Balkán má nové vývozní zboží. Žoldáky a džihádisty
VÁLKY v sýrii a na ukrajině
NOVÉ
V období studené války vysílala Jugoslávie tisíce svých expertů z řad učitelů, doktorů nebo inženýrů do různých koutů světa. Nyní začínají být balkánské země známé pro jiný export lidských sil – džihádisty a vojenské žoldáky. A zatím se zdá, že přes snahu vlád tento trend zastavit počet bojovníků stále stoupá, informuje rádio Svobodná Evropa.
Jedná se především o Bosnu a Hercegovinu, Kosovo a Srbsko, jejichž občané se angažují mezi islamisty v Iráku a Sýrii, ale také v rusko-ukrajinském konfliktu.
Na začátku srpna se v Iráku odpálil třiadvacetiletý bosenský občan Emrah Fojnica z řad teroristické organizace Islámský stát. Pouze pár dní poté zatkla policie v Kosovu na 40 lidí podezřelých z toho, že bojovali v Sýrii a Iráku na straně stejných extremistů. Srbsko zase odhaduje, že se desítky jeho občanů účastní bojů na Ukrajině.
„Je těžké určit přesná čísla,“ říká Milorad Mijatovic ze srbské Sociálně demokratické strany. „Ale nejsou malá. Mluvíme s jistotou o desítkách lidí, kteří se vydávají do válečných zón.“
Bojují z přesvědčení i za peníze
Až na šest procent všech zahraničních bojovníků v Sýrii a Iráku pochází z Balkánu, odhadovala zpráva londýnského Mezinárodního centra pro studium radikalismu, která byla zveřejněna letos v dubnu. Jen Kosovo odhaduje, že se na blízký východ vydalo již 200 jeho občanů, z nichž 16 padlo.
Případ srbských bojovníků je poněkud jiný. Na 99 procent z nich podle srbského premiéra Alexandra Vučiče přichází na Ukrajinu jako žoldáci, aby zde bojovali za peníze.
Balkánské vlády se snaží proti tomuto jevu zasáhnout. Bosna a Hercegovina dokonce schválila zákon, který žoldáctví zakazuje, v Kosovu se nyní podobný zákon projednává v parlamentu a uvažovat o něm začalo i Srbsko. Přesto však panují obavy, že taková opatření moc nezmůžou.
Steven Vukojevič ze srbské organizace Četnické hnutí, která rekrutuje dobrovolníky pro boj na straně proruských separatistů, hodnotí, že by na ně takový zákon neměl zásadní vliv. Mnoho Srbů jde totiž bojovat na Ukrajinu přímo z Ruska, kde dlouhodobě žijí.
Nejhorší je podle Svobodné Evropy situace v Bosně a Hercegovině, kde je většina dobrovolníků mířících na Blízký východ pod vlivem wahhábistů. Wahhábistická komunita jako ortodoxní odnož islámu byla již dříve v v této zemi spojována s teroristickou aktivitou.
O vlivu wahhábistů na okolní společnost ví své Mehmed Bradarič, člen bosenského parlamentu. Jako dřívější starosta města Maglaj se musel potýkat s islámských extremismem, když wahhábisté ovládli nedalekou vesnici. „Zavedli si tam vlastní pravidla. Žít v Maglaji se pro nás stalo velmi obtížným. Nemohli jsme pořádat normální události jako například oslavu Nového roku. Lidé buď neslavili, nebo to dělali ve strachu.“ Emrah Fojnica, který se začátkem srpna odpálil v Iráku, pocházel právě z komunity wahhábistů. Stejně tak i Mevlid Jasarevic, známý pro svůj tři roky starý útok na americkou ambasádu v Sarajevu, na němž se Fojnica také podílel.
Co nastane, až se vrátí?
Z rostoucí účasti Balkánců v zahraničních konfliktech viní někteří lidé vlády a jejich nedostatečná opatření, experti zde však vidí hlubší příčiny. „Nacházíme se v paradoxní situaci, ve které je pro dospívající chlapce smysluplnější jít válčit do vzdálené země...kterou ani nedokážou nalézt na mapě, než zůstat v Bosně a hledat zde nějaký smysl,“ říká Vlado Azinovič, sarajevský profesor politologie, který se zúčastnil Jasarevičova soudního procesu.
Souhlasí s ním i Vojislav Curčič, psychiatr z Bělehradu. „Kdykoli je společnost v krizi – a ta naše je – vyskytne se úrodná půda pro extremismus. Je tu mnoho nespokojených občanů, kteří si myslí, že díky extremistickým postojům a akcím se budou cítit lépe. Celkové sociální klima podporuje růst extremismu.“
Jisté však je, že státy budou mít s těmito občany ještě mnohé nepříjemnosti. Německá Deutsche Welle nedávno zveřejnila rozhovor s vůdcem Četnického hnutí, který se brzo chystá na návrat do Srbska. A právě toho se balkánské vlády nejvíce obávají.
„Pokud se tito žoldáci vrátí, vznikne skupina lidí, která bude znamenat skutečné nebezpečí nejen pro Srbsko, ale celý balkánský region,“ varuje srbský vojenský analytik Bojan Dimitrijevic.
