Volvo XC60: Cesta za dobrodružstvím se stylovým společníkem
VOLVO
Volvo XC60 je auto, které ve mně neustále vzbuzuje touhu vyrážet do neprozkoumaných krajů. Stylové náčiní pro dobrodruhy potěší v mnoha ohledech, jen je třeba vybrat ten správný motor. Otázkou zůstává, jestli benzinová verze T5 Drive-E je to pravé…
Švédské SUV známé už šest let pod názvem XC60 platí za oblíbené, líbivé auto, které přesně naplňuje tradiční hodnoty značky, spočívající zejména ve vysoké úrovni bezpečnosti, celkové robustnosti a nabídce vnitřního pohodlí. Čas od času chce ale Volvo zaujmout i dobrodružné stránky povahy zákazníků, a proto připraví speciální edici. To je případ i testované verze (která je i na fotografiích) nazvané Ocean Race. Na první pohled ji poznáte podle modrého laku, připomínající vody oceánu, jedinečných 18palcových kol a dalších vnitřních detailů, v nichž nejpatrnější je oranžové prošívání koženého čalounění.
Spolehnutí na švédskou ocel
I když mám XC60 hodně rád a najezdil jsem s ním už hodně kilometrů v různých podmínkách, už první nasednutí do testovaného vozu ve mně vždy vzbudí touhu vyrazit někam hodně daleko. To auto jakoby lákalo k výletům do neznáma – pasažéry okamžitě zaplavuje jistota a silný pocit spolehnutí se na švédskou ocel, ze které vyplývá ona neuchopitelná chuť po dobrodružství. Nelze se tedy divit, že jsme během testovacího týdne společně hodně najezdili. Vyráželi jsme do kopců Českého středohoří, projížděli zapadlé vesničky i blátivé polní cesty, pohybovali se po městech, svištěli po dálnicích a nakonec vyrazili i do hor. Jak to všechno probíhalo?
Kožený interiér obejme tělo okamžitě. O něco déle trvá, než si zvyknete na ovládání palubních systémů, ovšem jakmile jej jednou pochopíte, bude vám připadat velmi přirozené. Provozní informace zobrazuje přehledný displej známý již z modelu V40, uprostřed palubní desky je pouze menší, ale funkční displej, kde najdete ovládání audiosystému a navigace. Ta je mimochodem výborná, rychlá a přehledná. Přední pevná kožená sedadla jsou stavěna na pohodlné cestování, trochu jim chybí vedení těla, ale zato překypují pohodlím. Ani zadní pasažéři nejsou ochuzeni, a to ani z hlediska prostoru. Zavazadlový prostor o hodnotě 495 l v pohodě uspokojil naše rodinné potřeby. Jelikož bylo nutné převést i některé rozměrnější předměty, byli jsme v tomto ohledu příjemně překvapeni – zvenku nám na první pohled vůbec nepřišlo možné, aby se do auta tolik vešlo, ale sklopením sedadel vznikla rozměrná rovná plocha s velkou využitelností.
Osm stupňů automatiky
Pod přední kapotou testované verze byl motor T5 Drive-E, což znamená dvoulitrový čtyřválec s turbem a výkonem 245 koní pohánějící pouze přední kola. V praxi jsem vždy měl raději klasické pětiválce, které jsou i nyní v nabídce, ale i tento motor jsem si celkem oblíbil. Má jadrný zvuk a dodává těžkému SUV slušnou dynamiku (zrychlení na stovku zabere 7,2 s). Jenže agregát má vysokou spotřebu, běžně jsme dosahovali hodnoty přes 10 l/100 km, většinou i víc, což není zrovna málo. Navíc se jedná o verzi, která není vybavena pohonem všech kol AWD, což je tak trochu zrada. Protože auto tohoto typu by prostě mělo mít čtyřkolku, pak by to odpovídalo jeho dobrodružnému charakteru a celé by působilo mnohem opravdověji. I přes tento nedostatek jsme naštěstí nikde neměli problém. A tak se mohlo chválit – hlavně tedy osmistupňový automat, který je hladký a příjemný, ostatně jako v jakémkoliv jiném autě, kam se montuje.
