Čína napodobí téměř cokoli. Třeba celé rakouské město

V rakouských Alpách, v blízkosti horského masivu Dachstein, se nachází městečko jako z pohádky. Hallstatt, který spadá s okolní zachovalou přírodou do kulturního dědictví UNESCO, nabízí vše, co byste v typické alpské vesničce hledali – kostel s vysokou štíhlou věží, bohatě roubené domy, muškáty v oknech, průzračné jezero a samozřejmě všudypřítomné hory. Genius loci tohoto místa učaruje mnohým. Číňanům dokonce natolik, že se rozhodli postavit si jeho věrnou kopii. Asijský Hallstatt, který se svému originálu podobá do nejmenších detailů, pouze dokresluje masivní čínskou urbanizaci, jež za posledních dvacet let změnila tvář některých čínských oblastí k nepoznání.

To, že Číňané jsou mistři v kopírování, je všeobecně známo. Když však před několika lety okopírovali celou obec, nabyl tento typicky čínský rys zcela nové úrovně. Čínský Hallstatt, který vznikl pro asijskou smetánku v blízkosti patnáctimilionového Šen-čenu, se podobá rakouskému vzoru v devadesáti procentech. Zarážející na tom je, že Rakušané dlouhou dobu neměli ani potuchy o tom, že tak věrná kopie jejich kulturního dědictví vzniká.

„Všechno se to dělo tajně od roku 2005. Co jiného ještě zkopírují? Když je možné zkopírovat celou vesnici, aniž by o tom věděl jediný obyvatel nebo veřejná správa, co přijde dál? V lidech to vzbudilo něco jako pravěký strach, že se kolem nich dějí věci, které si ani neuvědomují,“ říká majitelka hotelu Grüner Baum, který stojí v samotném srdci alpského Hallstattu, v dokumentu Kopie štěstí, který uvádí festival Jeden svět 2015.

Právě v jejím hotelu se před lety ubytovala čínská turistka, která začala místo zevrubně dokumentovat. Rakušance to tehdy nedalo, aby se jí nezeptala, na čem tak usilovně pracuje, a návštěvnice jí ukázala podrobné plány i fotky. Teprve tehdy vyšlo najevo, co v Číně vzniká.

„Byla jsem ohromena tím, jak detailně nás katalogizovali,“ říká majitelka s tím, že Číňané věrně napodobili nejen všechny domy, ale také balkony, vchody i jednotlivá okna.

Napodobovat znamená tvořit

Západní svět většinou nenachází pro tuto čínskou vlastnost pochopení, mnoho Číňanů se na to však dívá zcela jinak „Napodobovat znamená tvořit. Devadesát procent činnosti v uměleckém či designovém odvětví probíhá skrze kulturní výměnu,“ říká jeden z nich. Podle něj je většina současné tvorby z větší části pouze okopírovaná. Je prostě těžké být originální, podotýká.

Právě Rakousko slouží pro Čínu jako skvělý příklad, jak stavět ve velkém na co nejmenším prostoru, dodává. „To je idea, kterou jsme od Rakušanů převzali“.

Výstavba rakouské vesničky v blízkosti milionové metropole je sice unikátní, ale pouze nepatrná součást masivní urbanizace, která Čínu v posledních dekádách zachvátila. Když se Šen-čen stal roku 1979 první speciální ekonomickou zónou Číny, měl jen několik tisíc obyvatel, kteří se živili převážně rybářstvím. Podle údajů z roku 2012 se jeho obyvatelstvo rozrostlo na 15 milionů, celková aglomerace v povodí Perlové řeky čítala před pěti lety téměř 45 milionu lidí.

Co platilo včera, dnes už neplatí

Čína se mění před očima a nadneseně řečeno to, co platilo včera, dneska už neplatí. „Vypadá to, že se pouze pohybujeme dopředu a vůbec nás nezajímá, odkud pocházíme,“ hodnotí v dokumentu současný trend obyvatelka Šen-čenu. „Nedovedeme si představit, jakou škodu to může způsobit našemu kolektivnímu vědomí a hlavně našim dětem,“ dodává.

Masivní vlna urbanizace je pouze jednou stránkou měnící se čínské společnosti, která se ve velkém stěhuje z neperspektivního venkova do měst. Současnou realitu výstižně dokresluje v Šen-čenu socha bohyně Nuwa, kterou dříve uctívali rybáři. Její autor ji před lety vytvořil dva obličeje, jeden usměvavý, hledící směrem k pevninské Číně, druhý rozzlobený, směřující k Hongkongu jako symbolu kapitalismu. Také to se za poslední dvě dekády obrátilo zcela vzhůru nohama.

Ne všichni architekti, kteří tvoří budoucí tvář měst, však chtějí pouze přebírat cizí příklady odjinud. Kromě toho, že chtějí tvořit vlastní věci, vidí v pouhém kopírování poněkud děsivý fenomén. „Hallstatt je pouze drobným případem. Ale co až někdo okopíruje celé město? Okopíruje pak i celou civilizaci?“ ptá se jeden z nich.

Kopie štěstí (Double Happiness). Režie: Ella Raidel / Rakousko, Čína / 2014 / 75 min. Uvádí festival Jeden svět 2015.

Zajímá vás, co se děje kolem vás? Zajímají vás dokumenty? Čtěte speciál JEDEN SVĚT 2015