Připlouvá „veleryba“. Geneticky modifikovaný losos

Americká agentura pro bezpečnost léčiv a potravin FDA po bezmála dvaceti letech souhlasí, aby se na talířích Američanů objevilo maso z geneticky modifikovaného lososa.

Kde ty ryby jsou?

„Jezte ryby. Budete zdraví!“ Tak lze shrnout jedno z často opakovaných dietologických doporučení. Jenže ryby jsou drahé a je jich čím dál méně. Světový mořský rybolov už několik desetiletí stagnuje. Z moře už se nedá „vytřískat“ víc. A když se o to pokusíme, následky jsou katastrofální. V 80. letech minulého století bylo jasné, že tradiční loviště tresky u Newfoundlandu je dávno za zenitem. Když tudy poprvé v roce 1497 proplouval ve službách anglických obchodníků mořeplavec John Cabot alias Giovanni Caboto, zapsal si deníku, že mu stačí naklonit se z paluby karavely Matthew k mořské hladině a nabírat ryby z vody košíkem. V druhé polovině 20. století se ale nejezdilo na tresky k Newfoundlandu na plachetnicích s košíky. Připlouvaly sem továrny na rybí smrt vybavené obřími sítěmi. V druhé půlce 80. let odstartoval závod o to, kdo ještě z newfoundlandských mělčin něco odveze. Roční úlovky se ještě jednou vzepjaly k nárůstu, ale v roce 1991 vytáhli rybáři sítě prázdné. Tresky zmizely. Lidé je vylovili. Zkolabovaná populace newfoundlandských tresek se z tohoto masakru dodnes nevzpamatovala.

Kde tedy brát rybí maso s proslulými omega-3-polynenasycenými mastnými kyselinami, kterým se připisuje bezmála zázračný účinek na lidské zdraví? Řešení nabízí chov ryb. Zdaleka nejde jen o šupináče, naháče a další kapří krasavce z našich rybníků. Produkci rybího masa dominují intenzivní chovy v tzv. akvakulturách. Ani ty nejsou bez problémů. Ryby jsou v nich natěsnané na malém prostoru, trpí chorobami, obrovská množství zplodin látkové výměny koncentrovaná na malé ploše jsou pohromou pro životní prostředí. Ve jménu akvakultur devastujeme přírodu a dále ji drancujeme. Chované ryby musí něco žrát, a tak se pro ně vyrábí obrovská kvanta krmiv. Pokud je chovaná ryba masožravá, pak musí dostávat v krmivu maso. A to se získává lovem jiných ryb a dalších živočichů. Drancování moří se tak jen přesouvá z lovu ryb pro člověka na lov živočichů pro krmení ryb.

Hledá se „úsporná ryba“

Kdyby aspoň ryby, jako je losos, krmivo využily do mrti k růstu a produkci masa! Jenže metabolismus lososů je rozmařilý a plýtvá. Americká biotechnologická firma AquaBounty Technologies proto před více než dvaceti lety začala šlechtit „turbo-lososa“, který by rostl doslova jako z vody a přitom maximálně využíval sežrané krmivo. Tyhle ryby by rostly rychleji, výkrm by trval kratší dobu a stál by méně peněz. Levnější by mohlo být i lososí maso.

Výsledkem snah lidí z AquaBounty Technolgies je geneticky modifikovaný losos označovaný jako „AquAdvantage“. Vznikl poté, co genoví inženýři upravili dědičnou informaci lososa obecného (tedy ryby náležející ke stejnému druhu, jaký se díky cílenému vysazování vrací nesměle do našich vod, např. do říčky Kamenice). Na rozdíl od těch našich lososů, které můžete při notné dávce štěstí vidět táhnout třeba kolem Podolského mlýna známého z pohádky Pyšná princezna, mají američtí lososi AquAdvantage vnesen do dědičné informace gen pro růstový hormon amerického lososa čavyči. Gen je upraven tak, aby se podle něj vyráběl růstový hormon v malém množství v každé buňce lososího těla. Lososovi AquAdvantage nekoluje tělem více růstového hormonu než losovi z Kamenice, ale protože ho má každá buňka „doma“, roste ryba s upravenou dědičnou informací velmi rychle a z potravy přitom vyždímá mnohem více živin, než rozmařilý metabolismus kamenického lososa.

Testy, testy a zase testy

U geneticky modifikovaných organismů je samozřejmostí, že se velmi důkladně testuje jejich nezávadnost pro lidské zdraví a řada dalších „bezpečnostních aspektů“. Losos AquAdvantage těmito testy úspěšně prošel. Jeho maso nejen že je zdravotně nezávadné, ale navíc má i vynikající kvalitu. Potvrdila to i přední gastronomická kritička Michelle Henryová píšící např. pro kanadský list Toronto Starr:

„Je to losos, jak má být!“ konstatuje Henryová o lososovi AquAdvantage.

