Větší šance na přijetí eura? Zeman vybral do ČNB eurofily
OBMĚNA V BANKOVNÍ RADĚ
NOVÉ
Kritika Evropské unie, která často zaznívá z úst prezidenta Miloše Zemana, je jen divadlem pro média a voliče. Myslí si to ekonomický expert ODS Jan Skopeček, podle kterého český prezident svými praktickými kroky posouvá Česko k eurozóně. Důkazem je podle něho výběr dvou nových členů bankovní rady České národní banky (ČNB). V ní totiž budou mít nyní podle ekonomů převahu lidé, kteří jsou přijetí eura nakloněni. Ačkoliv rada má pouze poradní funkci a přijetí eura bude politickým rozhodnutím, podle Skopečka se už nebudou nahlas říkat negativa vstupu do eurozóny.
„Zatímco se Miloš Zeman bije v prsou, že kritizuje Evropskou unii, v praktických krocích směřuje k eurofederalismu. Nelibost vůči unii se projevuje jen v mediální prezentaci a směrem k voličům, kterým se Evropská unie nelíbí,“ uvedl pro server Echo24 Skopeček, podle kterého obměňuje Zeman bankovní radu nadšenci pro přijetí eura a tím vychyluje rovnováhu v radě směrem k jeho zastáncům.
Skopeček se zároveň podivuje nad tím, že podobné rozhodnutí nezaujalo Zemanovy časté kritiky. „Miloš Zeman je kritizován oponenty za kde co, někdy zaslouženě, někdy nezaslouženě. Ale když tímto způsobem využije jednu z největších pravomocí, kterou má, tedy jmenovat takto mocný orgán určující měnovou politiku, je ticho po pěšině,“ dodal Skopeček, podle kterého to může znamenat, že se Zemanovým oponentům takové rozhodnutí líbí.
Zeman totiž oznámil, že nově v bankovní radě zasedne Oldřich Dědek a Marek Mora, kteří nahradí Pavla Řežábka a Lubomíra Lízala. Ekonomové se přitom shodují, že právě Dědek patří k největším zastáncům přijetí společné evropské měny. „Je pravda, že nově jmenovaný bankovní radní Oldřich Dědek je dnes zřejmě nejzarytějším stoupencem eura v ČR,“ řekl pro server Echo24 hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Dědek se stal v březnu 2007 národním koordinátorem zavedení eura. „Nechci zpochybňovat kvalifikaci těch lidí, pan Dědek je vzdělaný ekonom a akademik, nicméně najdeme málo lidí, kteří by byli nadšeni pro euro více než on,“ doplnil Skopeček.
Ekonomové také dávají za pravdu Skopečkovi v tom, že se poměry v bankovní radě změní. „Určitě se ideologičtí europesimisté stávají menšinou v bankovní radě České národní banky. Z mého úhlu pohledu začnou převažovat eurorealisté, obzvláště pan Mora přinese jasnou a dlouhodobou zkušenost z toho, jak fungují evropské instituce a jak se může případně Česká republika připravit na vše, co obnáší přijetí,“ vysvětlila pro server Echo24 hlavní ekonomka z Raiffeisenbank Helena Horská.
Jaký je vliv bankovní rady?
Na přijetí eura by mělo mít nové složení rady malý vliv, bankovní rada je totiž jen poradním orgánem. Současně navíc někteří členové rady zastávají postoj, že ČNB představuje jen jakýsi servisní orgán pro případ, že se politici na vstupu do eurozóny usnesou. Podobně smýšlí guvernér Jiří Rusnok a i další bankovní radní, které jmenoval Miloš Zeman, tedy Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký.