A také podvozek. 18palcová kola měla nasazena celkem normální pneumatiky, žádné šlupičky, což určitě také udělalo své, ale samotné fungování odpružení a tlumičů mě potěšilo. Volvo je tuhé, pevné, málo se naklání do zatáček, ale nerovnosti zvládá bezvadně. Ani výraznější hrboly a výmoly nerozhodily sebejistou techniku, takže jsme si užívali komfortního svezení ve všech jízdních situacích. Líbilo se mi i tuhé, fajnově nastavené řízení, kterým se velké, v některých momentech celkem nepřehledné auto, snadno ovládá.
Aktivní dálkové světlomety jsou neocenitelným pomocníkem. Ve volvu fungují s pomocí kamery, která je umístěna pod čelním sklem. Ta sleduje okolní provoz a v případě, že se v dosahu světel objeví jiný svítící objekt (většinou protijedoucí automobil), tak automaticky, bez vašeho zásahu, přepíná na tlumená světla. Vždy ale zastíní pouze potřebnou část osvětleného prostoru, takže krajnice jsou stále osvětleny dálkovými světly. Po týdenním používání jsem si na systém rychle zvykl, ačkoliv musím uznat, že ještě není vychytaný dokonale a občas mě překvapil zmatečným chováním. Stále je to ale o řád lepší než běžná dálková světla.
Volva jsou tradičně spojována s bezpečností a nelze se divit – švédská automobilka byla první, která v modelu PV544 nabízela sériově bezpečnostní pásy. I dnes je akcent na bezpečnost v autě patrný, XC60 byla vybavena řadou pomocných systémů, které jsou někdy funkční, jindy spíše otravné. Zmiňme systém udržování v jízdním pruhu, systém ochrany chodců, samobrzdící funkci, sledování mrtvých úhlů (praktické) či adaptivní tempomat. Někdy jsou ale mnohem důležitější dobré brzdy (s tím není problém) či světla (v tomto ohledu XC60 potěšila aktivními světlomety se samozatmavovací funkcí).
Je jasné, že XC60 je zajímavé auto a rozhodně si zaslouží pozornost. Má svůj styl, přináší svěží skandinávský design, odolnou techniku i dostatečnou technologickou úroveň. Jelikož jde o prémiové auto, pohybuje se ve vyšší cenové hladině. Protože ceník má 45 stran, tak se základní cenou při koupi příliš nepočítejte, to si spíš vyberete jeden ze stupňů výbavy a ten pak doplníte z rozsáhlé nabídky příplatkových prvků. XC60 T5 Drive-E začíná na 1 103 500 Kč, vkusná edice Ocean Race se dá pořídit za 1 200 100 Kč. Já ovšem určitě doporučuji zvolit raději úžasný benzinový pětiválec s turbem, který nese označení T5 bez ekologického přídomku. Je nabízen s pohonem všech kol a v rozumné výbavě Momentum stojí 1 213 500 Kč. Věřte mi, že modrý lak oželíte a budete mít funkčnější auto, které konečně splní vaše nároky na výpravy do neznáma a přidá i velkou porci jistoty například v zimě či na horách. Nejrozšířenější volbou je pak logicky naftový pětiválec D4/D5, který je v různých verzích dokonce ještě za lepší peníze a také zaslouží plné doporučení.
Plusy:
luxusní interiér, zpracování, komfort podvozku, dynamika, vnitřní prostornost, celková image
Minusy:
vyšší spotřeba testované verze, absence pohonu všech kol, nepřehledná karoserie
Verdikt:
XC60 za léta na trhu dospěla a je nyní plnohodnotným autem. Pokud si správně vyberete verzi (rozhodně čtyřkolku, rozhodně pětiválec – ať už benzinový či naftový), budete mít stylového společníka, se kterým vás budou vaše cesty bavit. XC60 je auto, které výborně vypadá, má svou tvář, solidní techniku i schopnosti a přitom si zachovává distingovanou skandinávskou image. S citem při konfiguraci auta se dostanete v segmentu prémiových SUV i na poměrně férovou cenu.