‚Zrušte víza, nebo k vám pošleme uprchlíky,‘ vyhrožuje Ankara
Turecko reaguje na Brusel
NOVÉ
1
Pokud Brusel nezruší povinná víza pro turecké občany, pošlou do Evropy další uprchlíky, hrozí na svém Twitteru Erdoganův poradce Burhan Kuzu. Ankara tak reaguje na nesouhlas europoslanců s dohodou o bezvízovém styku mezi EU a Tureckem.
Turecko podle europoslanců neplní podmínky, které Brusel v rámci dohody s Ankarou stanovil, a považují postoje tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana za vydírání.
„Rozhodnutí ve prospěch Turecka pomůže i celé Evropě,“ obhajuje Burhan Kuzu svůj předešlý tweet v dalším příspěvku. Podle něj by bezvízový styk se Schengenem výrazně zjednodušil řešení současné uprchlické krize. „Evropa si musí uvědomit, že držíme první linie imigrační vlny,“ dodává v komentářích.
Původně měli Turci do schengenského prostoru bez kontrol vnitřních hranic cestovat na 90 dní bez víza už od konce června, europoslanci ale vidí podobné vize skepticky.
Ze 72 podmínek, které se Turecko zavázalo splnit v dohodě o omezení migrace uzavřené v březnu s EU, zůstává otevřených ještě pět kapitol: boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s Europolem a protiteroristické zákony.
„Evropská komise chce od června povolit 80 milionům Turků bezvízové cestování, to je neuvěřitelné,“ uvedla belgická europoslankyně Helga Stevensová z frakce konzervativců a reformistů. Komise by podle ní měla spíše Turecko upozornit na zhoršující se politiku země v oblasti svobody projevu.
„Stydím se za to, jak se komise chová vůči diktátorovi,“ dodala v rámci pobouřené debaty, která v europarlamentu ohledně tohoto tématu zavládla.
Podmínky splňujeme, zní z Ankary
Turecko podle jeho ministra pro evropské záležitosti Volkana Bozkira splňuje všech 72 podmínek Evropské unie pro zavedení bezvízového styku mezi oběma stranami v rámci březnové dohody o migraci.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ale dal ve črtvtek v Berlíně najevo, že dohoda mezi EU a Tureckem padne, pokud Ankara nesplní své závazky, včetně zmírnění protiteroristických zákonů. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ale opět zopakoval, že protiteroristická opatření Ankara nemíní měnit, a obvinil unii z pokrytectví.
Bozkir, který byl na návštěvě v Evropském parlamentu ve Štrasburku, v turecké televizi řekl, že by bylo nepřijatelné a nespravedlivé, kdyby Brusel odložil zrušení víz, které je součástí širší migrační dohody mezi EU a Tureckem.
Juncker ale řekl, že unie přikládá velkou váhu daným podmínkám. „Pokud Erdoganova strategie spočívá v tom, aby zabránil Turkům volně cestovat po Evropě, musí se za to zodpovídat tureckému lidu. Není to můj problém, bude to jeho problém,“ upozornil Juncker.
Německý vicekancléř Sigmar Gabriel ve čtvrtek v Berlíně také zdůraznil, že Turecko nebude mít právo na výjimku z podmínek EU. Není podle něho v unii možné vytvářet speciální pravidla pro Turecko, uvedla agentura AFP.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier řekl, že „míč je na turecké straně“, přičemž výslovně zdůraznil, že Turecko musí ustat v pronásledování novinářů na základě protiteroristických zákonů.
Čeští europoslanci nesouhlasí
Se zrušením víz nesouhlasí rovněž český europoslanec Jan Zahradil (ODS). „Jako český politik se v tomto konkrétním případě cítím být vázán usnesením českého parlamentu, který vyjádřil s liberalizací vízového režimu nesouhlas, a to především z důvodu bezpečnostního rizika,“ uvedl.
Podle české komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné se Evropa nechala vmanipulovat do velmi submisivní role. „Turecko s námi rozhodně nejedná jako s partnerem, Turecko nás v tuto chvíli natvrdo vydírá a já nerada vyjednávám s vyděrači,“ řekla Konečná ČTK.
„Je těžké se vůči Turecku úplně zabetonovat. Kdybychom s ním začali jednat před třemi čtyřmi lety, kdy se ta situace dala řešit, tak bychom byli v jiném postavení. Dneska jsme slabí, Evropa je slabá a když si státy neumí pohlídat svou hranici, Erdogan zkouší, co vydržíme,“ dodala.
Podle Petra Ježka (ANO) bylo již dříve zjevné, že provádění dohody s Tureckem může být problematické. Unie musí mít záložní plán a tím je mimo jiné jednání s významnými členy OSN, počínaje spojenci jako jsou USA. „Jednak aby s Tureckem pomohli a jednak ve prospěch interpretace, že podle mezinárodního práva je možné do Turecka vracet migranty i bez vzájemné dohody,“ řekl Ježek.
Jak doplnil Miroslav Poche (ČSSD), Evropa nemá v oblasti mnoho stabilních partnerů. „Musíme s nimi najít nějakou společnou řeč, i když je to velmi obtížné, protože Turecko není ochotné přistoupit na naši rétoriku lidských a politických práv,“ řekl.
