Migranti vjíždí do Norska na dětských kolech. Kvůli zákonu

Už více než tisícovka uprchlíků překročila během letošního října norsko-ruskou hranici, která se nachází daleko za polárním kruhem. Vzhledem k tomu, že ruská legislativa zakazuje přechod hranice chodcům, si uprchlíci musí v pohraničních městech kupovat jízdní kola a hranice překračovat na nich.

Absurdní situace na norsko-ruské hranici je způsobená specifickou legislativou obou států. Zatímco Rusko zakazuje lidem, aby ze země vycestovali coby chodci, Norové neumožňují vstup do svého království těm, kteří jedou autem a nemají při tom řádně vyřízené papíry. Pro mnoho běženců tak jako jediná cenově dostupná možnost zbývá nákup bicyklu a překročení hranice právě na něm. Často ale seženou jen kola pro děti.

Jedním z uprchlíků, kteří takto překročili hranici, je i Alžířan jménem Fahed, kterého oslovila britská stanice BBC. Fahed sice měří kolem 170 centimetrů, kolo, na kterém přijel, mu ale sahá sotva po kolena. Své „kolo svobody“ si prý pořídil za 200 dolarů (necelých 5 tisíc korun) v ruském Murmansku.

Nutno podotknout, že v ceně byla započítaná i cesta taxíkem z Murmansku k hraničnímu přechodu. Na samotném kole tak ujel přibližně stovku metrů země nikoho, která odděluje Norsko a Rusko. Dvě stě dolarů sice pro Faheda nebylo málo, ale po překročení hranice se usmíval a říkal, že to byla jen „malá cena za to, aby se dostal do Evropy“.

Norové ničí stovky kol

Po přechodu hranice bývají migranti ubytováni v norském příhraničním městě Kirkenes, kam je úřady převážejí autobusy. Bicykly, na nichž běženci přijeli – i když jsou často úplně nové – tak zůstávají na hranici vyskládány do řad poblíž dřevěného domku, kde sídlí celníci. Podle BBC jsou rámy některých kol dosud obaleny bublinkovou fólií, jako kdyby zrovna opustily továrnu.

Jízdní kola jsou následně odvážena dál od hranice a hromadně likvidována. Celníci by prý rádi kola zachovali, aby je mohli dát třeba potřebným dětem, ale nesmějí – britská stanice uvádí, že podle norské legislativy není řada z dětských kol, na nichž běženci přijíždějí, způsobilá k tomu, aby jezdila po norských silnicích.

Norsko-ruskou hranici za polárním kruhem jen během letošního října překročilo – či spíše přejelo – více než 1100 běženců, kteří pocházejí ponejvíce ze Sýrie. Další přicházejí z Iráku, Afghánistánu, Libanonu a nebo z Alžírska jako Fahed. Migranti tuto cestu začínají volit kvůli tomu, že není tak nebezpečná jako ta přes Středozemní moře. Moře totiž bývá v podzimním a zimním počasí často rozbouřené a chatrné lodě, na nichž se uprchlíci plaví, by nemusely negativním povětrnostním vlivům odolat.

Čtěte také: Ve Švédsku hořela ubytovna pro uprchlíky. Už pátá

Němečtí školáci stlali postele uprchlíkům. Rodiče se čílí