Brno, Ostravu a Plzeň čeká zteč aktivistů a hlasatelů změny

Zavedené politické strany budou mít v boji o radnice početnou konkurenci nových politických sil. Do komunálních voleb v Brně, Ostravě a Plzni se přihlásila řada projektů, které sází na naštvanost lidí se starými pořádky. Často jde o místní aktivisty, někde dokonce i recesisty, objevují se tu ale také jména kovaných politiků v novém dresu. Deník ECHO24.cz přináší jejich přehled.

V Brně vtáhl odpor k Onderkovi do politiky recesisty

Ve druhém největším městě republiky se do podzimních voleb přihlásilo celkem 17 stran. Sedm z nich je nových. Tahákem bude kandidatura aktivistů z recesistické skupiny Žít Brno, menších uskupení usilujících o přízeň voličů je tu ale mnohem více. Bez šancí není třeba koalice sdružená pod A co Brno?

Lidé kolem Matěje Hollana z Žít Brno se rozhodli zkusit své štěstí hlavně kvůli brněnskému primátorovi Romanu Onderkovi (ČSSD). Hollan s Onderkou spolu dlouhodobě bojují a jak lídr kandidátky Žít Brno řekl deníku ECHO24.cz, Onderka symbolizuje vše, co je na Brně špatné. „My Onderku bereme jako hlavního soupeře. Určitě vůbec není možné mluvit o nějaké povolební koalici. Kvůli němu jsme se rozhodli jít do voleb,“ říká Hollan.

Jeho uskupení se chce zaměřit na zlepšení kulturní politiky města, výrazně větší otevřenost radnice a především na přehodnocení územního plánování, které podle Hollana vůbec neodpovídá současným potřebám. Brno prý postrádá koncepci a není schopné těžit ze své strategické pozice mezi Vídní a Prahou. Žít Brno kandiduje v koalici více subjektů, na kandidátce tak figurují i nominanti České pirátské strany, která má v mnoha oblastech velmi podobný program. A asi i díky pirátům uskupení získalo na kandidátku třeba Patrika Doležala, stážistu senátora Libora Michálka.

„Do komunální politiky mě vtáhla naštvanost na politiku v mé městské části. Šokovala mě arogance a nevstřícnost lokálních politiků.“

Voliče bude chtít oslovit i spolek A co Brno? Ten už má za sebou změnu na špičce kandidátky. Začátkem srpna vystřídal ředitele místního gymnázia Petra Kováče vedoucí jedné ze zahraničních bank a radní Jundrova Ondřej Šťastník. Uskupení se totiž spojilo s dalšími nezávislými hnutími, mimo jiné s hnutím Jundrováci, kterému Šťastník šéfuje.

„Do komunální politiky mě vtáhla naštvanost na politiku v mé městské části Jundrov. Šokovala mě arogance a nevstřícnost lokálních politiků. S pár dalšími nadšenci jsme chtěli změnu a hlavně dělat věci lépe,“ nabízí Šťastník jedno z tradičních vysvětlení pro vstup do politiky.

Nabízela se i širší koalice Žít Brno s A co Brno, to ale jejich představitelé odmítli. Koalice bojující proti současné politice města by totiž byla moc nesourodá.

A co Brno? chce v případě úspěchu ve volbách prosazovat dlouholeté plánování rozvoje Brna a hlavně referendum, v němž by občané Brna rozhodovali o velkých investicích a řešení klíčových problémů města. Typickým příkladem je otázka přesunu brněnského nádraží, která se určitě stane jedním z nejčastějších témat kampaně.

Čtěte také: Brno bude zase hlasovat o nádraží. Stát vyčlenil 20 miliard

Nabízela se i širší koalice Žít Brno s A co Brno, to ale jejich představitelé odmítli. Koalice bojující proti současné politice města by totiž byla moc nesourodá.

Zřejmě nejbizarnější volbou v Brně pak může být platforma Antibursík – stop ekoteroru!, která v posledních volbách do Evropského parlamentu získala celorepublikově 761 hlasů. V nabídce jsou ale i Moravané pro Brno nebo Republika pro Brno – regionální mutace celostátního uskupení, za nímž stojí bývalí „véčkaři“ Otto Chaloupka a Michal Babák.

Bývalí politici ČSSD a ODS zkoušejí ostravský restart

V Ostravě se chce na radnici dostat celkem 18 stran a hnutí. Mezi nimi jsou hned dva nové projekty stávajících funkcionářů města.

Primátor Petr Kajnar dal dohromady hnutí Ostravské fórum. Někdejší dlouholetý sociální demokrat upadl v nelibost poté, co žaloval ČSSD kvůli podobě kandidátky pro loňské sněmovní volby. Straníci ho vyloučili na konci února, on si ale udržel primátorský post a rozhodl se ucházet o hlasy voličů i bez zázemí sociální demokracie, která v regionu dlouhodobě dominuje.

„Shrnul bych to tak, že je to práce a chleba pro lidi.“

„Náš program se jmenuje Transformující se region. Transformace v takovém regionu trvá dvě až tři generace. Jde o to, že je třeba vytvářet pracovní místa, lákat investory a pořád budovat pracovní zóny,“ řekl Kajnar deníku ECHO24.cz. „Shrnul bych to tak, že je to práce a chleba pro lidi,“ dodal k programu. Peněz „na nějakou normální kampaň“ by měl mít prý dostatek, kromě příspěvků od kandidátů má přislíbené i dary od sponzorů. Jejich jména ale zatím neuvedl.

