Chystá se zásadní změna ústavy. Omezí Zemana?
Pravomoci prezidenta
Omezení pravomocí prezidenta, změna jednacího řádu sněmovny, úprava stykového zákona obou komor či parametry obecného referenda. Tyto zásadní změny by mohla obsahovat komplexní změna Ústavy ČR, o jejíž budoucí podobě v úterý začíná jednat čtrnáct vybraných poslanců. Jak zjistil on-line deník ECHO24.cz, u osekání pravomocí hlavy státu čeká sněmovnu spor, zda se mohou týkat už aktuálního funkčního období Miloše Zemana.
Prvním a hlavním úkolem podvýboru pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury je co nejdříve nalézt dohodu nad změnou jednacího řádu, která už prošla prvním čtením a má zabránit takzvaným přílepkům či překotnému schvalování zákonů. Nad změnami se sněmovní podvýbor schází poprvé. A už od počátku má jednu zvláštnost – strany jsou v něm zastoupeny paritně, každá po dvou poslancích. Většinu tu tak má opozice.
Našim cílem je, aby se za toto volební období našel konsenzus na jedné zásadnější změně ústavy, která po 20 letech už nějaké změny potřebuje.
„To jen dokládá všeobecnou snahu se dohodnout. Plánujeme širokou debatu, i se senátory a lidmi z akademické obce. Poté bychom rádi dali vedení jednotlivých stran informaci, pro jaké změny existuje jasná podpora a co je na pováženou,“ vysvětluje šéf podvýboru Jeroným Tejc z ČSSD.
ODS je k balíku změn skeptická
Vláda by pak podle něj předložila komplexní změnu ústavy, kterou by ve sněmovně podpořily i opoziční strany. Novela by tak získala na síle a neměla by mít problém projít ani v Senátu. Podmínkou ale je, že jednotlivé partaje nebudou prosazovat dílčí změny kodexu, ale shodnou se na celkové úpravě.
„Já bych jen nerad připustil, abychom ústavu měnili salámovým způsobem. Našim cílem je, aby se za toto volební období našel konsenzus na jedné zásadnější změně ústavy, která po 20 letech už nějaké změny potřebuje,“ dodává Tejc.
S komplexní úpravou souhlasí také poslanci ANO nebo TOP 09. Zákonodárci topky dokonce čekají z vlastními dílčími změnami, věří totiž, že je možné předložit všechny dílčí novelizace naráz v jednom balíku.
Opačného názoru je ale právní expert občanských demokratů Marek Benda. Ten je k myšlence komplexní změny skeptický dlouhodobě: „Jsem připraven se o změnách ústavy bavit, ale na komplexní změnu nevěřím. Po všech letech, co se tu o to snažíme, prostě nevěřím, že by to prošlo. Má smysl se bavit o dílčích změnách. Ale já jsem konzervativec, který si myslí, že ústava se moc měnit nemá. Má se vykládat a domýšlet, není nezbytné ji neustále přepisovat.“
Inspirace Klausem a Zemanem
Jednou z největších změn, které bude podvýbor v příštích měsících řešit, bude omezení pravomocí prezidenta. Na tom panuje mezi stranami vzácná shoda. Poté, co do značné míry sobě navzdory schválily v minulém funkčním období přímou volbu prezidenta, zaskočilo je, jak extenzivně ke svému úřadu přistupuje Miloš Zeman.
Na potřebě úprav se shodují sociální demokraté, TOP 09 i ANO, tedy strany, které mají ve sněmovně více než potřebnou ústavní většinu 120 hlasů. Přidat by se navíc mohli i lidovci. A díky silnému zastoupení ČSSD v horní komoře parlamentu by ani tady neměl být problém.
Strany se vesměs shodnou, že je třeba dát hlavě státu určité lhůty pro jmenování premiéra i vlády. Zeman totiž drží rekord: Bohuslav Sobotka od něj dostal pověření po dlouhých 83 dnech od voleb. A poměrně lehce by se partaje mohly setkat také v názoru na kontrasignaci u prezidentem vybíraných členů bankovní rady České národní banky.
Nepochybně to musí platit už pro současné období prezidenta Zemana. Ten argument je úplně směšný a spíše ilustruje obavy některých sociálních demokratů, které mají z pana prezidenta.
„U jmenování by mohl být souhlas Senátu, nebo souhlas vlády. Případně model střídání souhlasů. A to z důvodu budoucí hrozby, že by některá finanční skupina podporovala konkrétního kandidáta za to, že později obsadí a ovládne ČNB, která má vliv na celý finanční sektor,“ představuje další změnu Tejc.
Koneckonců nejde o žádnou novinku, o omezení pravomocí prezidenta směrem k jmenování rady ČNB se debatuje už mnoho let, podobné opatření navrhovali i Miloš Zeman a Václav Klaus, když chtěli v době opoziční smlouvy osekat pravomoci Václava Havla (tehdy šlo dokonce o jmenování na návrh, ne se souhlasem).
TOP 09 navrhuje i další novinku. Zatímco dnes má prezident dva po sobě jdoucí pokusy na jmenování vlády, novela by mezi ně vklínila pokus sněmovny. Opatření má přispět k odpovědnějšímu chování prezidenta při prvním pokusu.
Největší spor? O omezení Zemana
Zatím to vypadá, že nejobtížněji se dohoda bude hledat v otázce, zda by omezení měla platit už na současné funkční období prezidenta, nebo by se jimi musela hlava státu řídit až od roku 2018. Sociální demokraté mají jasno: kvůli retroaktivitě prý musí změny platit až pro příští prezidentské období. S tím ale nesouhlasí TOP 09.
„Nepochybně to musí platit už pro současné období prezidenta Zemana. Ten argument je úplně směšný a spíše ilustruje obavy některých sociálních demokratů, které mají z pana prezidenta. Jde to ilustrovat například na snížení imunity, které jsme provedli minulé období. Také mnozí argumentovali, že se má týkat až další sněmovny, ale novela ústavy je schválená, platná a týkala se už tehdy zvolených poslanců. Není žádný precedent, že by se to mohlo týkat až následujícího funkčního období prezidenta,“ oponuje právní expert TOP 09 a Starostů Stanislav Polčák.
