Malý princ – symptom úpadku

Je to k nevíře, ale v lednu se na českém trhu objevilo vedle existujících dvou (Albatros) ještě pět nových vydání slavného trvalého bestselleru (zhruba 10 000 prodaných výtisků ročně!), který už více než sedmdesát let stále patří mezi nejčtenější knihy světa. Snad jediná na světě, jež se s výjimkou bible a koránu dočkala překladu do 250 jazyků.

Co to tak náhle posedlo české nakladatele? Padla vázaná práva sedmdesát let od autorovi smrti. A zoufalá bilance živořících nakladatelů na malém upadajícím trhu (kde stát nepodporuje knižní kulturu) nutí k zoufalým činům. Nechápu jen, jak je možné, že si nespočítali, že nebudou na trhu sami, jako je to v případu i jiných rozmnožených klasických děl (Anna Kareninová, Velký Gatsby, Bratři Karamazovi, Větrná hůrka, Dorián Gray, Dr Jekyll a pan Hyde, Mistr a Markétka a mnoho dalších)? Všichni se chtěli přiživit na úspěchu Albatrosu, který na knize vydělal miliony a teď prodělají.

Ani prodej si nerozdělí, protože se nedostanou do širší distribuce ba ani internet je nezachrání, přestože je Kosmas poctivě všechny prodává. Předem ztracen je Fragment bez proslavených autorových ilustrací. Ty patří ke knize stejně nedílně jako Lada ke Švejkovi. Proč by měl největší knihkupec Neoluxor prodávat prince od Rybky nebo Fortuny ? Stačí mu vydání z Albatrosu a počká si, jestli se vyprodá jeho vlastní vydání v Levných knihách, aby pak zbytek doprodal ve své standardní síti prodejen, pokud ovšem do nich ty knihy nestrčí rovnou.

A nejen on i Omega, nakladatelství knihkupce a distributora Dobrovského, vydalo knížku také a proč by mělo rozvážet i prodávat ve svém řetězci soupeřící vydání? Jak ovšem chce prodávat paperback za 199,-, byť v barvě, když jej má Albatros vázaný za 159, je naprostá záhada. Snad jen dvojjazyčná verze Arga je bezkonkurenční, ale také málo prodejná, francouzština už dávno přestala být světovým jazykem. Až na jednoho prodělají tedy všichni.

Jen jeden Malý princ (pokud překlad ujde) se nakladateli vyplatí a to dokonce za pouhých 59,- korun v řetězci Levných knih. Dvacetitisícový náklad cenu vázané knížky razantně srazil, ovšem s nebarevnými ilustracemi, ale na DPH a externí distribuci (50 %) by to nestačilo a tak ji musí prodávat u sebe, i když má možná i nějaký podíl nebo zvláštní výhodu v tiskárně.

Na malém trhu se pomalu ale jistě vytváří oligopol. Nakladatelé se stávají distributory i knihkupci v jedné osobě. Nebude jich mnoho, nebudou si konkurovat a trh si rozdělí.

Pro kulturu je to samozřejmě zlé, protože to znamená postupný zánik kvalitní literatury, zůstanou jen nadšenci, kteří tu a tam vydají nějakou nekomerční knihu. Neznám dobré historické nebo populárně naučné dílo s výdaji na překlad, které by se mohlo z prodeje zaplatit. Určitě existuje, ale půjde jen o naprostou výjimku. Na trhu chudých čtenářů je na vině samozřejmě jen a jen stát. Trh se přizpůsobuje daným podmínkám, a má-li kulturu živit komerce, tak ji bude živit komerčně.

Smutné je, že s novými překlady přijdou zkrátka i čtenáři. Malý princ je roztomilý svou jednoduchou neopakovatelnou poetikou a vynikající dávný překlad Zdeňky Stavinohové (1959) zastaral proto jen velice mírně. Holé věty se nedají dost dobře přestavět a přesné překlady přídavných jmen a sloves smysluplně nahradit. Úporná snaha, aby se překlad za každou cenu lišil a nevypadal jako plagiát, je kontraproduktivní (viz Lukáš Novosad, týdeník Echo č.4, 23.1.), ostatně to platí i o mnoha skvělých překladech šedesátých let. Ty dnešní se jim až na výjimky zdaleka nevyrovnají. Překladatelé neznalí české stylistiky vytvářejí doslovný slovosled sleposled. Většinou ani neví, kdy mají cizí větu obrátit vzhůru nohama. Smutná je bilance českého nakladatelování a zářné zítřky v nedohlednu.