Dvojkou Ostravského fóra je rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. Právě na vzdělání se chce Kajnar ve městě dál soustředit. „Jestli máme v budoucnu prosperovat, tak musíme podporovat univerzity a vědecko-technologický park. Dělat to, co na radnici dělám už 14 let,“ zmínil.

„Musíme začít striktně vymáhat platné právo u lidí, kteří nedodržují pravidla. Budou-li někoho obtěžovat, my musíme obtěžovat je.“

Novým hráčem ve volbách budou také Toryové. Původní název britských konzervativců převzal do českého prostředí bývalý občanský demokrat Oldřich Vojíř. Předseda Toryů kandiduje v Mostě, stranickou jedničkou v Ostravě je další bývalý člen ODS, radní Dalibor Madej.

„Držíme se v rovině konzervativní politiky – od středu napravo. Prosazujeme velmi silně svobodu jedince, ale zároveň říkáme, že úplně stejně silně budeme prosazovat jeho odpovědnost,“ uvedl Vojíř pro ECHO24.cz. Toryové by chtěli třeba přísnější metr na nepřizpůsobivé občany. „Musíme začít striktně vymáhat platné právo u lidí, kteří nedodržují pravidla. Budou-li někoho obtěžovat, my musíme obtěžovat je,“ prohlásil. Také nový pravicový subjekt přitom zdůrazňuje potřebu nových investic, která přinesou další pracovní místa.

Do voleb v Ostravě jde i místní hnutí Ostravak, které se na radnici úspěšně probilo už před čtyřmi lety. Jeho volebním lídrem je podnikatel a stávající radní Moravské Ostravy a Přívozu Lukáš Semerák. Paradoxní je přitom jeho přístup. Předem deklaruje, že jeho ambicí není stát se primátorem a dlouho by prý musel zvažovat i jinou uvolněnou funkci. Podle něj kandidátka zahrnuje dost lidí, kteří by post v čele města zvládli.

„Nebojíme se ostravské pavučiny, chceme ji rozplést a zveřejnit klientelistické vazby, které dlouhodobě odsávají z městského rozpočtu značnou část peněz a ty pak nemohou sloužit nám všem.“

Ostravský developer Semerák je přitom zajímavou postavou. Po vystudování pražských práv nastoupil jako advokátní koncipient k Luďku Sekyrovi, u kterého působil dvanáct let. Poté se postavil na vlastní nohy. Opakovaně byl v kontaktu s později zavražděným bossem podsvětí Františkem Mrázkem. Před volbami v roce 2010 podporoval stranu Věci veřejné, tehdy ho o peníze požádal přímo tehdejší faktický lídr Vít Bárta.

„Nebojíme se ostravské pavučiny, chceme ji rozplést a zveřejnit klientelistické vazby, které dlouhodobě odsávají z městského rozpočtu značnou část peněz a ty pak nemohou sloužit nám všem.“ S takovou jde do voleb uskupení Změna pro Ostravu. Jejím lídrem a předsedou je lektor finančního vzdělávání pro školy a bývalý pedagog Peter Harvánek. Na druhém místě je starosta Třebovic František Šichnárek, kterého nominovali SNK Evropští demokraté.

Aktivisté v Plzni lákají na levnější MHD

V Plzni má zájem o křesla v zastupitelstvu sedmnáctka stran a hnutí. Také tady je řada nových zájemců.

Změna pro Plzeň tentokrát nemá nic společného s hnutím Změna. Jde o spolek lidí, kteří se dali politicky dohromady v loni v listopadu. „Máme smělé ambice, chceme po 20 letech ukončit vládu ODS a ČSSD na plzeňské radnici,“ tvrdí o sobě. Chtějí levnější MHD, méně aut v centru a také město bez heren a automatů. Odmítají utajování smluv a zápisu, podporují naopak výstavbu startovacích a sociálních bytů, dostatek místa ve školkách i větší množství pěších zón a zeleně.

Na kandidátce Změny pro Plzeň je například aktivista Martin Marek, který jako jeden z prvních upozornil na pochybné praktiky na plzeňských právech. Sám školu v té době studoval. Marek stojí za zorganizováním referenda proti obchodnímu centru Corso, za které loni získal cenu Bílé lilie.

Hromadná doprava a cena jízdného je ve městě velké téma. Akcentuje ho také uskupení s názvem Veřejné zájmy Plzně, které podporuje mimo jiné Iniciativa za levnější MHD. Lídrem kandidátky je Dita Portová. Ekonomka byla místopředsedkyní Strany práv občanů – Zemanovci ještě předtím, než si partaj vyškrtla odkaz na prezidenta z svého názvu. Portová se dostala do sporu s vedením poté, co se postavila za lobbistu Miroslava Šloufa ve sporu o pražskou jedničku strany pro sněmovní volby.

Pestrou směs městské volební nabídky doplňuje Pravá volba pro Plzeň, Plzeň pro sport, Občané patrioti nebo Společně za Plzeň. Pravá volba chce – stejně jako celá řada subjektů – omezit hazard. Plánuje také zvelebit město a podpořit rekreační sport. Sportovní tématika logicky dominuje u hnutí Plzeň pro sport. Občané patrioti mají ve svých řadách některé z místních podnikatelů a Společně za Plzeň je pak konglomerátem hned pěti menších stran, které vede další místní aktivista Petr Vaněk.

Čtěte také: Deset samozvaných spasitelů Prahy: politici, podnikatelé i přeběhlíci