V kulinářských testech, kdy přední „ochutnávači“ hodnotili „naslepo“ lososa nejrůznější provenience včetně vyhlášených norských nebo chilských lososů, se maso z lososa AquAdvantage umísťovalo vždy na předních pozicích.

Zbytečný je i strach z toho, že by geneticky modifikovaní lososi utekli do volné přírody a páchali tam škody. Chovné sádky jsou důkladně zabezpečeny. Náhoda však bývá slepá a všechna bezpečnostní opatření mohou nakonec selhat. Ani pak by ale únik geneticky modifikovaného lososa AquAdvantage nepředstavoval pro přírodu žádné riziko. V přírodě by neměla ryba dost kvalitní potravy, aby dokázala růst tak rychle, jako lososi v sádkách. Navíc je choulostivá a měla by s přežitím v potocích či řekách velké problémy. V neposlední řadě by se nemohla rozmnožovat, protože firma vykrmuje pouze samice a ty jsou navíc po zásahu do dědičné informace neplodné.

Žádost o povolení chovu lososa AquAdvantage ležela na stolech úředníků americké Food and Drug Administration (FDA). Úřad se už před lety nechal slyšet, že při posuzování výsledků všech provedených testů neodhalil nic, co by bránilo chovu lososa AquAdvantage a vstupu jeho masa na trh a potažmo i na talíře Američanů. FDA neshledala problém ani z hlediska dopadu chovu geneticky modifikovaného lososa na životní prostředí. Finální verdikt ale z úřadoven FDA stále nevycházel.

„Nekomentujeme stav projednávaných případů,“ odmítala FDA otázky na to, kdy a zda vůbec se losos AquAdvantage objeví na trhu. FDA neměla jednoduchou pozici, protože na ni silně tlačili chovatelé „konvenčních“ (tj. geneticky modifikovaných) lososů, kteří proti schválení chovu lososa AquAdvantage ostře protestovali. Není divu. Kdo by si chtěl pustit „do rybníka“ zavedeného byznysu s lososy chovanými v akvakulturách „štiku“ v podobě lacinějšího geneticky modifikovaného lososa? Až 19. listopadu 2015 v FDA „motyka spustila“ a do světa se rozběhl verdikt, že se losos AquAdvantage povoluje.

GM losos nám nehrozí

Podle americké legislativy nemusí být geneticky modifikovaný losos v obchodech označen jako „GM potravina“. FDA sice navrhuje, aby AquBounty Technologies takto označovala lososa AquAdvantage „na základě dobrovolnosti“, ale je jen na firmě, jak s tímto doporučením naloží. Po dvou desetiletích „naschválů“ ze strany FDA by se nikdo nedivil, kdyby kapitáni AquaBounty Technologies založili doporučení FDA do spodní zásuvky a víc se jím nezaobírali. Pokud ale firma dojde k závěru, že značení uvítá spotřebitel jako „vstřícný krok“, můžou se Američané nálepky „Made from GM salmon“ na lososích steacích dočkat.

Samozřejmě se nabízí otázka, zda se nemůže geneticky modifikovaný losos objevit na pultech našich obchodů s rybami. Bohužel, toho se bát nemusíme. Evropská unie je v tomto směru zcela nekompromisní a nedělá si násilí s nějakou věcnou argumentací. Stačí, když politici z průzkumu veřejného mínění vědí, že zákazem dovozu masa z GM lososa získají hlasy početné obce voličů a potřebné povolení pro dovoz se posouvá do říše snů. V našich obchodech můžeme koupit lecjakou evropskou legislativou tolerovanou „hrůzu“. Jednu z nejdůkladnější prověřených potravin pod sluncem ale mezi naše uzeniny solené solí určenou k posypu silnic, čokoládu, která neviděla kakao ani z rychlíku, nebo vejce se salmonelou strážci evropského pořádku nepustí.

A že by geneticky modifikovaného lososa nikdo nekupoval? Pokud by bylo kilo jeho masa lacinější než kilo hovězího či vepřového, tak by se určitě našlo pár těch, kdo ho chtěli aspoň ochutnat. A stoprocentně vím o jednom člověku, který by si porci lososa AquAdvatage do nákupního košíku uložil. Už dneska kupuji vše, co nese na obalu evropskou výstrahu „Vyrobeno z GMO“. Je toho zatraceně málo, ale zase je to zcela bezkonkurenčně to nejprověřenější, co se dá v regálech obchodů s potravinami najít. Žádná biopotravina tak důkladnými testy nikdy neprošla.