Putin pozastavil dohodu s USA o likvidaci plutonia. ‚Chovají se nepřátelsky‘

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí pozastavil dohodu se Spojenými státy o likvidaci plutonia z vyřazených jaderných hlavic. Putin to vysvětlil „nepřátelskými akcemi Spojených států“ proti Rusku a neschopností Washingtonu dodržovat podmínky dohody, informovala Russia Today (RT).

Dekret podepsaný ruským prezidentem zmiňuje „radikální změnu v ovzduší, ohrožení strategické stability způsobené nepřátelskými akcemi Spojených států vůči Rusku a neschopnost USA dodržovat závazky v likvidaci vyřazených zbraní stanovených v mezinárodních smlouvách, stejně jako potřebu rychlé akce k obraně ruské bezpečnosti“.

Podle RT není Putinův krok natolik překvapivý. Rusko už dříve vyjadřovalo svou nespokojenost se způsobem, jak USA plutonium likvidují. Ty totiž materiál mixují se speciálními přísadami. Rusko trvá na tom, že tím Spojené státy porušují podmínky dohody.

Čtěte také: V Aleppu zuří nejhorší boje od začátku války. Syřané hledají v troskách mrtvé

Na washingtonském summitu o jaderné bezpečnosti na jaře 2010 se obě velmoci dohodly na likvidaci svých zásob plutonia. Každá země se měla zbavit 34 tun vysoce radioaktivního plutonia. To by podle expertů stačilo k výrobě 17 000 jaderných bomb. Dohoda počítala s tím, že přeměnu ruského zbrojního materiálu na jaderné palivo zaplatí Američané.

Experti připomínali, že podpis dohody nemusí znamenat, že obě strany své zásoby plutonia doopravdy zlikvidují. Už v roce 2000 obě země dojednaly likvidaci podobného množství plutonia, dohoda ale nikdy nevstoupila v platnost.

Rusko nicméně v té době oznámilo, že uzavřelo svůj poslední jaderný reaktor na výrobu plutonia pro jaderné zbraně v někdejším tajném sibiřském městě Železnogorsku, dříve známém jako Krasnojarsk-26.