Uřezané hlavy a teatrální popravy? Islamisté jen kopírují mexické mafie
drogový boss
ROZHOVOR
2
„Budování tunelů pro dodávku drog na bohatý americký trh, který je po drogách neustále hladový, jsou Guzmánovou alias Prckovou specialitou. Jako první začal převážet drogy do Spojených států přímo přes společnou hranici a vytvořil tak nejsilnější drogovou mafii v Jižní Americe, od které se zvěrstva učil páchat Islámský stát.“ O největším světovém drogovém bossovi, který v sobotu uprchl z nejpřísněji střežené věznice v Mexiku, mluvil v rozhovoru pro ECHO24.cz odborník na mexické kartely Jan Gebert.
Joaquín Guzmán nechal pro svůj útěk z věznice Altiplano, ze které dosud nikdo neunikl, vybudovat tunel, který měl navíc odvětrávání a schodiště. Proč zvolil zrovna tento způsob?
El Chapo Guzmán je na tunely specialista, proslul jimi. Vybudoval velmi sofistikované tunely, které jsou inženýrsky bezvadně řešené i vybavené. Mají elektřinu, ventilaci, dlouhé jsou několik set metru a projde jimi člověk. Má na to lidi, kteří mu je projektují. Kartely totiž často platí mladým lidem vysokoškolské vzdělaní, ti pak jdou po konci studií pro kartel pracovat. Vychovávají si tak různé odborníky jako jsou právě projektanti, účetní nebo hackeři, kteří si u mafie vydělají stejně, jako kdyby byli zaměstnaní u Googlu.
Tunely Guzmán používá hlavně pro transport dodávek drog a pak i jako únikové cesty před policií. Pod pouštními horami ve státě Sinaloa, kde má zázemí, je zřejmě spoustu takových tunelů. Podzemními cestami začal jako první převážet drogy do Spojených států, a to přímo přes společnou hranici. Je známý i dalšími netradičními způsoby pašování. Drogy ukrýval třeba v konzervách na chilli papričky, které vyráběl ve své továrně, střílel je přes hranici prakem nebo shazoval z letadel.
Mexické úřady k výslechu předvolaly 18 pracovníků věznice. Kolik lidí by mohlo být do útěku Prcka zapojeno?
Když utekl v roce 2001, tehdy z vězení Puente Grande v Jaliscu, poprvé, úřady řekly, že v tom jelo asi 70 zaměstnanců vězení. Guzmán totiž vsadil na další svoji osvědčenou metodu, metodu cukru a biče. Na jedné straně lidem vyhrožuje tím, že ublíží jejich blízkým, ale na druhé jim nabídne, že si mohou současně i něco vydělat. Z tohoto vězení si udělal téměř hotel. Pořádal údajně novoroční večírky, měl speciální jídlo i své oblečení, normálně telefonoval. Pak utekl po osmi letech schovaný v koši na prádlo.
Je směšné, že Guzmán, který má na svědomí tisíce životů a který poslal pro výsměch americké administrativě svoji ženu porodit do Spojených států jeho syny, se bez skrupulí dovolával lidských práv.
Ve věznici Altiplano, kde sedí mnoho dalších drogových bossů, se ale asi neměl tak dobře. Nasvědčuje tomu petice za držování lidských práv, kterou společně sepsali. Stěžovali si na jídlo nebo špatné zacházení. Je směšné, že Guzmán, který má na svědomí tisíce životů a který poslal pro výsměch americké administrativě svoji ženu porodit do Spojených států jeho syny, se bez skrupulí dovolával lidských práv.
Jakým způsobem se Guzmán vypracoval na šéfa světové drogové mafie?
On byl u zrodu drogového byznysu v zemi. V průběhu osmdesátých let začínal v kartelu Guadalajara, který ještě tehdy fungoval v područí kolumbijských kartelů. Přestože Guzmán neměl dostačující vzdělání, projevily se u něho dobré produkční a manažerské schopnosti. Měl na starosti letecké dodávky do Arizony, byl rychlý a dobrý. Kartel se potom rozštěpil na několik dalších a on si tak založil vlastní kartel Sinaloa, který je dnes největší nejen v Mexiku, ale v celé Jižní Americe.
Více zde: Drogový boss ´Prcek‘ uprchl z vězení. 1,5 km dlouhým tunelem
Vzestup kartelů v Mexiku obecně umožnila poptávka po drogách sousedního třísetmilionového amerického trhu, který vždycky byl a je hladový, mění se jen dodavatelská „firma“. Tuto poptávku do poloviny devadesátých let obstarávala kolumbijská mafie – Medelínský kartel narkobarona Pablo Escobara a kartel Cali. Potom, co Spojené státy spolu s Kolumbií karibskou cestu kartelů zařízly, otěží se chytly právě mexické kartely.
Co útěk Guzmána znamená pro mexického prezidenta Peni Nieta, který na boji proti drogové mafii a korupci založil svoji politiku?
