Příliš parků může škodit životnímu prostředí, tvrdí profesor z Harvardu

Města by měla být zastavěna co nejhustěji, protože jinak se zbytečně rozlézají do krajiny, míní profesor Harvardské univerzity Edward Glaeser, který poskytl e-mailový rozhovor deníku ECHO24.cz den před svou návštěvou Česka. Známý ekonom, autor knihy Triumf města a dalších publikací se v Praze zúčastní mezinárodní konference o městské ekonomice a plánování reSite2014.

Lidé ze západních velkoměst se často stěhují za lepším životním prostředím na venkov či alespoň na předměstí. Vy jste znám jako advokát života ve městech. Proč je v nich podle vás život lepší? Máte nějaký přesvědčivý argument?

Ne, nejsem zavilým obhájcem života ve městech. Jsem ekonom, který věří, že lidé se mají svobodně rozhodnout pro to, co je pro ně nejlepší. Pro mnoho lidí je to život ve městě, jiní dávají přednost předměstím nebo venkovu.

Zcela jistě ale vidím spoustu důvodů, proč se lze do života a práce ve městě zamilovat. Výmluvná je skutečnost, že velkoměstské aglomerace jsou mnohem produktivnější než řídce obydlené oblasti. V průměru jsou příjmy v desetině nejhustěji zalidněných oblastí v USA o padesát procent vyšší než příjmy v té polovině země,  které je obydlená méně hustě. Tento poměr je v Evropě ještě výraznější.

Proces urbanizace přinesl obrovský prospěch také rozvojovému světu. Průměrný příjem v zemích, které jsou urbanizovány z více než padesáti procent, je pětkrát vyšší než průměrný příjem v zemích, kde je urbanizace méně než padesátiprocentní. Kojenecká úmrtnost  je o dvě třetiny nižší ve více urbanizovaných zemích.

V USA jsem advokátem proti politice, která upřednostňuje rozvoj předměstí na úkor měst – jsem zastánce rovnocenných pravidel. To znamená, že jsem proti dotování silnic a dálnic či třeba vlastnického bydlení v satelitech a silně podporuji boj za lepší školy ve městech.

Propagujete co největší zahuštění města, tedy využití co možná nejvíce volných prostorů místo roztahujících se předměstí. Není ale prospěšnější na volných plochách, takzvaných brownfields, zakládat parky nebo hřiště, než je zastavovat dalšími a dalšími budovami?

Na vaši otázku není jednoznačná odpověď. Optimální využití brownfields souvisí s tím, kolik je ve městě zeleně a jaká je poptávka po bydlení. V New Yorku či Londýně, kde zeleně je plno a byty jsou extrémně drahé, je nejlepší využití brownfields takové, které umožní snížit nedostatek dostupného bydlení. Naproti tomu v Houstonu, kde sehnat byt není problém, ale zeleně je tu málo, by bylo užitečnější budování parků.

Důležité je uvědomit si, že víc parků může být pro životní prostředí přítěží. Když je mezi lidmi více prostoru, tak více cestují, což znamená větší spotřebu energie, zvláště pokud jezdí autem. Z toho vyplývá, že když lidé bydlí kompaktně blízko sebe, jeden vedle druhého, může to být pro životní prostředí šetrnější, než když se mezi lidi vloží parky.

Napsal jste řadu studií o ekonomice ve městech. Povšiml jste si v poslední době nějakého nového trendu, který zlepšuje život ve městech a podporuje tamní ekonomiky?

Pozoruhodným jevem v USA je urbanizace technologické komunity. Podnikatelé, kteří začínali v Sillicon Valley, se rozhodli přesídlit do San Franciska, Bostonu či New Yorku. Google například koupil pozemek o rozloze milion čtverečních stop (necelých sto tisíc čtverečních metrů) na dolním Manhattanu a přivedl do města mnoho svých pracovníků. Tony Hsieh přestěhoval svou společnost Zappos do centra Las Vegas. Boston má svou technologickou čtvrť u městského přístavu. A podobné komunity vznikají v mnoha evropských městech.

Tenhle trend ukazuje, že nové technologie nevyřazují běžný lidský kontakt, tedy tváří v tvář, ze hry. Propojování v kyberprostoru nikdy nepřekoná výhody běžného lidského setkávání. Čím bude spojení informačně intenzivnější, tím cennější bude setkání s živým člověkem. To je také důvod, proč Google a Yahoo kladou takový důraz na to, aby jejich lidé pracovali spolu, přestože se tyto firmy zabývají spojením lidí na dálku.

Co je dnes největším problémem západních velkoměst? Je to něco jiného v USA než v Evropě?

V USA jsou to městské školy. Americký systém veřejného školství je obrovský problém a navzdory dvacetiletí vážně míněných reforem je tento problém stále enormní. V Evropě to vypadá, že vážnějším problémem je dostupnost bydlení, zčásti proto, že evropská města se potýkají s neschopností zajistit větší množství nových bytů.

Byl jste už dříve v Česku? Zaujalo vás tu něco v souvislosti s vaším oborem?

Prahu už jsem navštívil a město považuji za mimořádně krásné a inspirující. To, jak se Praha za dvě dekády proměnila, svědčí o síle zdejších lidí a schopnosti provádět s městem zázraky. V mých očích se tu odráží kombinace pozoruhodné historie (kreativity i odporu k útlaku) a nevyčerpatelné energie zdejších obyvatel.