Zeman, ochránce hranic Unie
Jak vypadá Miloš Zeman, když začne uvažovat evropsky? Senátor Veleba, předseda Strany práv občanů (dříve Zemanovců), nedávno zveřejnil komentář nazvaný Je třeba zavřít hranice. Jeho doporučení zní: „Pro všechny, vyjma občanů EU, uzavřít hranice. Všechna ostatní řešení jsou špatná, nic neřeší a tvrzení, že bychom museli vystoupit z EU, je hloupá výmluva. Podle náčelníka Generálního štábu je armáda schopna poslat až 1500 vojáků, což je dostačující počet.“
Názor jakéhosi malého Zemana byl včera následován stanoviskem Zemana skutečného, který který si na podporu k sobě vzal předsedy obou komor parlamentu. A protože Zeman je státník, prezident a deklarovaný eurofil, názor byl příslušně modifikován: na uzavírání hranic by došlo případně až poté, co by selhala evropská odpověď. „Shodli jsme se na tom, že jediným možným dlouhodobým řešením je posílení vnější ochrany hranic Evropské unie, posílení mise Frontex a současně také je potřeba být připraven na to, kdyby tato posílení nevedla ke kýženým výsledkům, tak mít připravena adekvátní vnitrostátní opatření,“ referoval předseda Sněmovny Hamáček. Senátor Štěch ho doplnil: „Shodli jsme se, že je potřeba skutečně soustředit síly na tlak v Evropské unii, abychom vytvořili jednotnou politiku, která bude účinná, efektivní, abychom zadrželi ty běžence na africkém kontinentu, v arabském světě.“
To je ale přece trochu něco jiného, ne? Na jedné straně to znamená ochotu s vybudováním docela masivní unijní instituce. Frontex je virtuální organizace mající zcela opačnou struktur než funkční pohraniční jednotky – má velkou hlavu v podobě šéfů, úředníků a analytiku a takřka neexistujíc vlastní výkonné tělo v podobě skutečných pohraničníků. Ty musí půjčovat členské země. Jejím smyslem je hlavně být další evropskou institucí – proto také sídlí daleko od míst potenciálního nasazení, ve Varšavě – tak jako jsme se my nestarali, jak funguje Galileo, když jsme usilovali o jeho pražské sídlo, tak zase Poláci asi příliš nemysleli na středomořské ostrovy, když získali Frontex.
Podobně pofidérní je taky myšlenka na zadržení migrantů již na africkém kontinentě. Ano, lze si to představit, jen je to strašně obtížné a šance nevypočitatelná. Když by se to taková akce povedla, mluvilo by se o ní jako o úspěšném zastavení migračních toků. Když by se nepovedla, mluvilo by se o ní jako o další Libyi, Iráku či Kosovu. Rozdíl mezi nimi a navrhovaným úsilím? Jediný: úspěch. V případě, že by se úspěch nekonal, mluvili by lidé typu senátora Veleby o akci, již dnes požadují, úplně stejně jako o Libyi, Iráku či Kosovu.
Přitom existují náznaky toho, v čem je jádro problému a zároveň i jádro řešení. Agentura ITV přinesla záběry z nepokojů na řeckém ostrově Kos – to je ten ostrov, o němž jsme až donedávna byli ujišťováni, že se tam nic vážného s přistěhovalci neděje a všechno jiné jsou jen poplašné zprávy – na nichž mluví i uprchlík ze Sýrie jménem Muhamad Šaríf. „Nevidím, že bychom byli v Evropě. Vidím, že jsme v nějaké zemi třetího světa. Žádné záchody, žádná voda. Lidé čekají už více než deset dnů. Co mám říct? Tohle je Evropa? Pokud je tohle Evropa, jedeme zpátky do Sýrie.“
Mladík mluvil velmi obstojně anglicky a jistě si myslel, že ví, co dělá. Uvědomoval si patrně, že mluví k určitému publiku, nějak reagoval na reportéra, s nímž mluvil. Publikum, které má za to, že vyspělý svět je povinen poskytovat migrantům vysoký standard služeb, nepochybně existuje a je silně zastoupeno mezi novináři. Ale není to veškeré publikum. Asi proto uprchlíka ani nenapadlo, že pohrůžka návratem do Sýrie na některé diváky nezapůsobí tak, jak zamýšlel.
Ale o to přece jde. Žádné jednotky neuchrání před migranty stovky řeckých a italských ostrovů. Vysloužilých, nebezpečných lidí bude v libyjských přístavech vždy víc, než jich jakákoli hypotetická akce EU dokáže zničit. Migranti budou přicházet, dokud si budou myslet, že mohou požadovat, aby se v Evropě o ně někdo postaral. Kam míří? Neprchají odněkud. Nemíří do „Evropy“. U nás například zůstat nechtějí. Lze samozřejmě říci, že jsme ošklivá a nevlídná země, ale proč nechtějí zůstat ani ve Francii? Míří do konkrétních zemí – do Německa, do Švédska, do Británie. Nepomůže společná ochrana hranic Evropské unie. Jediné, co by teoreticky mělo výsledky, by byla společná migrační politika Evropské unie – sjednocená na úrovní, jež by migranty přiměla opakovat spolu s Muhamadem Šarífem: „Pokud je tohle Evropa, jedeme zpátky do Sýrie.“
Jak toho chce Zeman dosáhnout?