Babišem zničená pšenice a chleba pro Zlín

Minulý týden se objevila zpráva, že firma ministra financí Andreje Babiše Agrofert zničila herbicidem potravinářskou pšenici na rozloze 270 ha.

Tato kauze je možná zastíněna současnou nechutnou aférou s hromaděním kompromitujících materiálů na jednotlivé poslance bezpečnostní divizí ministra financí a současně majitele Agrofertu pana Babiše. To, že si někdo na někoho vede svazky, už tu bylo i v minulosti, a od agenta StB se přece nedá očekávat nic jiného. Za alarmující ale musíme považovat to, že člověk, který se vydává za zemědělce a vlastní největší zemědělský a potravinářský komplex v České republice, si dovolí zničit úrodu potravinářské pšenice dva měsíce před sklizní. A je úplně jedno, čí ta úroda byla, nebo na čím pozemku se nacházela. Můžeme mu odpustit plno věcí, ale takové jednání je neodpustitelné.

Pro mnoho z nás je těžké si představit rozlohu 270 ha. Ptáte se, kolik je to Václaváků, kolik je to fotbalových hřišť? Mnohem ilustrativnější je přiblížit si to na množství potravin, které se mohlo z vypěstované pšenice vyrobit.

Průměrná výnosnost pšenice je asi 5 t (5 000 kg) na jeden hektar. V podmínkách jižní Moravy to bývá ale i mnohem více a to 9 t na hektar. Z 270 ha tak můžete mít 1 350 000 kg nebo až 2 430 000 kg zrna. Když ho semelete, tak se ztrátami dostanete cca 1 milion nebo až 1,8 milionu kg mouky. A to už je pořádná hromada. Pojďme ale v úvahách dál. Z jednoho milionu kilogramů mouky můžete upéct asi 2 miliony bochníků chleba. V našem případě při vyšší sklizni tedy až 3,5 milionů bochníků chleba. Jak je možné, že se někdo odváží zničit úrodu, ze které se mohlo upéct přes tři miliony bochníků chleba?

A víte, kolik lidí by takové množství nasytilo? Průměrná spotřeba chleba v České republice je podle Statistického úřadu asi 50 bochníků chleba na osobu na jeden rok. Při průměrné výnosnosti 5 tun na hektar je to chleba pro 40 000 občanů České republiky na jeden rok avšak v podmínkách, ve kterých rostla zmíněná pšenice, by to mohl být chléb až pro 70 000 občanů na celý jeden rok. To jsou města jako třeba Přerov, Jablonec nad Nisou, Mladá Boleslav, Prostějov, Třebíč, Česká Lípa, Třinec nebo Tábor a při vyšší výnosnosti třeba i města jako je Havířov, Zlín, Kladno, Most, Karviná, Opava, Frýdek-Místek. Že by se tím nasytila i města menší nemusíme snad ani zmiňovat.