Pro prezidenta je to samozřejmě velká prohra. Peni Nieta chytl hodně drogových bossů a i přesto, že válku proti kartelům začal v roce 2006 jeho předchůdce Felipe Calderón, on teď sbírá smetanu. V Mexiku do té doby vládla sedmdesát let jedna strana Partido Revolucionario Institucional, která nechtěla mít v zemi nepořádek. Stát jako administrátor určil šest kartelů a fungoval status quo.
Konkrétně uřezávání hlav a veřejné popravy, které se potom umístí na Youtube, islamisti museli okopírovat právě od mexických kartelů, kteří s tím začaly. Násilí je způsob jejich vzájemné komunikace.
Calderón z opoziční strany Partido Acción Nacional volby vyhrál jen o půl procenta a lidé ho podezřívali, že je zfalšoval. Aby stvrdil legitimitu svého mandátu, poslal týden po nástupu do úřadu 12 tisíc vojáků do Tijuany, aby začaly drogovou válku. Tím se ale rozjela spirála násilí a destabilizoval se balanc. Když zatkne šéfa jednoho kartelu, posílí tím jiný. Nejdelší hranici má Mexiko s nejbohatší zemí světa, kde poptávka po drogách vždy bude, je jen otázka, kdo jí je dodá.
Čtěte také: Kokain se pašerákům nejspíš omylem ztratil
Boj proti kartelům navíc vede k jejich štěpení. Když Calderón válku začínal, bylo kartelů šest, teď je jich dvanáct. Extrémně narostl i počet mrtvých. V době paktu o neútočení zemřelo tisíc až dva tisíce lidí převážně z řad mafie. Od začátku války v roce 2006 se odhaduje, že zemřelo přes sto tisíc lidí včetně mnoha civilistů.
Svět aktuálně děsí zvěrstva páchaná radikály z Islámského státu, kteáé jsou v lecčems podobná tomu, co jsou schopni svým nepřátelům dělat mexičtí dealeři. Mám na mysli uřezávání hlav…
Konkrétně uřezávání hlav a veřejné popravy, které se potom umístí na Youtube, islamisti museli okopírovat právě od mexických kartelů, kteří s tím začaly. Násilí je způsob jejich vzájemné komunikace. Vše má svou symboliku. Nejbrutálnější je kartel Zetas, který založili bývalí příslušníci mexických elitních jednotek vytrénovaných pro boj s drogami. Začali s uřezáváním hlav, zohavováním nepřátel. Nebožtíky pak umisťují na nejvíce exponovaná místa, aby je novináři vyfotili nejlépe i s propagandistickým vzkazem. Mexičani jsou hravý národ a hravě zachází i s mrtvolami. Nemají například problém před soudním líčením s někým, koho mají rádi, jako výstrahu položit před budovu soudu tři useklé hlavy.
Propaganda kartelů je jedním z nástrojů, jak si zařídit loajalitu místních obyvatel. Kartely většinou působí v oblastech s vysokou nezaměstnaností, kde tak lidem dají práci nebo jim postaví silnici. Kartel La Familia byl natolik důsledný, že měl jednu dobu i svého mluvčího a PR. Vstup do služeb kartelu lidem navíc zařídí status ve společnosti, který v zemi, která je silně hierarchizovaná, představuje pro mnohé smysl života.
Jak o drogových kartelech a válce informují mexická média?
V novinách se objevují jen povšechné zprávy. V 2011 se totiž velká část médií v důsledku vysokého množství vražd a únosů reportérů dohodla na kodexu, jakým způsobem o drogách informovat. Mexiko je pro výkon novinářské profese nejnebezpečnější zemí na západní polokouli. Dozvíte se proto jen maximálně kusou informaci o tom, že se střetly dvě skupiny, zpráva ale neobsahuje žádné názvy, jména ani spekulace, kdo za by za tím mohl stát, jak jsme zvyklí z českých médií. Několik novinářů se drogové válce i přesto stále věnuje ale za cenu neustálých výhružek. Posílili také alternativní média a blogy, na nich se ale píše celkem chaoticky. Za posledních deset let bylo zavražděno na 80 novinářů, 17 beze stopy zmizelo a další stovce bylo minimálně smrtí vyhrožováno. Skoro polovinu těchto násilností přitom spáchali policisté, kteří jsou na kartely napojení.
V Mexiku žije 100 milionů lidí, z toho půl milionu je zapojeno do drogového byznysu, který tvoří tři až čtyři procenta HDP země, 30 miliard dolarů jde do státní kasy z drog. Kartely dělají ale i normální byznys, skrze který perou peníze. Například Sinaloa pěstuje avokádo, Golfský kartel zas prodává pirátský kopie CD a DVD, je to všude na ulicích. Říká se, že v současnosti představuje vedlejší byznys až 40 % jejich činnosti.
