'Koncentrák to nebyl,' popírá Okamura romský holocaust v Letech

Poslanec Tomio Okamura se svými výroky téměř zařadil mezi popírače holocaustu. O romském koncentračním táboře v Letech hovoří jako o mýtu či lži.

V táboře, kde od roku 1942 do roku 1943 zahynulo nejméně 326 lidí, se umíralo podle Okamury „v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života.“

Okamura svůj pohled na romský koncentrační tábor sdělil Parlamentním listům v souvislosti s diskuzí o tom, zda má v místech bývalého tábora zůstat nynější zemědělská farma chovající vepře. „Mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež. Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci, včetně Čechů a Němců z protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli,“ uvedl Okamura. „Dozorci téměř do konce fungování tábora nebyli ozbrojeni a velitel tábora bral svou služku a zřejmě milenku do kina. V táboře nebyl nikdo nikdy zabit – lidé umírali v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života. Zásadní problém byl však velitel, který jednak skutečně bil vězně a tajil špatný stav tábora, ale byl odvolán a do tábora byla poslána lékařská pomoc. Oběti v táboře rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holokaustu. Naopak srovnávání je neúctou ke skutečným obětem holokaustu, ať už Romů nebo Židů, ve skutečných koncentračních táborech,“ řekl Okamura s tím, že samozřejmě platí, že jakékoli násilí na lidech odmítá a odsuzuje.

„Lidé umírali v důsledku staroby a chorob. Oběti v táboře rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holokaustu,“ říká Okamura.

Historici to vidí jinak

Okamurova slova ostře kontrastují s tím, jak koncentrační tábor v Letech u Písku vidí historici. V roce 2011 například vzniklo ve spolupráci Památníku Lidice a Úřadu vlády České republiky DVD „Lety u Písku – místo, o kterém se nesmí mlčet“. Internetové stránky věnované tomuto projektu například uvádějí, že v táboře v Letech zemřelo celkem 326 lidí, z toho 241 dětí. Dalších 420 odtud bylo převezeno do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

Server ECHO24.cz Tomia Okamuru ještě jednou oslovil s tím, zda skutečně trvá na svých slovech pro Parlamentní listy. Okamurova asistentka sice ochotně řekla, že „panu předsedovi“ otázky předá, ale poté se už neozvala. V podvečer po zveřejnění článku poslala toto vyjádření: „Podle dostupných zdrojů, ze kterých pan předseda vychází, to, že byl tábor v Letech pracovní, uvádí například Historický ústav Akademie věd ČR ve své knize s názvem Historikové a kauza Lety. V této věci již také proběhlo šetření policie, protože stejné tvrzení pronesl v minulosti europoslanec Ransdorf a Petr Uhl na něj podal trestní oznámení - policie však na základě odborných posudku dala Ransdorfovi za pravdu a neobvinila ho. Nedobrovolné sestěhovávání kohokoliv je samozřejmě panu předsedovi proti srsti, o tom není pochyb, ale zde hodnotí historii a je třeba hodnotit pokud možno přesně, bez emocí.“ 

„Česká republika by měla demokraticky podpořit vystěhování Romů, nejlépe do některého ze států Indie,“ napsal Okamura.

Není to poprvé, kdy se Okamura vyjádřil rasisticky. Například loni v létě na svém facebookovém profilu navrhl vysidlování cikánů. „Právě z mých celoživotních osobních zkušeností vyplývá, že to, že cikán je dnes vnímané hanlivě, není vina ani neonacistů, ani Čechů, ani Turků. To je v prvé řadě hanba Romů.“ uvedl s tím, že jejich „dlouhá staletí pěstovaný životní styl a životní hodnoty nejsou v souladu s hodnotami ve všech civilizovaných zemích.“ Romové by podle něj měli usilovat o vlastní stát a Česko by takovou myšlenku mělo naopak demokraticky podpořit. „Česká republika by měla demokraticky podpořit jejich vystěhovalectví například do země, odkud pocházejí jejich prapředci, tedy nejlépe do některého ze států Indie,“ dodal. 

Čtěte také: Rasista Okamura je dnešní Sládek. Nebezpečnější

Stručná historie tábora v Letech 

Od července 1940 se stalo původně ubytovací zázemí stavebních dělníků pracovním a kárným táborem. Podle vyhlášky sem byli posílání všichni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící“, ale také děti, které musely žebrat nebo osoby „žijící z nečestných výdělků“. Do konce tohoto roku prošlo táborem 133 osob.

V srpnu 1942, kdy se Hitler rozhodl potírat tzv. cikánský zlořád, se kárný pracovní tábor změnil skutečně na cikánský. Podle nařízení jsou do tábora přijímáni „Cikáni, cikánští míšenci a osoby žijící po cikánsku“.

„V koncentračním táboře v Letech zemřelo celkem 326 lidí, z toho 241 dětí. Dalších 420 bylo převezeno do vyhlazovacího tábora v Osvětimi,“ uvádí historici z Památníku Lidice.

Hned při příjezdu jim dozorci odebírali peníze, vkladní knížky a všechny cenné věci včetně hudebních nástrojů a stanů, pod kterými mohli spát. Místo toho na ně čekaly zoufale vlhké a plesnivé budovy, které výrazně podpořily šíření nemocí mezi vězněnými. Ženy, muže a větší děti oddělili.

Podle zdravotních záznamů děti trpěly podvýživou, starší tělesnou slabostí či kožními nemocemi. Velitel ale špatný stav tábora tajil. Vězně týral například nedostatečným zásobováním vodou. Teprve poté, co se v celém táboře rozšířil tyfus a přerostl v epidemii, přiznal velitel zanedbávání svých povinností a byl odvolán. 

Nemocnost a úmrtnost vězňů narostla do katastrofických rozměrů. V únoru 1943 byl vydán rozkaz, aby byl tábor neprodyšně uzavřen. Oplocení bylo dokonce upraveno tak, že lidé nemohli utéct. Každý pokus o útěk byl trestán smrtí, což se týkalo i personálu. Rozkaz platil až do úplné likvidace tábora. 

Čtěte také: Romové si v Osvětimi připomněli likvidaci 'cikánského tábora'