Město bude lidem na dávkách plošně vyplácet ,plat‘ 900 eur
Sociální experiment
NOVÉ
2
- Echo24,
- ,
Velký experiment chystá zastupitelstvo nizozemského města Utrecht. Chystá se totiž zavést plošný nepodmíněný příjem 900 eur pro skupiny lidí, které pobírají sociální dávky, přičemž tento příjem neztratí ani v případě, že získají jiný výdělek. Návrh má příjemcům pomoci vyhnout se pasti chudoby, což se často dělo v případech, kdy lidé začali přijímat byť nízkou mzdu, a tím přišli o sociální dávky. Zároveň má odlehčit administrativě sociálního systému.
Obyvatelé města Utrecht, kteří pobírají sociální dávky, by v blízké budoucnosti mohli mít o mnoho existenčních starostí méně. Město nejspíš uvede do praxe plán, podle kterého by každý takový obyvatel města měl měsíčně dostávat něco jako plat ze státní pokladny bez ohledu na to, jestli pobírají jakýkoliv další příjem.
Tento základní nepodmíněný příjem, s jehož ideou přišel již v 18. století anglický filosof Thomas Paine, Utrecht plánuje vyčíslit na 900 eur měsíčně, v přepočtu kolem 24 tisíc korun. Průměrný plat v České republice byl ve třetím čtvrtletí roku 2015 přes 26 tisíc. V Nizozemí však tato částka činí v přepočtu 75 tisíc korun. „Plat“ od Utrechtu by tedy byl třetinou průměrné mzdy, tedy jakoby Češi dostávali 9 tisíc korun. Průměrný důchod je 11 tisíc korun. Dávka pro rodinu by činila 1300 eur.
City of Utrecht in Netherlands takes step towards Universal Basic Income, via @guardianweekly https://t.co/GgKqVdUFOO #UBI
— Jacob Leveton (@JacobHLeveton)
5. Leden 2016
Kromě čtvrtého největšího města Nizozemska o neobvyklé dávce uvažuje dalších 19 nizozemských měst. V historii se systém základního nepodmíněného příjmu zkoušel zavést v Indii a v Malawi, ale nejslavnější experiment s touto ideou byl proveden v kanadském městě Dauphin v Manitobě mezi lety 1974 a 1979.
V Dauphinu dostávali základní nepodmíněný příjem všichni lidé bez ohledu na výši příjmu. Dlouhodobý účinek systému však nebyl vyhodnocen. Koncem 70. let se vlády chopili konzervativci a program ukončili bez jakéhokoliv oficiálního vyhodnocení. Studie ekonomky Evelyn L. Forgetové z roku 2011 však dochází k závěru, že chudoba ve městě poklesla a zaměstnanost klesla především mezi mladými, kteří déle a ve větším množství studovali a také mezi matkami, které si prodlužovaly mateřskou dovolenou.
Výsledky utrechtského experimentu bude analyzoval přední ekonom Loek Groot, profesor na univerzitě v Utrechtu, oznámila internetová služba Quartz. Vývoj revolučního sociálního systému budou jistě sledovat i ve Finsku, kde se chystají zavést plošný základní příjem (800 eur) z iniciativy středopravicové Sipiläho vlády, přičemž myšlenku podle průzkumů veřejného mínění podporuje i většina obyvatel.
Čtěte také: 800 eur pro každého. Finsko chystá totální změnu sociálního systému
Zastupitelé města a autoři návrhu přitom argumentují tím, že na trhu práce se místa hledají stále obtížněji a že je potřeba mít jistotu příjmu i v době nezaměstnanosti. Navíc by lidem tento příjem umožňoval možnost volby, jestli chtějí pracovat i v neoblíbeném zaměstnání, nebo počkat a najít to správné. Samozřejmě se dnes najde i velké množství mladých lidí, kterým by takovýto příjem i v přepočtu na české částky k životu stačil. Tradiční kritika tak argumentuje tím, že lidé nebudou motivováni k práci, což zvýší nezaměstnanost a zhorší ekonomiku.
