Zemřela po měsících vězení. Rodina marně žádá o její tělo

Dvaapadesátiletá Cao Shunli zemřela v pátek 14. března ve vojenské nemocnici v Pekingu na selhání orgánů. Předtím ale strávila celých pět měsíců ve vazbě. Její rodina opakovaně žádala, aby byla Cao Shunli poskytnuta zvláštní lékařská péče kvůli jejím zdravotním problémům. Trpěla totiž tuberkulózou, cirhózou jater a děložními myomy. Jejich žádosti ale úředníci zamítli a nyní je popírají.

Organizace pro ochranu lidských práv Amnesty International vyzývá čínské úřady, aby okamžitě umožnily rodině zesnulé aktivistky Cao Shunli spatřit její tělo. Rodina má podezření, že tamní úřady se pokusí mrtvou ženu zpopelnit, aby skryly nelidské zacházení, jemuž byla podrobena v cele.

Bratr aktivistky Cao Yunli a rodinný právník Wang Yu společně navštívili vojenskou nemocnici v Pekingu, kde Cao zemřela, a přáli si spatřit její tělo. To jim ale nebylo umožněno. Nemocniční personál tvrdil, že zesnulá žena se v objektu již nenachází a odmítl prozradit další detaily. Příbuzným zaměstnanci nemocnice dokonce ani nedovolili nahlédnout do kopie zdravotnické dokumentace.

Už od smrti Cao Shunli úřady prohlašovaly, že ženě byla ve vazbě poskytnuta všechna ošetření a odpovídající lékařská péče. Rodina ale tvrdí, že tělo ženy bylo pokryto černými a fialovými zhmožděninami, když zemřela. "Zdá se, že úřady se nezastaví před ničím, aby skryly, co se opravdu Cao Shunli stalo. Jejich přístup nese veškeré známky utajování, " řekl Anu Kultalahti, pracovník Amnesty International v Číně.

"Smrt Cao Shunli odhaluje, jak bezcitné a výpočítavé jsou čínské úřady. A jak jsou připraveny umlčet veškerou kritiku. Na svých rukou mají krev." Anu Kultalahti

Amnesty International označila její smrt jako trestuhodnou a vyzvala čínské orgány, aby zajistily všem zadržovaným aktivistům odpovídající lékařskou péči. Organizace se také domnívá, že rodina Cao si přinejmenším zaslouží zjistit pravdu o její smrti. Měla by mít přístup k tělu i k lékařským záznamům a úřady by neměly tělo zpopelnit bez výslovného souhlasu rodiny.

Minuta ticha na jednání OSN 

Cao byla zadržena čínskými orgány v Pekingu v září loňského roku. Chtěla odcestovat do Ženevy, kde se měla zúčastnit školení v oblasti lidských práv. Po zadržení čelila obvinění z výtržnictví. Pomáhala také dalším aktivistům sbírat informace pro zprávu určenou k přezkumu dodržování lidských práv v Číně u Rady OSN.

Podle Amnesty International byla Cao Shunli odvážná žena, která zaplatila nejvyšší cenu za boj o lidská práva. Nikdy neměla být uvězněna, ale odepření léčby, kterou zoufale potřebovala, považuje organizace za naprosto barbarský čin.

Čínští představitelé OSN v Ženevě minulý týden protestovali, když ostatní delegace v průběhu jednání o lidských právech vyhlásili za Cao Shunli minutu ticha. Někteří vysocí úředníci, včetně generálního tajemníka OSN Pana Ki-muna, nad její smrtí vyjádřili znepokojení.

Obdobných případů je ale v Číně mnoho. Odmítnutí lékařské péče pro aktivisty ve vazbě totiž dozorci využívají jako trest či prostředek ke zlomení jedince. Několik měsíců žádala o lékařské ošetření například významná aktivistka Liu Xia, manželka nositele Nobelovy ceny míru Liou Siao-po (taktéž vězněného). Ta trpí závažným onemocněním srdce. Nemocniční vězeňská péče jí byla poskytnuta až na konci února.