Tři roky se po něm jezdí. Pražský okruh ale nemá kolaudaci

Nejnovější část Pražského okruhu spojující brněnskou a plzeňskou dálnici nemá už čtvrtým rokem platnou kolaudaci, bez které se žádná stavba nesmí používat. Auta po ní mohou jezdit jen díky výjimce, kterou jí úřady opakovaně udělují.

Autostrádu v září 2010 slavnostně otevírali tehdejší prezident Václav Klaus, ministr dopravy Vít Bárta a pražský primátor Pavel Bém. Měsíc před komunálními volbami ulehčila od husté kamionové dopravy Barrandovu a čtvrtím podél Jižní spojky.

Důvodem, proč tato část okruhu zatím nemá kolaudační rozhodnutí, je hluk z kamionové dopravy, který na několika místech překračuje povolené hygienické limity. Nová silnice sice odvedla auta z hlavního města, ale přivedla je k domům v obcích Jesenice, Dobřejovice, Herink a Modletice, kde žijí tisíce lidí.

"Praha dostává nádherný dárek. Bude průjezdnější a objezdnější," řekl při slavnostním přestřihávání pásky primátor Bém. I po bezmála čtyřech letech po otevření je ale tato část okruhu ve zkušebním provozu. Potvrdilo to Ředitelství silnic a dálnic, které je investorem stavby.

"Podmínkou kolaudace je vydání souhlasného stanoviska Hygienické stanice Středočeského kraje, který bude vydán na základě splnění hlukových limitů, to znamená po výstavbě protihlukových opatření," sdělila redakci ECHO24.cz mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová.

Dodala, že silnice, kudy projíždějí desítky tisíc aut, byla zprovozněna na základě dohody o předčasném užívání. Takový postup není u dálnic výjimečný - tato část Pražského okruhu byla fakticky dokončená až vloni. Jenže z pohledu obyvatel, kteří žijí podél ní, chybí silnici to nejdůležitější - protihlukové stěny.

Ticho od příštího roku?

Mnozí z lidí kvůli nadměrnému hluku špatně spí, automobilové decibely je obtěžují na zahradách a před domy. Dlouhodobý pobyt v takovém hlučném prostředí má přitom prokazatelně negativní dopady na zdraví, může například způsobovat vysoký tlak a další civilizační choroby nebo zhoršovat jejich průběh

„Normální je spát při otevřeném okně a nebudit se hlukem. To ale po otevření okruhu už nejde. Spíme jen se zavřenými okny, utíkáme do ticha jinam, odpočinek na zahrádce ztratil smysl. Hluk z kamionové dopravy totálně zdevastoval naše životní prostředí,“ řekl serveru ECHO24.cz Radek Poslušný z Jesenice.

Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová uvedla, že se stavbou protihlukových stěn se počítá příští rok. "V současné době probíhá investiční příprava," konstatovala. Na otázku, proč se řešení táhne roky, víceméně neodpověděla: "Na základě měření hluku bylo zjištěno, že hlukové limity jsou na některých místech překračovány. Na základě výsledků měření se připravuje stavba protihlukových opatření," uvedla pouze.

Místní lidé ale těmto slibům nedůvěřují. "To jsme slyšeli už několikrát," tvrdí Renáta Voláková z jesenického sdružení Občané proti hluku, které má za sebou bezmála čtyřleté úsilí o "ztišení" Pražského okruhu.

Křečkova kritika

Bezprostředně po jeho otevření v září 2010 vznikla protihluková petice, kterou podepsalo na 1500 občanů. Žádali urychlené vyřešení neúnosné situace včetně omezení rychlosti. Kamiony totiž nedodržují povolenou osmdesátku, jezdí rychleji, a tím jsou i hlučnější.

Zároveň si radnice i občané vyměnili s Ředitelstvím silnic a dálnic, policií nebo hygienickou stanicí hromadu dopisů, žádostí a hlukových měření. Po bezmála čtyřech letech se hluk kvůli nárůstu dopravy spíše ještě zvýšil.

Lidí podél Pražského okruhu se dokonce zastal i zástupce ombudsmana Stanislav Křeček, byť konstatoval, že pražský magistrát a středočeká hygienická stanice neporušují zákony, když pro stavbu opakovaně povolují výjimku - tu poslední do konce roku 2015.

"Domnívám se nicméně s námitkou stěžovatelů, že opakované prodlužování zkušebního provozu stavby, a to doposud s celkovou dobou pěti let, je vzhledem k dosavadní dlouhodobé expozici obyvatel některých obcí (např. Dobřejovice) nadlimitním hlukem a k jejich stížnostem na hluk nežádoucí," uvedl loni v prosinci Křeček.

Připomněl, že jedním z veřejných zájmů je ochrana lidí před hlukem. Proto podle Křečka nejsou úřady vůči Ředitelství silnic a dálnic důsledné, "pokud jde o ochranu veřejného zdraví a efektivní tlak na stavebníka přijmout co možná nejdříve účinná protihluková opatření".

Práce pro soudy

Obce Dobřejovice, Modletice, Herink a jesenické občanské sdružení Občané proti hluku dokonce podaly loni v srpnu proti opakovanému prodlužování zkušebního provozu žalobu k Městskému soudu v Praze. Úřady přitom vydaly Pražskému okruhu výjimku už čtyřikrát.

Jenže soud žalobu zamítl s odůvodněním, že radnice a občanské sdružení nevyužili všechny možnosti, jak opakovanému udělování výjimky zabránit. "Tuto situaci je třeba hodnotit tak, že se žalobci dosud nemohou domáhat ochrany práv u soudu, neboť nevyčerpali řádné opravné prostředky," konstatuje se v rozsudku.

Podle právní zástupkyně obcí Petry Humlíčkové se ale obce nemohly proti úřední výjimce odvolat, protože nebyly účastníky správního řízení. Proto na konci roku podaly kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. A čekají, jestli jim v boji s nadměrným hlukem pomůže on.

 

O okruhu:

- Jihozápadní část Pražského okruhu byla otevřena 20. září 2010

- Spojuje dálnice D1 a D5

- Měří 23 kilometrů, stála 18 miliard korun

- Je na ní nejdelší dálniční most v Česku - přes Berounku

- Dva tunely měří celkem 3,7 kilometru