Brusel proti Agrofertu. Další kolo tragédie českých eurodotací začalo

Tuzemské úřady si nevědí rady, co udělat s verdiktem Evropské komise o střetu zájmů prvního místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Případ se totiž může snadno změnit v noční můru při čerpání evropských dotací a v miliardové ztráty. Ministerstvo zemědělství pouze uvedlo, že v případě nutnosti bude Českou republiku hájit před soudem.

Faltýnkův případ, o kterém v úterý informoval deník Echo24.cz, je přitom přehledný a srozumitelný. Počátkem února napsal komisař pro zemědělství Phil Hogan, že Češi porušili předpisy pro čerpání jedné a půl miliardy eurodotací, kterou inkasoval v letech 2014 a 2015 Agrofert. Dostali opravdu mírnou, pouze dvouprocentní korekci, tedy ve výši 22 milionů korun. Důležitější je zdůvodnění. Předpisy byly porušeny tím, že Faltýnek byl v letech 2014–2016 členem dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který funguje jako platební agentura evropských zemědělských dotací, a zároveň členem představenstva Agrofertu, jenž je zdaleka největším příjemcem těchto dotací. To považuje Evropská komise za nepřípustný střet zájmů a tato zdánlivě nevinná úvaha může mít dalekosáhlé důsledky.

S Faltýnkem nahoře, bez něho dole

Jenom v zemědělském oboru může být dopad mnohem vážnější. Komise pokutovala čerpání v letech 2014 a 2015. Faltýnek však byl členem dozorčí rady SZIF ještě v červenci 2016. V tomto roce měl Agrofert nepochybně další dotační příjmy. Není k dispozici konečná bilance přímých plateb, na které mají nárok zemědělské společnosti jenom díky tomu, že obhospodařují půdu, chovají dojnice, pěstují cukrovku apod., jistě však neskončí pod sedmi sty miliony. Další dotace jdou na investiční projekty a v dřívějších letech se tato suma pro Agrofert pohybovala na úrovni sta milionů. Tato částka půjde strmě nahoru, protože koncem roku 2015 přidělil SZIF na investice šest miliard korun a desetinu tehdy obdržel Agrofert. Bylo to ještě v časech, kdy byl Faltýnek v dozorčí radě, a podle únorového Hoganova verdiktu tedy opět došlo ke střetu zájmů. Pokud by chtěla Česká republika Agrofertu slíbené peníze opravdu proplatit, musela by počítat s korekcí s více než dvouprocentní sazbou.

Tím spíše, že u investičních dotací SZIF jsou opravdu vážné indicie, že Faltýnkova účast v dozorčí radě rozdělování dotací ovlivnila. Agrofert byl v listopadu 2015 jednoznačným vítězem dotačního kola. Desítky milionů inkasovaly jeho vepříny v čele s farmou Animo Žatec, drůbežárny od Chebu přes Vodňany až po Bruntálsko, potravinářské továrny typu Olma a Kostelecké uzeniny spolu s pár kravíny. Z dvaadvaceti žádostí byly odmítnuty jenom čtyři, tedy necelá čtvrtina, a ve všech případech šlo o menší opravy kravínů, tedy oblast s největším přetlakem projektů. Ostatní zpravidla tak úspěšní nebyli. U velkých projektů od pěti do 150 milionů korun bylo odmítnuto 44 procent žádostí.

Úplně jinak dopadlo hodnocení projektů v listopadu 2016, kdy zástupce Agrofertu v dozorčí radě neseděl. Z dvaceti projektů jich uspělo jen pět. Byl mezi nimi výkrm kuřat v Třebíči, kravín na Domažlicku a žatecký vepřín. Bilanci zlepšily dotace pro potravinářské továrny, kde nebyla žádná konkurence a příslib získali všichni žadatelé včetně Olmy a Vodňanské drůbeže, i když Kostelecké uzeniny se musely spokojit s pozicí čekatele.

Tentokrát byl Agrofert hlavním poraženým. Čtvrtinová úspěšnost zůstala hluboko pod celkovou bilancí, když u projektů nad pět milionů uspělo v průměru 48 procent žádostí. Není zřejmé, o kolik méně dostal Agrofert peněz, protože SZIF data zveřejní po letním podepsání smluv.

Pokračování článku si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo nebo na EchoPrime po zakoupení předplatného zde.