Jurský park v reálu? Vědci stvořili ‚dinokuře‘
Vědcům z Yaleovy univerzity se podařilo vytvořit slepičí embryo „obohacené“ o dinosauří prvky. Části čenichu a patra pocházející z fosílií obřích ještěrů by měly poupravit lebku opeřence natolik, aby připomínala své předky, jako byl např. velociraptor. O objevu jako z filmu Jurský park informovala univerzita na svých stránkách.
Vůbec poprvé došlo k průlomovému obohacení genů současného živého tvora o dinosauří DNA. K pokusům vědců z Yaleovy univerzity pod vedením vývojových biologů Bhart-Anjana S. Bhullara a Arhata Abzhanova. Jejich úsilí částečně připomíná reálie natolik oblíbeného filmu Jurský park o klonování dinosaurů za použití jejich krve extrahované z fosílií komárů.
Scientists made chicken embryos with dinosaur-like faces to test how dinos evolved into birds http://t.co/sdZmInYiUg pic.twitter.com/CBNS0OPAve
— Nature News&Comment (@NatureNews)
13. květen 2015
Vědci nicméně ze zkamenělých vzorků nevytvořili dinosaura, přesto se jim ale podařilo nevídané. V laboratorních podmínkách vypěstovali slepičí embryo, které nese známky svých dávných taktéž opeřených příbuzných jako byl dravý velociraptor nebo létající archaeopteryx. Připomínat je má zejména na lebce, kde došlo k modifikaci čumáku a patra čelisti slepice.
„Naším cílem bylo porozumět molekulárním základům důležité evoluční přeměny, ne jen stvořit ‚dinokuře‘,“ řekl Yale News Bhullar. Docílili toho za pomocí unikátního genového mediánu přítomného v obličejových částech ptáků, který v jiných organismech bez zobáků neexistuje.
Čtěte také: Úspěch českých vědců: v Antarktidě našli kosti plesiosaura
Právě tento nástroj pak umožnil mutaci embrya ze zobáku na čenich a také k úpravě kosti patra. Výsledné vzorky byly nicméně humánně zničeny, podle Bhullara je tento objev ale důkazem, že by v budoucnu z podobných embryí mohla vyrůst zvířata s dinosauřími znaky.
„Zobák je zásadní součástí ptačího krmícího aparátu a je částí ptačí kostry, která je snad nejvíce rozšířeně a radikálně diverzifikovaná – vezměte v úvahu plameňáky, papoušky, jestřáby, pelikány nebo kolibříky,“ uvedl Bhullar. „Jen málo výzkumů bylo ale provedeno na téma, co přesně zobák je anatomicky, a jak se jím stal, ať už evolučně nebo vývojově.“
