Hordy afrických znásilňovačů? Unavené Maďarsko je rozpolcené

Každý den zhruba 1500 převážně afghánských a syrských uprchlíků putuje přes lesy ze Srbska do Maďarska. Policie je zadrží, zaregistruje, a pak pustí s tím, že se mají hlásit v některém z azylových středisek. Většina z nich ale namísto toho zamíří na Západ, kde přispívají k sílící uprchlické krizi v Evropské unii, napsala agentura Reuters.

Právě na vnějších hranicích Evropské unie, jako je tento hustý les kudy procházejí tisíce běženců, je nejzřetelněji patrná zranitelnost schengenské zóny, kde je možné cestovat bez pasů. Maďarsko je zatím převážně tranzitní zemí pro většinu uprchlíků, ale přesto jejich sílící příliv čím dál tím víc vyčerpává a polarizuje tuto středoevropskou zemi, kde rovněž přispívá k nárůstu rasismu. Začínají se objevovat konflikty a tvrdší postoj zaujímá také maďarská vláda.

Čtěte také: Pokus o smír v Teplicích: Arabové si vzali vesty a uklidili park

Migranti táboří v lesích a na železničních stanicích, spí na městských ulicích, a to v metropoli Budapešti, a nechávají za sebou záplavu odpadků – tranzitních dokumentů v řečtině či srbochorvatštině s odstraněnou fotografií, podprsenky, obaly od bonbónů a tuby gelu na vlasy. Rozčíleným místním obyvatelům schází jejich klidný, izolovaný život.

„Lidi už tady toho mají dost,“ říká asi padesátiletá Olga, která si nepřála uvést příjmení. Její farma leží, co by kamenem dohodil od hranice. Migranti jí nijak neublížili, ale i tak na ně pohlíží s podezíravostí a nechutí. „Pořád se kolem potloukají skupiny lidí. Mí psi celou noc štěkají, bojím se nechávat otevřená okna. Mám strach o své dcery a bojím se jet na kole do vesnice, abych nakoupila,“ uvedla.

Maďarští vedoucí představitelé se snaží se sílícím přílivem běženců skoncovat. Staví se 175 kilometrů dlouhý plot z ostnatého drátu, který má migranty odradit. Byly zpřísněny azylové zákony, aby byly možné zrychlené deportace. A Maďarsko začalo odmítat přijmout zpět migranty z dalších zemí EU, i když to vyžadují pravidla unie. Populistický pravicový premiér Viktor Orbán tento postoj ospravedlňuje tím, že imigraci spojuje s terorismem, zvýšením zločinnosti a nezaměstnanosti. A dodává, že Maďarsko bude v tomto ohledu jednat na vlastní pěst, protože EU žádné řešení nenabízí.

Většina z nově příchozích do Maďarska uvádí, že chce pokračovat na Západ – převážně do Británie. Pětadvacetiletý Syřan, který se představil jen jako Muhammad, agentuře Reuters řekl, že by chtěl v Británii pokračovat ve studiích inženýrství. „Když mě ve válce zranili, věděl jsem, že už nemůžu doma zůstat,“ dodal a ukázal zranění od šrapnelu na koleni. „Teď, když jsme v Maďarsku, se cítíme líp.“

Migranti se obvykle pokusí do EU dostat nejprve v Řecku, kam přecházejí přes tureckou hranici. Tady je ale úřady posílají zpět, protože země sužovaná ekonomickou krizí se o ně nemůže postarat. Odtud pak vede hlavní cesta přes Makedonii do Srbska. Ze Srbska pak přecházejí do Maďarska – a jak jejich počet narůstá, polarizují se postoje Maďarů. Jedni požadují větší vládní pomoc pro migranty, a druzí tvrdší zákrok proti nim. Odpůrci běženců pořádají veřejné protesty a demonstrace, na nichž padají výrazy jako „africké hordy“, i obvinění, že migranti znásilňují ženy.

Na opačné straně spektra jsou dobrovolnické skupiny, které se organizují prostřednictvím sociálních sítí, jako je Facebook, a mobilizují další k poskytnutí pomoci. Většinou jim především rozdávají vodu, jídlo, poskytují informace i základní služby, jako je možnost se umýt, odpočinout si nebo si nabít mobilní telefon.