Hackeři napadli letiště ve Vídni. Jsou za tím Turci?
Diplomatické napětí
NOVÉ
Napětí mezi Rakouskem a Tureckem nadále stoupá a obě strany hledají každou příležitost ke vzájemné kritice. Poté, co vídeňské letiště Schwechat minulý týden čelilo masivnímu kybernetickému útoku, začala rakouská média spekulovat o tom, že útok mohl mít politický motiv, píše rakouský The Local.
Ředitel mezinárodního letiště Schwechat Günther Ofner minulý týden sdělil, že se neznámí pachatelé pokusili opakovaně napadnout letištní počítačové systémy. Podle Ofnera jsou však zaměstnanci letiště na podobné situace trénovaní a tak dokázali útoky odrazit.
Hackerům se podle letištního personálu nepodařilo napadnout webové stránky, nedostali se ani k citlivým údajům o letišti či leteckých společností. Letiště podle ředitele Ofnera dokázalo útoku čelit díky tomu, že rakouské úřady léta pracují na kybernetické strategii země, která stojí na spolupráci vlády, byznysu, akademické a občanské sféry. Není stále jasné, co bylo cílem kybernetického útoku. Případ nyní vyšetřuje rakouské ministerstvo vnitra.
Rakouské noviny však spekulují o tom, že útok na vídeňské letiště měl politický motiv. List Kurier píše, že za útokem mohli stát turečtí hackeři a odkazují na pobíhající diplomatickou roztržku mezi Vídní a Ankarou.
Poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan potlačil v červenci puč, totiž vzkázali rakouští politici Turkům, aby zapomněli na členství v Evropské unii. „Jednání o členství nejsou momentálně ničím jiným než fikcí,“ řekl rakouský kancléř Christian Kern. Turecko následně odvolalo svého velvyslance v Rakousku a diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi jsou od té doby na bodu mrazu.
Nejnověji vydalo turecké ministerstvo zahraničí příkaz zrušit veškeré práce v oblasti antického města Efez, kde doteď působili především rakouští archeologové. „Mrzí mě, že Turecko svým rozhodnutím omezuje svobodu vědy. Na kulturním partnerství jsme si roky zakládali, teď se do toho nevybíravě vmísila politika,“ řekl rakouský vicekancléř a ministr pro vědu Reinhold Mitterlehner. Rakouští archeologové na místě působí již od roku 1895, vědce tak odvolání nepříjemně zaskočilo.
