Jaceňukova vláda po demisi vlivného ministra bojuje o přežití
Krize ukrajinského kabinetu
Pro sestavení nové vlády, která by navrhla plán „ústupu od propasti“, se v Kyjevě vyslovil šéf ukrajinského parlamentu Volodymyr Hrojsman. Reagoval na krizovou situaci, která v kabinetu vznikla po oznámené rezignaci vlivného ministra hospodářství Aivarase Abromavičiuse. Premiér Arsenij Jaceňuk se podle kyjevských médií naopak snaží složení nynějšího kabinetu zachovat.
Kromě Abromavičiuse, který demisi zdůvodnil blokováním reforem a rozrůstající se korupcí, pohrozili v minulosti rezignací i ministři zdravotnictví, zemědělství a infrastruktury. Na čtvrtečním zasedání vlády ale své plány odvolali. Podle agentury Reuters slíbili, že na svých postech setrvají, pokud se podaří reformy prosadit bez politického vměšování. Abromavičius se ale na schůzi vlády nedostavil.
Jaceňuk v parlamentu připustil, že poslanci mají právo jeho vládu odvolat. „Máte ústavní právo hlasovat o nedůvěře vládě. Pokud získáte dost hlasů, čestně a hrdě předáme nové vládě pravomoci. Uděláte-li ale takový krok, bude to vaše odpovědnost,“ řekl premiér. Dodal, že pokusí-li se poslanci o dílčí změnu ve složení kabinetu, celá vláda odstoupí.
Abromavičius označil za iniciátora protireformního tažení poslance Ihora Kononenka, blízkého spolupracovníka prezidenta Petra Porošenka a místopředsedu parlamentní skupiny hlavní vládní strany Blok Petra Porošenka. Podle informací dnešního ukrajinského tisku se Kononenko funkce v parlamentní frakci dočasně vzdal, než se Abromavičiusovo obvinění prošetří. Bývalý ministr Kononenka obviňuje, že se snaží do vlády dosadit své lidi s cílem odčerpávat peníze ze státních fondů.
„Co se stalo, je katastrofou pro celou zemi,“ řekl novinářům poslanec Leonid Jemec z Jaceňukovy parlamentní strany Lidová fronta. „Jak můžeme teď diskutovat s našimi západními partnery, když ministr označí vůdce prezidentské parlamentní frakce za korupčníka? Kdo s námi teď bude jednat?“ řekl poslanec.
Podlomená ukrajinská ekonomika je závislá na podpůrném programu, který sestavily Spojené státy, Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Šéfka MMF Christine Lagardeová ve čtvrtek na tiskové konferenci prohlásila, že fond je vývojem situace na Ukrajině znepokojen. Změny v programu finanční podpory ale neoznámila.
„Pokud jsou ta (Abromavičiusova) obvinění podložená, je to nepochybně náznak, že protikorupční kroky, k nimž se vláda zavázala, zatím nefungují. Tyto kroky je ale třeba důsledně uplatňovat, neboť vláda není odpovědná jen ukrajinskému lidu, ale i mezinárodnímu společenství,“ řekla Lagardeová.