Putin slíbil lidem z Donbasu občanství a byty. Teď nejsou peníze
Uprchlická vlna z Donbasu do Ruska
NOVÉ
1
V době, kdy Evropská unie řeší problém s uprchlickou vlnou z Blízkého východu, zažívá své vlastní problémy i Rusko. Po vypuknutí konfliktu na Ukrajině slíbila Moskva ruské občanství, trvalé bydlení i pracovní příležitosti každému, kdo by se chtěl do Ruska z této země přestěhovat. Kvůli propadu ekonomiky ovšem imigranty nejspíše čeká spíše život na ulici bez vyhlídek na zlepšení situace.
Když prezident Vladimír Putin při obsazení Krymu hrdě prohlašoval, že s otevřenou náručí přijme každého, kdo by se chtěl z východu této země přestěhovat do Ruska, patrně netušil, co jeho zemi čeká. Z Ukrajiny nakonec odjelo na východ 16 418 lidí. Ti byli provizorně usazeni v dočasných ubytovacích zařízeních. Ruská vláda pro ně údajně měla připravit důstojnější život.
„Mysleli jsme si, že všechno proběhne rychle a bez problémů. Říkali, že po šesti měsících se staneme ruskými občany. S touhle vidinou jsem vzala svou rodinu a přestěhovala se. Až poté jsem se dozvěděla, že proces udělení občanství trvá tři roky,“ svěřila se rádiu Svobodná Evropa Světlana Morozová.
Kromě potíží se zajištěním trvalého občanství dopadla na Rusko i ekonomická krize. S propadem hospodářství nemohl Kreml zajistit práci ani pro rodilé Rusy, natož pro vlnu ukrajinských uprchlíků. Rodiče s dětmi tak museli nuceně sedět uvnitř ubytovacích kapacit, často odkázáni pouze na malé množství jídla pro sebe a své děti.
Do té doby měli přistěhovalci alespoň střechu nad hlavou. Moskva si ovšem minulý měsíc spočítala, že náklady na ubytování nově příchozích ji měsíčně stojí 5,7 milionu dolarů. To je ale pro skomírající státní rozpočet neudržitelný výdaj. Uprchlíci tedy dostali na začátku prosince jednoduchý pokyn: do šedesáti dnů se musíte z ubytovacích táborů vystěhovat.
Kam uprchlíci půjdou, zatím netuší. Někteří z nich plánují návrat zpátky do válkou zasažené Ukrajiny. Pro ostatní je tato alternativa nepřijatelná. Mezi Ukrajinci už se zformovala skupina lidí, kteří chtějí příští měsíce strávit na opuštěné ruské základně v Pskově. Z vojenského prostoru budou ale zřejmě i tak vykázáni.
„Tenkrát jsme v referendu hlasovali pro Putina. Mysleli jsme, že si nás přijme stejně tak jako si vzal Krym,“ dodala hořce v rozhovoru Morazová. To, že by ji milovaný vůdce zklamal, ale odmítá.
