u pokladny nevezme účtenku, bude pokutován nebo jinak popotahován finančními kontrolory
Stejně jako většina zemí, kde již některá z forem evidence tržeb funguje, hodlá i Česká republika zákazníky motivovat pozitivně, nikoliv je pokutovat a šikanovat. Přestože ani v původním znění návrhu zákona uvedená povinnost převzít účtenku nepočítala se sankcemi ani jiným trestáním zákazníka, akceptovali jsme vznesené připomínky a z návrhu zákona jsme povinnost zákazníka účtenku převzít úplně odstranili. Je tedy zcela na rozhodnutí každého jednotlivce, zda si účtenku fyzicky převezme.
5. Není pravda, že EET se bude týkat všech firem a živnostníků. A už vůbec ne všech naráz
Do EET se zapojí jen ti, kteří inkasují v hotovosti, platební kartou, šeky, stravenkami. Ostatní, kteří inkasují bezhotovostně, tzn. přímým převodem z účtu na účet, tak činit nemusí. Drobní podnikatelé, jako například řemeslníci, nejsou na pořadu dne.
6. Není pravda, že v místech, kde není (třeba i dočasně) připojení k internetu nebude možné pokračovat v podnikání.
Zákon pamatuje i na takové případy a nabízí možnost v případě výpadku spojení zaslat účtenku do 48 hodin, jednat režim off-line. Pro případ dočasného výpadku systému existuje řešení, které umožní podnikateli bez prodlení transakci se zákazníkem dokončit. Je navrhována minimální mezní doba odezvy, po kterou je třeba čekat na odpověď serveru finanční správy, na dvě sekundy. V Chorvatsku tato doba ve skutečnosti v průměru trvá 0,307 sekundy. Takové prodlení žádné fronty u pokladen nevytvoří. Ani v Chorvatsku není dokonalé pokrytí internetem a systém evidence tržeb bez problémů funguje – srovnejme si to s kvalitou pokrytí v České republice.
7. Není pravda, že si podnikatelé budou muset pořídit registrační pokladnu
Technické řešení je jednoduché, nevyžadují se žádná speciální certifikovaná zařízení, která by musela být vybavena fiskální pamětí. Podnikatelé budou moci využít jakékoliv zařízení, které bude umět odeslat požadované informace do systému a vytisknout účtenku. Pro nejmenší podnikatele bude stačit např. chytrý telefon s tiskárnou. Záleží pouze na volbě podnikatele, jaké řešení nabízené na trhu zvolí.