„Rozhodnutí o přijetí eura je i nadále především politickým rozhodnutím a možná i z tohoto důvodu vyvolává větší nutnost komentářů mezi politiky než ekonomy. Vzhledem k nepopularitě eura v české společnosti se tak jmenování nových členů bankovní rady nestalo nijak zásadním posunem směrem k eurozóně. A to i přesto, že se oba noví členové, vzhledem k jejich předchozí kariéře, řadí spíše mezi příznivce zavedení společné evropské měny,“ myslí si ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „Ostatně platí, že formální požadovaná kritéria Česká republika vesměs plní, takže pak je to opravdu o těch politických argumentech, do kterých ČNB nezasahuje,“ doplňuje hlavní ekonom KB David Kocourek.
Podle Skopečka ale bude mít rada zásadní vliv na to, jak se politici rozhodnou. „V éře nedůvěry v politické činitele a stále větší moci a síly takzvaných expertů, si myslí, že názor bankovní rady bude v tomto rozhodování hrát dominantní roli,“ uvedl Skopeček. „Před nástupem Miloše Zemana do funkce byli odborníci k euru velmi ostražití a jmenovali ta negativa, které euro znamená. A pokud teď uslyšíme hlasité volání po přijetí eura a zamlčování negativ, tak mám pocit, že to výrazně ovlivní rozhodování,“ dodal.
S tím, že změna v radě může změnit i odbornou diskuzi, souhlasí i Horská. „Bankovní rada má obecně vysoký kredit a v případě, kdy se většina bankovní rady nebude vyjadřovat negativně k přijetí eura, tak to bude také více podporovat odbornou diskuzi, kdy a jak přijmout euro,“ řekla.
Bezhlavé přijetí eura nehrozí
Někteří ekonomové dokonce vnímají obměnu jako změnu k lepšímu. „Domnívám, že je po odborné stránce pro Česko přínosnější mít ve vedení ČNB manažery, kteří k evropským záležitostem nepřistupují apriori se skepsí, protože pak mohou na evropské úrovni lépe vyjednávat. Také se nedomnívám, že je nové vedení ČNB euro-optimistické ve stejné intenzitě, jak byla předchozí bankovní rada nominovaná Václavem Kalusem euroskeptická,“ uvedl pro deník Echo24 Jakub Seidler, ekonom ING bank.
Zvláště Mora má zkušenosti z evropských institucí, od roku 2015 je ředitelem pro rozpočet, daňovou a regionální politiku na generálním sekretariátu Rady Evropské unie. Právě díky tomu může být dle odborníků při určování měnové politiky střízlivější. „Tato jeho expertiza v něm lásku k těmto institucím nikterak neprohlubuje. Právě naopak, rok od roku je vůči Bruselu kritičtější, ovšem nikoli nad rámec konformní kritiky. To z něj v souhrnu dělá pragmatika,“ myslí si Kovanda.
S tím souhlasí i Horská. „Myslím si, že to nejsou určitě lidé, kteří by bezhlavě tlačili ČR do přijetí eura, ale myslím, že si velmi dobře uvědomují pozitiva a negativa a možná budou mnohem lépe diskutovat. Čekala bych od nich ten konečný impuls k tomu, jestli euro přijmout,“ uvedla.
Podle Šoltése je obava z urychlení přijetí eura zbytečná. „I z technického pohledu je brzké zavedení eura prakticky nemožné. Nutnou podmínkou přijetí eura je totiž minimálně dvouletá účast v takzvaném ERM II režimu, který vyžaduje stabilitu kurzu okolo stanovené parity. Jelikož ČR stále není členem ani tohoto ‚předstupně‘, je zavedení eura v horizontu existence současné bankovní rady téměř vyloučeno. Z toho titulu je tak mírně zavádějící mluvit o snaze prezidenta Miloše Zemana o přiblížení ČR eurozóně,“ dodal.
Zeman za svého působení v roli prezidenta jmenoval od 1. března 2014 členem bankovní rady Jiřího Rusnoka. Následně jej od července 2016 jmenoval guvernérem ČNB na šestileté funkční období. Dále jmenoval od července 2016 členy bankovní rady Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého.
