‚Intervence byly chyba.‘ Člen bankovní rady překvapivě prolomil hájení

Čtvrteční vyjádření člena bankovní rady České národní banky Pavla Řežábka o tom, že zavedení devizových intervencí byla chyba, považují analytici za překvapivé. Členové bankovní rady dosud devizové intervence hájili. Řežábkovo vyjádření podle analytiků oslabuje jednotnou komunikaci centrální banky ohledně ukončení kurzového závazku, což podle některých ekonomů může vyvolat další vlnu spekulací s kurzem koruny.

Řežábek, kterému v polovině února skončí mandát člena bankovní rady, dnes v rozhovoru pro Hospodářské noviny mimo jiné řekl, že zavedení devizových intervencí byla chyba. Riziko vidí mimo jiné v tom, že ČNB bude čelit tlaku spekulantů, což přinutí centrální banku zvyšovat své devizové rezervy. Jejich růst přitom podle Řežábka představuje velké riziko.

„Oslabuje to jednotnou komunikaci centrální banky před vypnutím intervencí a může to teoreticky přitáhnout nové sázkaře na zisky koruny. Ve finále to tedy může tlačit centrální banku ještě k rychlejšímu skupování devizových rezerv – něčemu, před čím v rozhovoru Pavel Řežábek varuje,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

„Z komunikačního hlediska bylo vyjádření Pavla Řežábka překvapující, protože nabouralo dosavadní jednotnou komunikační linii ČNB,“ dodal hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Na druhou stranu si jsou podle něj investoři vědomi, že Řežábek již další směřování ČNB ovlivňovat nebude.

Čtěte také: Větší šance na přijetí eura? Zeman vybral do ČNB eurofily

Exguvernér ČNB Singer se stal hlavním ekonomem Generali Holding

Naopak podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška dnešní vyjádření další vlnu spekulativních nákupů proti koruně nespustí. Rovněž nepovažuje za problém velikost devizových rezerv. ČNB od zahájení intervencí v listopadu 2013 utratila za nákup eur zhruba 812 miliard korun. Také podle hlavního ekonoma firmy Cyrrus Lukáše Kovandy Řežábkovo prohlášení samo o sobě další spekulace nevyvolá. „Trh Řežábka vnímá tradičně jako disentujícího člena bankovní rady,“ uvedl.

Výši devizových rezerv ale Kovanda i Seidler jako možné riziko vidí. „V současnosti devizové rezervy v poměru k HDP ovšem již převyšují úroveň 50 procent, což v mezinárodním kontextu opravdu není obvyklé,“ upozornil Kovanda. Ztráty z jejich přecenění po posílení koruny pak podle něj mohou činit desítky miliard korun.

Čtěte také: Česká koruna může po intervencích i oslabit, varoval Rusnok

Devizové rezervy mohou podle Seidlera do budoucna představovat pro ČNB problém nejen kvůli ztrátám z přecenění, ale i kvůli ztrátám z běžně prováděné měnové politiky. „Díky intervencím totiž vzrostl několikanásobně objem peněz, za které bude muset ČNB platit bankám po zpřísnění měnové politiky vyšší úroky, zatímco úrokové zisky z devizových rezerv nebudou muset tyto náklady kvůli nízký úrokům v zahraničí pokrýt. Centrální banka tak namísto postupného umazávání své ztráty z přecenění rezerv může začít ztráty dále navyšovat, což může podkopávat její důvěryhodnost“ uvedl.