Odpad, nebo nenarozený člověk? Zákon má umožnit pohřby plodů

Pokud žena potratí do 22. týdne těhotenství, nemají rodiče nárok na to, aby své dítě pohřbili. Plod české zákony považují za nemocniční odpad, který se spolu s odebranými orgány nebo amputovanými končetinami likviduje ve spalovnách. Novela zákona o pohřebnictví, kterou připravuje ministerstvo pro místní rozvoj, by to mohla změnit.

„Účelem navrhované změny právní úpravy je zabránit tomu, aby pozůstatky mrtvě narozených dětí končily v nemocničních spalovnách, kde dochází k jejich zpopelnění společně s ostatním anatomicky-patologickým odpadem a lidskými amputáty,“ řekl právník Marek Hanák z kanceláře ombudsmanky, který je členem pracovní komise k novele zákona.

Maminky chtějí podle Hanáka často své dítě alespoň vidět a rozloučit se s ním. „Rodiče v tomto ohledu nemají v současné době žádnou právní oporu. Existuje tu jakési právní vakuum. Napříč komisí proto panuje shoda, aby se pohřby plodů umožnily. Dospělým lidem se musí ze zákona dopřát pietní pohřeb, proč by se to nemělo dopřát i předčasně zemřelým dětem?“ uvedl pro ECHO24.cz Hanák.

Motivace ombudsmanky Anny Šabatové se v tomto tématu angažovat vychází ze stížnosti, kterou kancelář obdržela v roce 2013. „Tehdy se na bývalého ombudsmana Pavla Varvařovského obrátila s žádostí o pomoc jedna maminka, které před dvaadvacátým týdnem těhotenství v důsledku komplikací zemřelo dítě. Chtěla, aby ji ho nemocnice vydala a ona ho mohla pohřbít. Odmítnutí označila za barbarské, šokující a necitlivé,“ poznamenal právník.

„Není žádný rozumný důvod pro to, aby rodiče dětí, které zemřely ještě před porodem, nemohli požádat o vydání svého mrtvě narozeného dítěte za účelem jeho pietního pohřbení dle svého přání,“ doplnil Hanák s tím, že umožnění pohřbu plodů dětí není pouze v gesci ministerstva pro místní rozvoj, ale záleží také na ochotě ministerstva zdravotnictví přepracovat zákon o zdravotních službách.

Šlechtová: O všem se diskutuje

Resort Karly Šlechtové (ANO) se podle ministryně snaží k tématu přistupovat velmi citlivě a obezřetně. „Náš návrh novely bude také respektovat ochranu mrtvě narozených dětí. Návrh vychází z mnohých debat a podnětů a nadále o něm diskutujeme. Jde o velmi citlivé téma, které není uzavřeno,“ vysvětlila pro ECHO24.cz ministryně Šlechtová.

„Mnoho let přede mnou žádný ministr zákon o pohřebnictví neřešil. O novele jsem rozhodla na základě nutnosti posílení práv člověka po jeho smrti a práva rozhodnout o pohřbu a místě pohřbení. A také potřebě kontroly nad celou agendou,“ dodala šéfka resortu.

Odpad, nebo člověk?

Tělíčko dítěte o váze maximálně 500 gramů a velikosti 25 centimetrů, které zemře - ať už v důsledku komplikací nebo cíleného zákroku - do 22. týdne těhotenství, se považuje za plod po potratu. Rodiče tak podle zákona o zdravotních službách na jeho vydání k pohřbení nemají nárok. Lékaři ho vyhodí do neprůhledného igelitového pytle a spolu s dalším anatomicko-patologickým odpadem odešlou do spalovny na zpopelnění.

Jak bude s jejich dítětem naloženo, mohou rozhodovat až v případě, že tělíčko přesáhne zmíněné parametry a bude se tak považovat za mrtvě narozené dítě. Pokud rodiče projeví zájem, mají nárok na to, aby své dítě řádně pohřbili. Rozhodnout se ale musí do 96 hodin od úmrtí. Jinak dojde ke spálení stejným způsobem.

„Maminky na tuto možnost upozorňujeme. Rozhodnutí je na nich, většinou je to tak padesát na padesát. Nejčastěji se k pohřbu přiklání maminky, které ztratí dítě těsně před porodem a u kterých je tak vazba na dítě už velmi silná,“ řekl serveru ECHO24.cz primář Petr Kolek z Gynekologicko – porodnického oddělení Thomayerovy nemocnice.

„Pokud pohřeb odmítnou, ve spolupráci s pohřební službou ho uspořádáme my. Maminkám také nabízíme zhotovení otisku ručičky nebo nožičky dítěte na památku. Podle psychologů jim to může pomoci lépe se se ztrátou dítěte vyrovnat,“ dodal primář.

Pohřeb je rituál rozloučení

S žádostí o pomoc, jak se vyrovnat se ztrátou dítěte, se na nezisková sdružení obrací ročně desítky žen. „Pohřeb je rituál rozloučení, způsob, jak se snadněji vyrovnat se ztrátou potomka. O této možnosti se jim ale často ani neřekne. A když ano, musí se o pohřbu dítěte rozhodnout rychle, do 96 hodin,“ popsala pro ECHO24.cz Martina Hráská z občanského sdružení Dlouhá cesta.

„Ještě pod vlivem léků pohřeb odmítnou a pak toho litují, i takové případy se stávají. Podle zkušeností žen, které se na nás obrací se dá říci, že ty, které své miminko viděly, držely ho v náručí a měly možnost ho pohřbít, se se ztrátou lépe vyrovnávají,“ dodala.

Česká legislativa přitom až do roku 2002 neřešila, od jakého staří se plod dítěte může vydat k pohřbu. Novela zákona o pohřebnictví nejdříve dokonce zakotvila povinnost obcí všem lidským pozůstatkům včetně plodů po potratu (alespoň o hmotnosti tisíc gramů) dopřát důstojný pohřeb. Po masivní potratové kampani ze strany médií, ale od toho poslanci upustili a zákon upravili. Například na Slovensku si rodič o vydání plodu, aby ho pohřbil, zažádat může.

Během let 2001 až 2013 Český statistický úřad evidoval více než půl milionů plodů po potratu a téměř čtyři tisíce mrtvě narozených dětí. Právní ochrana se přitom vztahuje na dítě, které zemře sice těsně po porodu, ale lékař ho prohlásí za životaschopné.