‚Loni bylo Řecko na dobré cestě, ale sešlo z ní‘

Jestli se v postojích zbytku EU k Řecku objevila nějaká důležitá změna, je jí postupné přitvrzování v Německu. Tam, kam se postupně dostávají kancléřka a zbytek politické scény, už delší dobu stála německá centrální banka. O řecké krizi, bilanci eura a také kondici německého hospodářství hovořil Týdeník Echo s členem vedení Bundesbanky Andreasem Dombretem.

Co je podle vás nejpravděpodobnější scénář ohledně Řecka? Kde budeme za měsíc, za půl roku?

To nevím a neumím ani dopředu odhadovat, co by se stalo, pokud by nastaly ty a ty okolnosti. Mě zajímají tvrdá fakta.

Jaká tvrdá fakta o Řecku jsou dnes z pohledu ekonoma nejdůležitější?

Že Řecko po šesti letech recese loni poprvé zaznamenalo hospodářský růst: 0,8 %, nicméně zvrat k lepšímu. Bohužel v posledním kvartále loňského roku a taky letos se kvůli politické nejistotě a kvůli těžkým podmínkám financování situace opět zhoršuje. Prognózy hospodářského růstu pro rok 2015 vypadají dnes hůř než ještě před pár měsíci, například Evropská komise, která v únoru odhadovala růst za celý rok na 2,5 %, odhadla v květnu jen půl procenta růstu.

Takže to je hospodářská situace. Pokud jde o stav veřejných financí, zdá se mi naprosto jasné, že Řecko bez finanční pomoci bude v platební neschopnosti. Čili pro vládu v Aténách je příslib finanční pomoci veledůležitý. A tady má Bundesbanka jednoznačnou pozici: měl by zůstat zachovaný princip podmíněné pomoci. Tedy finanční pomoc za reformy. V roce 2014 bylo už Řecko na dobré cestě, je třeba se na tu cestu, ze které v posledních měsících trochu sešlo, vrátit. K tomu je ale potřeba vůle řecké vlády splácet dluhy – samozřejmě dlouhodobě, teď by to nešlo. Aby v delším výhledu měli šanci splácet, potřebují zdravé veřejné finance, to znamená dosahovat primárního rozpočtového přebytku. K tomu se řecká ekonomika musí reformovat tak, aby obstála v mezinárodní soutěži. A k tomu zase potřebuje funkční administrativu. Ale to všechno musejí Řekové nejdřív chtít sami, to za ně nemůžou chtít ani Němci, ani Češi, ani Evropská komise.

Existuje pro případ bankrotu Řecka nebo jeho odchodu z eurozóny nebezpečí nákazy pro další členy?

Bezprostřední riziko nákazy pro případ, že by se Atény nedohodly na dalším financování se svými věřiteli, je omezené. Například všechny německé banky dohromady uplatňují dnes v Řecku pohledávky jen za 2,4 miliardy eur. Na německém případu krásně vidíte, jak se pohledávky vůči Řecku přesunuly ze soukromé na státní úroveň. Ovšem efekt nepřímé nákazy se vyloučit nedá ‑ v tom smyslu, že charakter měnové unie by se změnil, kdyby z ní Řecko odešlo, ale změnil by se i v případě, že by dostávalo nepodmíněnou pomoc. Poněvadž potom by se z měnové unie stala transferová unie, což původní koncepce eurozóny výslovně nepovolovala.

Co řecké banky, v jakém jsou stavu?

Čtyři řecké banky, které podléhají jednotnému dohledu ECB, v zátěžových testech prováděných loni obstály dobře. Bylo u nich změřeno 12 až 16 procent vlastního kapitálu. To znamená, že do roku 2015 vstupovaly zdravé. ECB na základě těchto testů z loňska předpokládá, že řecké banky jsou solventní. Jenže, důležitá věc: situace řeckých bank zásadně závisí na stavu státní kasy. Víte asi, že řecké banky drží v účetních bilancích dluhopisy své vlastní vlády, dohromady v hodnotě přes 10 miliard eur. Kromě toho ručí řecká vláda za dluhopisy, které vydaly tytéž banky. Pokud by banky musely odepsat své pohledávky vůči státu, dostanou se do vážných potíží. Zadruhé: klienti bank neustále vybírají peníze z účtů. Letos za první čtyři měsíce vybrali už přes 30 miliard, to není malá suma. Pro banky by to nemusel být takový problém, kdyby byly schopny obstarat si peníze na kapitálovém trhu – ten je ale pro ně uzavřen, takže řecké banky jsou odkázané na nouzovou pomoc ECB. A to je pomoc určená pro případ nouze, nikoliv napořád. Prostě řecké banky jsou dnes v prekérní situaci.

Celý rozhovor si můžete dočíst v aktuálním vydání Týdeníku Echo