Proč nechce Babiš euro? ‚Neměl by české peníze pod kontrolou‘
VSTUP ČESKA DO EUROZÓNY
NOVÉ
1
Na konci ledna se diskutovalo o tom, zda prezident Miloš Zeman neposouvá Česko do eurozóny, když do bankovní rady České národní banky (ČNB) nominoval zastánce eura. Nyní ministr financí Andrej Babiš (ANO) jasně řekl, že nechce, aby se u nás společnou evropskou měnou platilo. Podle ekonomů to znamená, že zavedení eura se skutečně vzdaluje, ať už bude Babiš po volbách opět šéfem státní kasy, premiérem nebo bude mít jiné angažmá ve vládě.
„Já ani nechci euro. Chci, abychom si zachovali korunu, a mohli tak zásadním způsobem ovlivnit ekonomiku, pokud bude nějaký problém. Jakékoliv další integrace bych určitě nechtěl,“ řekl Babiš v rozhovoru pro týdeník Euro. Podle týdeníku tak bližší integraci s evropskými státy zavrhuje navzdory tomu, že jeho hnutí patří v Evropském parlamentu k liberální frakci Aliance liberálů a demokratů (ALDE), která prosazuje pravý opak.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Přijetí či nepřijetí eura je přitom politické rozhodnutí. V polovině ledna proběhla změna v bankovní radě ČNB a došlo v ní k přeskupení sil. Zatímco do té doby měli převahu lidé odmítající euro, nyní v ní mají převahu jeho příznivci. Už v té době ekonomové upozorňovali, že složení rady bude mít velmi malý vliv na závěrečné rozhodnutí, protože rada slouží jen jako poradní orgán. Takový postoj koneckonců zastávají i někteří členové rady, podle nichž je ČNB jen jakýmsi servisním orgánem pro případ, že se politici na vstup do eurozóny usnesou.
Za Babiše euro nebude
Nyní Babiš jasně ukázal, kam bude chtít Česko směřovat on v případě jeho dalšího vládního angažmá, se kterým zatím může na základě různých předvolebních průzkumů počítat. „Je v celku jedno jakou pozici by v příští vládě zaujal. Jestli bude v pozici ministra financí, na kterém leží hlavní tíha příprav, nebo předsedy vlády, který má hlavní politickou zodpovědnost, nebo případně i v jiné,“ uvedl pro server Echo24 hlavní ekonom Komerční banky David Kocourek, podle kterého se spuštění příprav na přijetí eura Češi pravděpodobně nedočkají.
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské by měl Babiš největší vliv, pokud by po volbách do sněmovny sestavoval vládu. „Podle současných pravidel o přejetí eura rozhoduje vláda – není to tedy ministr financí ani samotný premiér. V praxi ale názor premiéra bude mít velký vliv na rozhodování o přijetí eura,“ uvedla serveru Horská, podle které může nechat Babiš o vstupu rozhodnout občany.
S tím souhlasí i ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „Přirozeně pak politik se silným mandátem, který pravděpodobně Andrej Babiš ve volbách od voličů dostane, bude mít významné slovo v rozhodovacím procesu. Pokud by se Andrej Babiš stal premiérem, jistě by jeho názor byl formálně ještě silnější,“ uvedl pro server Echo24.
„Navíc vláda může požádat Poslaneckou sněmovnu o vyhlášení referenda o přijetí eura stejně jako v roce 2003, kdy jsme hlasovali o vstupu do EU. Babiš totiž myšlenku nezávazného referenda o přijetí eura ještě v roce 2015 sám podporoval. Vláda a její premiér by tak o termínu přijetí eura nechali rozhodnout voliče,“ dodala Horská, podle které je toto řešení politicky méně riskantní a vláda by tak vlastně rozhodování přenesla na lidi.
Euro nejdříve za deset let
Podle některých ekonomů byl ale i bez Babiše vstup do eurozóny daleko. „Nedávné komentáře Andreje Babiše příliš nemění náš pohled na načasování přijetí eura. Vstup do eurozóny neměl v tuto chvíli dostatečnou politickou podporu a bylo tak zřejmé, že to nebude významné téma nové vlády vzniklé z nadcházejících parlamentních voleb,“ uvedl pro server Echo24 ekonom ING Bank Jakub Seidler.
V Česku se tak podle něj v následujících deseti letech eurem platit nebude. V případě, že by u nás byla politická podpora vstupu do eurozóny, proces by podle něj trval minimálně pět let. „I pokud by přijetí eura nová vláda výrazněji podporovala, což není příliš pravděpodobný scénář, nejbližší technicky možný termín jeho přijetí je totiž rok 2022,“ dodal Seidler.
Podle Horské má Babiš ke svému postoji k euru dva důležité důvody. „Přijetí eura bude do budoucna znamenat, že rozpočet Česka se bude muset v případě rozhodnutí evropských institucí podílet na finančních injekcí či garancích pro členské státy v krizi. To se Babišovi, který chce mít finance České republiky pod svou kontrolou vůbec nezamlouvá,“ popsala první z nich. Ten druhý podle ní souvisí s oslabování koruny před téměř čtyřmi roky, které ukázalo, jak je kurz mocný nástroj měnové politiky. „Přejetím eura bychom o tento nástroj přišli,“ myslí si Horská.
Ale není to tak, že Babiš by přijetí eura zavrhl nadobro, podle Kocourka pouze odsouvá přípravy. „Výsledkem tohoto všeho ale bude pouze odložení zavedení eura. Ministr Babiš totiž, jestli mu rozumím správně, nezpochybnil závazek zavést euro vyplývající z článku čtyři aktu o přistoupení jako takový, ale pouze zavedení eura, k čemuž zatím máme jako země výjimku bez časového omezení,“ dodal Kocourek.
