Řecké manévry: Varufakis jede za eurozónou, Tsipras do Ruska
Rubly místo eur?
NOVÉ
Zatímco řecký ministr financí Varufakis jede za svými kolegy ze zemí eurozóny do Lucemburku, aby se zúčastnil jednání o pokračování záchranného programu, předseda vlády Tsipras míří do ruského Petrohradu. Zde se má v pátek setkat s prezidentem Vladimirem Putinem, se kterým budou projednávat budoucí spolupráci obou zemí a možné půjčky. Řecko se s Ruskem sbližuje dlouhodobě a od zvolení levicové strany SYRIZA je považováno za jeho největšího spojence uvnitř Evropské unie.
S tím, jak se v posledních měsících zvyšuje napětí mezi Západem a Ruskem, si Moskva stále usilovněji hledá možné partnery uvnitř evropské integrace. Důkazem tohoto trendu může být například maďarský premiér Viktor Orbán nebo právě Tsipras. Ten jede do Ruska jen den po jednání eurozóny v Lucemburku.
Spolupráce je to přitom výhodná oboustranně – s tím, jak Řecko neustále balancuje na hraně mezi splátkami úvěrů a státním bankrotem, se mu hodí každé euro (či rubl). Už během dubnové návštěvy Tsiprase v Moskvě Rusové oznámili, že možná učiní výjimku na dovoz řeckých potravin, na které je jinak kvůli ruským (proti)sankcím uvaleno embrago. Stejně tak „učitel s žákem“ oznámili, že Rusko plánuje výstavbu nového plynovodu, který povede přes Turecko a který nahradí padlý projekt South stream.
Řecko by v novém projektu mělo sloužit jako „rozvodna“ plynu po Evropě. To by Athénám dalo do rukou mocnou páku pro vyjednávání se západoevropskými věřiteli, protože transport plynu přes území válkou stižené Ukrajinu je nejistý.
Očekává se, že během páteční návštěvy dojde k rozšíření paktu Tsipras–Putin, který bude zohledňovat současná jednání v Lucemburku. Experti neočekávají, že by Rusko poskytlo Řecku oficiální půjčku. To by bylo příliš okaté. Například finanční analytik Chris Weafer se domnívá, že pomoc proběhne spíše ve formě výhodných poplatků za možnost dopravovat přes řecké území ruský plyn „nebo něco v tom smyslu“.
Další možností, jak obejít Evropskou unii se všemi jejími „tyranskými“ nároky na úsporná opatření, je podle britského Guardianu to, že Řecko bude přizváno, aby vstoupilo do rozvojové banky zemí skupiny BRICS. Řecko by tak otevřeně mohlo přijímat finanční subvence odjinud, než z Bruselu. Tuto verzi ostatně potvrdil i řecký ministr energetiky, který minulý týden oznámil médiím, že Řekové „zajistili rozhodující ruskou podporu“ pro řeckou žádost vstoupit do nově založené banky skupiny BRICS.
Není ovšem jisté, zda Řekové k takto radikálnímu kroku přistoupí. Podle expertů nejde ani tak o to, že by se báli Západu. Větší strach jim prý nahání „spojenci“ ze skupiny BRICS, kteří očividně nemají tak velký zájem na tom, aby zevnitř nahlodávali Evropskou unii. Ani analytik Weafer koneckonců neočekává, že by k tomu mělo dojít „teď hned“.
Varufakis bude jednat v Lucemburku
Aby Řekové alespoň částečně vyhověli Bruselu a pokusili se tím zamaskovat svůj záměr vyhnout se splacení pohledávek, vyslali do hlavního města lucemburského arcivévodství ministra financí Varufakise. Ten ovšem už dříve oznámil, že plánovanou dohodu, která ostatně dnešní setkání způsobila, podporovat nehodlá. Podle něj by neměla probíhat mezi Řeckem a věřiteli, ale na úrovni hlav států a vlád. Na dotaz, zda by mohlo být dosaženo dohody na dnešním zasedání, Varufakis odpověděl: „To si nemyslím.“
Řecko se potřebuje s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), Evropskou centrální bankou (ECB) a Evropskou komisí dohodnout na podmínkách, za nichž může dostat zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z dříve dohodnutého záchranného programu. Poté tuto dohodu musí podpořit i ministři financí eurozóny. Původně se čekalo, že tak učiní právě dnes, prodloužený program totiž vyprší s koncem tohoto měsíce.
Bez peněz z něj Řecku akutně hrozí, že v příštích dnech a týdnech nedodrží své závazky vůči MMF a ECB, a výrazně se tak přiblíží bankrotu. Věřitelská trojka nabídla Řecku svou společnou představu podmínek, které ale odmítl řecký premiér Alexis Tsipras. Levicové vládě vadí požadavky týkající se reformy penzijního systému či údajné snahy Evropy přinutit Řeky, aby víc platili za elektřinu či léky.
