Stavět v Česku? Lépe to jde i v Mongolsku. ‚Drhne to‘, připouští Šlechtová
STAGNACE, RŮST CEN BYTŮ, ODLIV INVESTORŮ
Česká republika je z hlediska stavění v totální krizi. Ve srovnání s ostatními státy EU je na tom nejhůře a v žebříčcích se před Česko dostaly země jako Sierra Leone nebo Mongolsko. Výsledkem je mimo jiné růst cen bytů a také odliv českých i zahraničních investorů. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) proto bude chtít v příštím roce prosadit novelu stavebního zákon. Ten ale pomůže jen menším stavbám rodinných domů, ale třeba velkých pražských projektů se nedotkne. Praha jakožto ekonomický lídr země bude dále stagnovat.
„České stavebnictví dnes takříkajíc trochu „drhne“, proto je jednou z priorit příštího roku právě prosadit novelu stavebního zákona v Poslanecké sněmovně a v Senátu, o kterou usiluje celá tato vláda,“ uvedla pro server Echo24.cz Šlechtová. Novela pomůže a uleví stavebníkům. Ten například už nebude muset absolvovat řadu postupů a řízení pro jeden záměr, ale vše se odehraje v rámci jednoho řízení.
Situaci ve stavebnictví si ale žádá podstatně větší změny, čehož si je Šlechtová vědoma. „Chci se však zaměřit na komplexní změnu stavebního práva. Pro radikální zrychlení a zjednodušení přípravy realizace stavebních záměrů nestačí pouze novela stavebního zákona. Je nutné legislativně připravit, projednat a přijmout zcela nový stavební zákon a zákony, které s tím souvisí. K dosažení zásadní změny musí jít o soubor legislativních, organizačních, personálních a rozpočtových opatření a je potřeba do této činnosti zapojit všechna ministerstva,“ uvedla Šlechtová. Do konce svého funkčního období se jí to ale určitě nepodaří.
Konec stavění v Praze
Hlavní město na tom není se stavbou nových bytů dlouhodobě příliš dobře, letošní rok je ale ze statistického hlediska nejhorší. Počet zahájených bytů totiž klesl meziročně o více než 60 procent. „Za první tři čtvrtletí roku 2016 bylo v Praze zahájeno 1 555 bytů, což je o 60,8 procenta méně než ve stejném období loňského roku. Propad je způsoben kategorií bytových domů, kde počet zahájených bytů klesl meziročně o 71,6 procenta z loňských 3 033 na letošních 862 bytů,“ uvedla serveru Echo24.cz Petra Cuřínová z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Údaje za celý rok ještě nejsou k dispozici, ale velký nárůst se rozhodně nečeká.
Multiplikátor stavební produkce je určen na 2,86. To znamená, že jedna koruna výdajů ve stavebnictví vyvolá v průměru zvýšení výdajů v celé ekonomice o 2,86 koruny.
Za kritickou považuje situaci Hana Landová z Hospodářské komory. „V poslední době postupně z různých důvodů zamrzají veškeré rozvojové aktivity v Praze. Město se tak stává obětí politických a jiných zájmových her těch, kdo si neuvědomují, jaký dopad toto jednání má nejen dnes, ale jaký bude mít dlouhodobý dopad. Škody, ke kterým tímto neuváženým jednáním některých jedinců či skupin došlo, se projeví až s časovým odstupem, budou ale zásadní,“ uvedla Landová.
Problémem je přitom podle ní dlouhodobé postupné zhoršování legislativy v ČR, ale také nedůslednosti úřadů v zákonném postupu. Konečně bohužel dochází i k nezákonným zásahům samosprávy do výkonu státní správy a také vytváření různých platforem a paralelních procesů, které naše legislativa vůbec nepředvídá. „Není divu, že v tomto chaosu se necítí dobře občané ani investoři,“ dodala.
Údaje Hospodářské komory
Pokud chce Praha zůstat hlavním ekonomickým lídrem země, bude muset zvláště se stavbou bytů do budoucna něco udělat. „Víme, že se do Prahy nastěhuje zhruba 100 tisíc nových obyvatel. To znamená, že je nezbytné každý rok postavit aspoň 5 tisíc nových bytů,“ uvedla serveru pražská primátorka Adriana Krnáčová. Michal Melc ze společnosti Deloitte uvádí ještě vyšší čísla. „V souladu s konvergencí naší ekonomiky, respektive podílu Prahy na ní, a s ohledem na demografické prognózy by se měla bytová kapacita pohybovat okolo 5,5 tisíce bytů ročně, při vyšším demografickém růstu až 6 tisíc nových bytů,“ vysvětlil pro server Echo24.cz Melc.
Získání povolení v Praze trvá dnes běžně 6 a více let, výjimkou nejsou ani projekty připravované 9 let a dosud bez výsledku. „Důvodů je více. Nicméně pokud si vezmete proces realizace projektu, pak takový investor projekt opakovaně předělává a překresluje, protože se mu během procesu mění pravidla. Je to stejné, jako kdyby pekař musel šestkrát předělat rohlík, protože za dobu jeho přípravy by se měnilo to jak má být velký, jakou barvu má mít, jak oblé rohy, apod. Je vlastně zázrak, že investoři dosud mají sílu a chuť v Praze projekty realizovat,“ dodala Landová.
Zahájené byty od ledna do září 2016 by Echo24 on Scribd
Tabulka ukazuje počet zahájených bytů za první tři čtvrtletí roku 2016. Důležitější jsou přitom byty zahájené v bytových domech, protože ty jsou zcela nově vzniklé.
Zbytek Česka na tom není o moc lépe. Podle údajů Hospodářské komory tvoří propad stavebnictví v ČR za posledních 5 let 50 procent. To samozřejmě zásadním způsobem brzdí českou ekonomiku. „Pokud se podíváme na srovnání, pak Česká republika dopadá v tomto ohledu tristně nejen s vyspělými zeměmi EU, ale nemůžeme se rovnat (nebo se naopak rovnáme) i se zeměmi, které běžně nazýváme rozvojovými,“ uvedla Landová.
Oproti ČR je povolovací proces snazší například v Kolumbii, Grenadě nebo v Kazachstánu. Zatímco v Dánsku, které si vede nejlépe, je potřeba udělat šest kroků k získání povolení ke stavbě, v České republice těchto kroků musíme udělat 33. Jsme tak na 85. místě na světě a ve srovnání se zeměmi Evropské unie patříme mezi nehorší státy.
V celkovém stavebním řízením je na tom ČR ještě hůře. V žebříčku Světové banky obsadila Česká republika 130. příčku. Umístila se tak na úroveň například Papuy-Nové Guiney nebo Portorika. Podle údajů Světové banky trvá vyřízení pro menší modelovou stavbu 247 dní. U modelové stavby se navíc předpokládá, že budou dodrženy všechny správní lhůty, žádná nebude přerušena a nikdo se neodvolá. V praxi tato doba může být mnohem delší.