Putinovo přiznání o Donbasu: Jsou tam lidé, kteří plní úkoly
Tisková konference ruského prezidenta
AKTUALIZOVÁNO
Ruský prezident se na každoročním setkání s novináři nevyhnul dotazům na přítomnost Rusů na východní Ukrajině. Vladimir Putin tentokrát připustil, že jsou na Donbasu lidé plnící vojenské úkoly. V minulosti přitom opakovaně tvrdil, že vojáky do země neposlal.
„Neříkali jsme, že tam nejsou lidé plnící jisté úkoly, mimo jiné ve vojenské oblasti,“ prohlásil prezident Vladimir Putin. Zásahy ruské armády na východní Ukrajině ale znovu popřel s tím, že to jsou dvě různé věci. „Neznamená to, že jsou tam pravidelné jednotky. Uvědomte si rozdíl,“ řekl na tiskové konferenci.
Na dotaz ohledně výměny zajatců včetně ruské letkyně Nadiji Savčenkové odpověděl velmi obecně. „Je třeba osvobodit lidi, kteří jsou zadržování jak na jedné, tak na druhé straně. … Výměna by měla být rovnocenná,“ uvedl ruský prezident. Obvinil ukrajinské úřady, že se domáhají propuštění ukrajinských vojáků zajatých separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti, ale sami označují své zajatce za zločince nepodléhající výměně zajatců. „Měli by se vyměnit všichni za všechny, a ne výběrově,“ prohlásil.
Putin mluvil také o obchodních vztazích s Ukrajinou. „Přecházíme na režim nejvyšších výhod. Ukrajina nemůže být horší než ostatní partneři. Žádné slevy nebo preference Rusko udílet Ukrajině nebude,“ uvedl ruský prezident s tím, že Ruská federace v minulosti stála o zachování hospodářských kontaktů. „Nyní jednostranně opouští tento režim a připojuje se k evropským pravidlům,“ dodal ruský prezident.
„Proč jste nezavolali?“ navezl se Putin do Turecka
Když Putin mluvil o zahraniční politice Ruska, věnoval se také současné rozepři s Tureckem. Vyčetl tureckému vedení nejen sestřelení ruského bombardéru, které označil za „nepřátelský akt“. Nelíbilo se mu, že Ankara vzápětí nekontaktovala ruské představitele a nepokusila se incident urovnat. „Copak nebylo možné zatelefonovat?“ podivoval se ruský prezident.
Tyto kroky podniklo Turecko přesto, že Rusko bylo před incidentem prý ochotno spolupracovat s Turky i při řešení „těch nejchoulostivějších otázek nezapadajících do mezinárodního práva“. O jaké záležitosti se jedná, ale neupřesnil.
Putin si neodpustil poznámku, kterou reagoval na skutečnost, že se Turecko obrátilo na NATO. „Jestli Turci chtěli lízat Američanům jedno místo…, tak nevím, zda postupovali správně,“ řekl Putin. Prezident také naznačil, že cílem turecké strany mohlo být stažení Ruska ze Sýrie.
Putin podpořil Američany v hledání kompromisu o Sýrii
Válkou v Sýrii se Vladimir Putin zabýval obšírněji a podpořil americký návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN. „Řeknu teď důležitou věc: vcelku podporujeme iniciativu Spojených států, včetně přípravy rezoluce RB OSN o Sýrii,“ uvedl ruský prezident o výsledcích nedávné návštěvy šéfa americké diplomacie Johna Kerryho v Moskvě.
„Vcelku se nám to zamlouvá a myslím, že i syrským orgánům by to mělo vyhovovat. Ve snaze vyřešit konflikt je vždy možný kompromis, ale ústupky musí udělat všichni. Je to iniciativa USA, prezidenta (Baracka) Obamy a svědčí o tom, že USA a Evropa jsou znepokojeny tím, co se děje na Blízkém východu, v Jemenu, v Sýrii, v Iráku. Budeme všestranně napomáhat vyřešení této krize,“ řekl Putin.
Ohledně role svého spojence v Damašku, prezidenta Bašára Asada, však Putin zdůraznil, že ruské stanovisko se nemění a jedině syrský lid smí rozhodnout o své vládě. Urovnání konfliktu podle ruského prezidenta může být pouze politické, a tedy vyžaduje ústupky obou stran – a mezitím budou v Sýrii pokračovat nálety ruského letectva. „Budeme se věnovat leteckým úderům a pomáhat útočným akcím syrské armády,“ uvedl.
Putin využil tiskové konference také k tomu, aby se ohradil, že si chce základnu v Latakíji nechat i po skončení války. „Britové vnucovali myšlenku, že chceme trvalou základnu, abychom mohli mít vše pod kontrolou. … Proč bychom to měli chtít?“ dodal ruský prezident. Stávající zařízení ale označil za „sofistikovanou infrastrukturu, do které je třeba investovat“.
