Tvrdá rána pro český venkov. Hrozí, že stovka ordinací zavře kvůli eReceptům a EET
Elektronizace zdravotnictví
NOVÉ
1
Už od 1. ledna budou muset všichni lékaři v Česku vydávat pouze elektronické recepty. Těm, kteří to nebudou dodržovat, hrozí pokuta až 2 miliony korun. Kritici varují, že je nové nařízení nepřipravené, uživatelsky složité a navíc pro něj stále neexistuje prováděcí vyhláška. Hrozí podle nich i to, že kvůli nové povinnosti a elektronické evidenci tržeb (EET) skončí až stovky lékařů, hlavně těch starších, kteří ordinují na vesnici.
Zástupci ministerstva zdravotnictví teprve ve čtvrtek předložili členům sněmovního zdravotnického výboru návrh prováděcí vyhlášky k elektronickým receptům. Dokument, který má specifikovat podrobnosti zákona, třeba případy, kdy lékař může vydat papírový recept, měl být přitom podle předsedy České lékárnické komory Lubomíra Chudoby hotový už dávno. I z toho důvodu komora eRecepty odmítá a navrhuje, aby byl systém nejdříve spuštěný jako dobrovolný.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
„Systém není dostatečně vyzkoušený. Ve formě eReceptu se zpracovává zhruba sedm procent z celkového počtu,“ uvedl Chudoba s tím, že se tím až třikrát prodlouží administrativa při výdeji léků. V Česku se totiž ročně vydá 60 až 70 milionů papírových receptů, ovšem jako eRecept jich bylo za více než tři roky, kdy je tato možnost zavedená, vystaveno pouze sedm milionů.
Problémy budou mít podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky zejména praktičtí lékaři na venkově a starší lékaři. Asi stovka jich zvažuje, že kvůli eReceptu a následné povinnosti EET od 1. března 2018 zavře ordinace. „Systém přináší i nemalé náklady. Ordinace musí být vybaveny vysokorychlostním internetem a kvalitní tiskárnou, která by dokázala tisknout kódy čitelně,“ zdůraznil Šonka. S tím souhlasí také prezident České lékařské komory Milan Kubek, podle kterého nedostatek lékařů na venkově prohloubí právě eRecepty a EET.
Výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR Vít Jásek ale namítá, že i starší lékaři mají počítače a umí s nimi pracovat. „Internet je dneska všude. Chápu určitou bariéru starších lidí vůči moderním technologiím, na druhou stranu vzdělaný člověk, jako je lékař, s počítačem umí,“ uvedl Jásek pro Echo24 a zdůraznil, že podle Unie jsou změny ve zdravotnictví ku prospěchu. „Došlo ke zvýšení platů, hlavně zdravotních sester. Se segmentem se pracuje podle nás dobrým směrem,“ dodal.
Ani Sdružení praktických lékařů (SPL) nevidí v technologickém hledisku překážku. „Naprostá většina z praktických lékařů má své ordinace vybaveny základní IT technologií, pouze malá část však doposud absolvovala komplikovaný proces registrace eReceptů v SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv),“ dodal Houska. SPL proto požaduje, aby ministerstvo zdravotnictví vyhláškou upravilo, za jakých podmínek budou lékaři od 1. ledna 2018 smět výjimečně vypsat papírový recept. „Jestli kvůli výpadku proudu, výpadku pokrytí internetem, návštěvní službou u pacienta atd,“ uvedl Houska.
Elektronizace je nevyhnutelná
Ministerstvo zdravotnictví je vzhledem k rozvoji moderních technologií přesvědčeno o tom, že je elektronizace zdravotnictví nevyhnutelná. „Sledování lékových záznamů bude do budoucna přínosem pro zkvalitnění péče o pacienty, přinese omezení mnohých rizik, jako je dublování předepsaných účinných látek, sama elektronická preskripce zamezí výdeji léků na falšované papírové recepty a podobně,“ řekla k tomu mluvčí rezortu Štěpánka Čechová. SÚKL navíc namítá, že do sytému je už připojeno zhruba 2200 z celkových 2500 lékáren a přes 12 tisíc lékařů. Dále Ústav eviduje více než 1500 podaných žádostí.
Elektronické recepty zavedl v Česku zákon v roce 2007. Vytvoření systému a jeho čtyřletá podpora a rozvoj vyšel SÚKL na 14 milionů, provoz má stát 100 tisíc korun měsíčně. Ministerstvo podle dřívějších vyjádření počítá se zmírněním povinnosti v situacích, kdy bude výpadek elektřiny či internetu nebo lékař nebude mít z terénu připojení.
EET se už od března 2017 týká lékařů, kteří mimo hlavní činnost provozují i doprovodný prodej s tržbami vyššími než 175 tisíc korun. Například se jedná o stomatology prodávající ústní vody, zubní kartáčky a pasty, dermatology prodávající kosmetiku na akné či praktické lékaře prodávající doplňky stravy. Zbytek lékařů přijde na řadu až 1. března 2018.
